„Za mého působení zde ještě kolem žádné stavby nevznikla tak vyhrocená atmosféra napadání a obviňování,“ přiznává vedoucí jihlavského stavební úřadu Michal Jarco (o rantířovské galvanovně zde).
Lepší to zřejmě ani nebude. Oba hlavní kohouti na rantířovském dvoře - jednatel firmy M-Kovo Tomáš Mičke a starosta obce Tomáš Novotný - shodně odmítají, že by udělali ve věci nové investice Mičkeho firmy nějakou chybu.
Podle Mičkeho starosta Novotný firmu M-Kovo záměrně poškozuje tím, že místní obyvatele přesvědčuje o škodlivosti galvanovny.
„Firmy M-Kovo jsme si vážili a vážíme, ale podle mne chemický průmysl do středu obce nepatří,“ odmítá podnikatelovo obvinění Novotný. „Ovšem od loňského srpna upozorňujeme na černou stavbu, je nám vytýkáno, že předjímáme něco, co není, a dnes hala stojí. Co pak lidem z Rantířova máme říct?“ ptá se starosta a dodává, že současný stav snížil důvěru občanů v rozhodování a pravomoce úřadů.
Stavební úřad firmě M-Kovo za nepovolenou stavební činnost při budování galvanovny opakovaně vyměřil pokuty. Ty v tomto případě mohou být až ve výši půl milionu korun.
Starosta lituje, že nenechal vypsat referendum
Proč společnost začala stavět i s rizikem vysoké pokuty? Vysvětlení ze strany firmy lze zjednodušeně tlumočit takto: Protože obec Rantířov prý protahovala projednání stavby, rozhodla se firma mezitím již dodanou novou technologii zastřešit - a dokončení zastřešení oznámit stavebnímu úřadu jako „opláštění technologie neutralizační stanice“.
Stavební úřad stavební práce nařídil zastavit. V té době už ale firma měla hrubou stavbu hotovou.
„Na střešní konstrukci jsme dali provizorní plachtu, aby do technologie nezatékalo,“ napsal Mičke ve svém písemném prohlášení pro MF DNES.
„Tento stavebník dostal pokuty, ale i přesto mu stálo za to stavět,“ podotkl Jarco.
Starosta Novotný nyní podle svých slov lituje, že se loni postavil proti tomu, aby obec k záměru uspořádala referendum.
„Firma od obce chtěla ke galvanovně vyjádření a my řekli, že nejsme schopni ho za obec dát - navrhli jsme proto panu Mičkemu, ať obyvatele přesvědčí na veřejném shromáždění. Pak jsme bohužel udělali chybu: Když za mnou loni přišli lidi, že chtějí referendum, já je přesvědčil, že uspořádat referendum by nebylo účelné vynaložení peněz, že snad najdeme řešení i bez referenda. Dnes toho lituji, protože bychom měli v ruce papír s jasným vyjádřením, co lidi v Rantířově chtějí a nechtějí,“ lituje zpětně Novotný.
Provoz nebude mít dle posudku na životní prostředí vliv
Mičke namítá, že už na začátku projednávání záměru - při takzvaném zjišťovacím řízení EIA - obec Rantířov nepodala ke galvanovně připomínky.
„Ostře nesouhlasím, že obec něco zameškala. My jsme se v případě zjišťovacího řízení EIA jako zastupitelstvo dohodli, že je to tak rozsáhlý a odborný dokument, že ho necháme na posouzení nadřízeným úřadům a odborným orgánům,“ reagoval starosta Novotný.
Podobný výklad podává Jana Vitnerová z hnutí Bezjaderná Vysočina, které se do věci vložilo na podnět místních obyvatel.
„Místní lidé ani obec neargumentovali důrazně ve fázi, kdy to mohlo projednávání ovlivnit. Až pozdě jim došly důsledky, ale to je dnes zpětně těžko hodnotit. V Rantířově jsou nyní kvůli galvanovně vypjaté vztahy, na zastupitelích toho tam leží hodně a než se zorientují v nové situaci, stane se něco, s čím původně nepočítali,“ řekla Vitnerová.
Závěrem zjišťovacího řízení bylo, že galvanovna nebude mít negativní vlivy na životní prostředí, a proto ji není nutné posuzovat v řízení EIA. Bezjaderná Vysočina nicméně dodatečně podala podnět na ministerstvo životního prostředí, aby byl tento verdikt přehodnocen.
„Investice je významným rozšířením výroby, kde se uvažuje o třísměnném či nepřetržitém provozu. Taková investice měla být posouzena v procesu EIA, výroba se nachází u obytných částí a v klidové zóně,“ řekla Vitnerová.
Ministerstvo odpovědělo, že k pochybení nedošlo. Stavební úřad rozhodne asi za měsíc.
