„Výsledky referenda ve Velkém Beranově plně respektujeme a děkujeme všem, kteří plánovanou stavbu podpořili,“ vzkázala za Penny Market Monika Lebedová.
Firma podle ní i nadále počítá s rozvojem investic v České republice. „Pro náš logistický sklad proto budeme hledat další vhodné lokality,“ uvedla.
Sklady v referendu odmítlo 417 velkoberanovských voličů, pro centrum hlasovalo 250 lidí.
Vedení obce tak teď má například při schvalování územního plánu a jeho změn dělat takové kroky, aby zabránilo stavbě průmyslových objektů na poli směrem k dálnici D1.
„Referendum rozhodlo, že se stavět nebude, tak se žádné jiné aktivity vyvíjet nebudou,“ potvrdil současný beranovský starosta Ján Plevčík. Tím odpověděl také na dotaz, zda v obci třeba nejsou nějaké jiné vhodné pozemky k výstavbě logistického areálu.
„V Beranově to nebude, tím jsme skončili - hotovo,“ uzavřel téma Plevčík.
Připomněl také, že projekt se připravoval na soukromých pozemcích. Těžit z něj ale měla i obec. Do jejího rozpočtu mělo jednorázově přitéct šest milionů korun a pak by dalších 400 tisíc ročně po dobu deseti let obdržely místní spolky.
Velkoberanovští udělali velkou chybu, říká majitel pozemku
Podle Aleše Freye, majitele pozemku, na kterém měl Penny Market stavět, udělali velkoberanovští velikou chybu.
„Víme všichni, jak to vypadá se zemědělským družstvem. Je otázka, jak dlouho vydrží. Mohla tady být nějaká pracovní místa, vesnice mohla být finančně zajištěná. To, co ale předvedla část zdejších lidí... Myslím si, že správná věc se neudělala,“ pravil Frey.
Co se mělo v Beranově stavět
|
Frey je místním podnikatelem. Provozuje autoservis a vrakoviště nedaleko od pozemku, kde měly sklady obchodního řetězce stát.
„Pro mladé lidi v Beranově je to škoda. Ti starší na to hleděli jinak. Měli například velký strach, aby ve skladech nepracovala sebranka z ciziny, aby se nezvýšila kriminalita. Pár lidí je tady strašilo,“ domnívá se Frey.
Kritici stavby měli ale i jiné argumenty - třeba úbytek orné půdy, dopravní zátěž i dopad na životní prostředí a ovlivnění vzhledu obce rozsáhlou „krabicovitou“ stavbou.
Hluk z obchvatu bude větší, než by byl z logistického centra
Velký Beranov tak nebude následovat Stráneckou Zhoř, která také leží u dálnice. Tam místní před devíti lety umožnili vybudování logistického areálu Lidlu. Sklady stojí blíž k rodinným domům, než by tomu bylo v Beranově. V jeho případě by byl odstup skladu od nejbližší obytné zástavby asi 480 metrů.
„U nás by centrum vyrostlo až za obchvatem. Kamiony by přes obec absolutně nejezdily. Hluk z dopravy po budoucím obchvatu bude větší, než jaký by zapříčinil sklad Penny Marketu,“ uvádí Aleš Frey.
Snah o úpravu územního plánu se nechce vzdát. „Momentálně je pozemek vedený jako zemědělské půda. Budu ale dělat vše pro to, aby se územní plán změnil, byla tu možnost podnikatelských aktivit a vzniku pracovních míst,“ naznačil Frey. K bytové výstavbě podle něj pozemek za obchvatem není vhodný.
Iniciátor referenda vyhrál volby, o obsazení radnice se ještě jedná
Jedním z iniciátorů referenda byl Jaroslav Kokejl. Ten s uskupením S lidmi o lidech zvítězil ve volbách. O tom, kdo místní „radnici“ povede, ale ještě není jasno. Ve hře je víc variant koalic.
„Další schůzka bude v pondělí,“ říká současný starosta Plevčík. „Ještě pořád jednáme,“ potvrdil také Kokejl.
Podle něj jsou zatím úvahy o změnách územního plánu předčasné. „Majitel pozemku o změnu může požádat. Pak jde o to, jak se k tomu obec zase postaví. Záleželo by na detailech projektu. Infrastrukturu by si majitel musel udělat sám,“ předpokládá Kokejl.
Obec v minulosti již krátce vedl. Starostování převzal ke konci roku 2009 od Miloše Musila končícího ze zdravotních a rodinných důvodů. V čele Velkého Beranova zůstal do podzimních voleb 2010, pak nekandidoval. Šel do toho až letos.
Jeho sdružení získalo nejvíce hlasů a šest křesel v zastupitelstvu.
