Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firma staví uprostřed vsi galvanovnu bez povolení. Spor zamíří k soudu

  13:37aktualizováno  13:37
Firma M-Kovo v Rantířově u Jihlavy modernizuje svou kovovýrobu. Ve výrobním areálu uprostřed obce postavila galvanovnu a neutralizační stanici. Její originální postup bez stavebního povolení však rozhádal vesnici a přinesl spory úřadů, petice a kličkování v zákonech. A zřejmě dojde i na soudy.

Tomáš Mičke převzal po otci řízení rodinné firmy M-Kovo. Ta od devadesátých let fungovala v areálu uprostřed Rantířova bez konfliktů s místními obyvateli. Zvrat nastal poté, co se majitelé firmy rozhodli postavit novou linku na povrchové úpravy kovů. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Uprostřed Rantířova na Jihlavsku stojí výrobní areál podniku M-Kovo. Jeho majitelé se ho nyní rozhodli rozšířit. Na jeho okraji vybudovali galvanovnu a neutralizační stanici. Ke stavbě však nemají to hlavní - platné stavební povolení.

A to už je dnes stavba nového provozu před dokončením. Spolumajitel firmy Tomáš Mičke totiž tvrdí, že nejde v pravém slova smyslu o novou stavbu, ale pouze o „opláštění technologie“, což podle něj podléhá jinému režimu a stavební povolení k tomu nepotřebuje.

Mnoho obyvatel Rantířova se však s tímto výkladem nespokojí. Firma před nimi stavbu neobhájila na dvou veřejných schůzích. Že stavba nijak neohrozí životní prostředí, obyvatele nepřesvědčila. Právě naopak. Proti novému provozu vznikla petice, ke které podpis dosud připojilo 250 lidí. To jsou zhruba dvě třetiny obyvatel obce.

Tomáš Mičke tvrdí, že má všechny potřebné dokumenty o tom, že stavba životní prostředí nezasáhne víc, než povoluje zákon. „Na co máme lidi o něčem přesvědčovat? Máme všechny doklady, že záměr je v pořádku. Lidé jsou ale masírováni starostovou mediální kampaní,“ oponuje Mičke.

Firma začala stavět bez povolení, žádá o něj dodatečně

Na začátku prosince jihlavský stavební úřad oznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby galvanovny a neutralizační stanice odpadních vod. A zatímco stavební úřad zastává názor, že takový provoz v areálu firmy podle územního plánu může být, postoj vedení obce je přesně opačný. Podle územního plánu v lokalitě může být drobná řemeslná výroba.

Fotogalerie

Přesto stavební úřad firmu vyzval k zastavení prací. Ta má stopnout výstavbu obou částí nového provozu. „V případě jejich nerespektování budou následovat dvě řízení o pokutě a rozhodnutí o zastavení prací,“ podotkl mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis.

Firmě byla navíc uložena nedávno už jedna pokuta za provádění stavebních prací bez povolení. „Byla řešena hned po prvním zjištění provádění nepovolené stavební činnosti,“ dodal Tulis.

Starosta Rantířova však stavebnímu úřadu vytýká pasivitu. „Koncem října jsme dávali žádost o předběžné opatření. Chtěli jsme, aby vyústilo v rozhodnutí o zastavení stavby. Dnes ta stavba stojí a tu firmu stála spoustu úsilí a peněz. Kdyby někdo včas jednal, mohlo se předejít mnoha škodám,“ míní Novotný.

Úředníkům chybí osobní odpovědnost, kritizují místní

Kritikem stavebního úřadu je i rantířovský obyvatel Vladimír Šašek. „Chybí mi tam osobní odpovědnost jednotlivých úředníků. Stavba byla postavena načerno za těžko pochopitelného přihlížení úřadu, který tvrdil, že vydal jen rozhodnutí o zastavení stavebních prací a víc v jeho kompetenci není,“ řekl Šašek.

„Měli by respektovat, že tady lidi galvanovnu nechtějí. Nechápu, jak ji mohli postavit bez povolení,“ zlobí se Vlastimil Neubauer, který bydlí v těsném sousedství areálu M-Kovo.

Rozšiřování rantířovského podniku se s největší pravděpodobností dostane i k soudu. Obec v té souvislosti podá správní žalobu. Mířit bude na krajský úřad a týká se způsobu, jakým firma M-Kovo hodlá likvidovat odpadní vody galvanovny. Podání žaloby odsouhlasilo ve středu rantířovské zastupitelstvo všemi sedmi hlasy.

„Rozhodně z tohoto našeho kroku nemáme radost, ale nemáme jinou možnost. Cítíme se být rozhodnutím krajského úřadu poškozeni. Vývozy odpadních vod by v navržené podobě a četnosti mohly mít negativní vliv na životní prostředí,“ uvedl starosta Rantířova Tomáš Novotný.

„Nelíbí se nám ani umístění a velikost nádrže na odpadní vody, která podle územního plánu na navrženém místě nemůže být,“ dodal starosta.

Četnost vývozu odpadních vod podle něj ani nebyla řádně posouzena řízením o vlivu na životní prostředí (EIA). „Mluví se tam minimálně o dvou vývozech vody denně, ale jejich vliv nebyl posouzen,“ tvrdí Novotný.

Spor mezi majiteli firmy a lidmi v obci se už dostal i do osobní roviny. Majitelé M-Kovo jsou přesvědčeni, že za odporem lidí k jejich investici je sousedská závist. Naopak, starosta míní, že investoři prostě nedokázali rantířovské přesvědčit, aby se jejich záměru nebáli. Popudili je navíc zahájením kontroverzního typu stavby bez obvyklého úředního posvěcení.

Velké radnice řeší na Vysočině přes 150 černých staveb

Podnikatel Michal Novák buduje ze staré pily ve Studenci zvířecí park. Už nyní v něm chová mnoho šelem, například lvy, tygry nebo hyeny. Časem mají přibýt i třeba sloni, zebry nebo pandy.

Podnikatel Michal Novák buduje ze staré pily ve Studenci zvířecí park. Už nyní v něm chová mnoho šelem, například lvy, tygry nebo hyeny. Časem mají přibýt i třeba sloni, zebry nebo pandy.

Stavební úřad v Náměšti nad Oslavou je v současnosti v pozoru. Dohlíží na jednu z momentálně nejsledovanějších proměn na Vysočině. Týká se bývalé pily ve Studenci, ze které má být v budoucnu zoopark se lvem, tygrem, vlkem, gepardem či hyenami. Zatím ale majiteli chybí stavební povolení.

„V tom se nic nezměnilo,“ uvedl tento týden Jaroslav Čech, šéf stavebního úřadu v Náměšti. Zatím je to z jeho pohledu černá stavba. A majitel si požádal o dodatečné povolení. Do konce roku má odevzdat všechny potřebné dokumenty.

Pokud vše splní, z černé stavby se pak bude moci stát povolený areál. Tak to totiž v Česku chodí. Tuzemské zákony jsou tak postavené, že když někdo začne budovat načerno, může požádat o dodatečné povolení stavby. A úředníkům pak nezbývá nic jiného, než vše odkývat. Tedy pokud není stavba v rozporu s územním plánem. Mnozí „stavební“ úředníci tvrdí, že jde o špatnou legislativu. Na tahu jsou podle nich zákonodárci, aby s tím něco udělali.

Nejvíc případů je v Jihlavě a Žďáře

Třeba jen v Jihlavě letos řešili přes padesát černých staveb. „Škála je pestrá. Řízení se týkala třeba oplocení pozemků, stavby rodinných domů až po skladové haly,“ uvedl mluvčí radnice Radek Tulis. Podle něj je více těch případů, že někdo rovnou staví bez povolení, než že by souhlas získal a budoval v rozporu s ním.

Ještě víc případů než v Jihlavě zaznamenali ve Žďáře nad Sázavou. Zatím tam v roce 2015 měli 62 správních řízení ohledně nařízení odstranění staveb. „Jednalo se o přístřešky, garáže, ploty či rodinné domky,“ popsala Nikola Adlerová, mluvčí žďárské radnice. Navíc tam měli ještě šest neukončených případů z loňska.

Ve srovnání s tím měli v Havlíčkově Brodě „pouze“ šestnáct takových kauz. A šest z nich již bylo dodatečně povoleno. V Brodě řešili třeba nepovolené reklamní plochy, kolny a dvakrát i budování tůní. „Také změnu truhlářské dílny, betonárnu, přístavbu rodinného domu či chatu,“ vyjmenovala mluvčí radnice Alena Doležalová.

Také v Třebíči odhalili úředníci necelých dvacet černých staveb. „Jednalo se nejčastěji o stavební úpravy bytů, rodinných domů, a o umístění reklamních zařízení,“ popsala Irini Martakidisová, mluvčí třebíčského městského úřadu.

V Pelhřimově se odbor výstavby radnice zabýval jedenácti problematickými investicemi. „Přímo v Pelhřimově jsme jich řešili šest, dále jednu v místní části a čtyři v obcích," sdělil František Souček z odboru výstavby.





Hlavní zprávy

Česká spořitelna, a.s.
Pokladní/-k Třebíč

Česká spořitelna, a.s.
Kraj Vysočina
nabízený plat: 18 000 - 21 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.