Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tady je sprejerovo. Stále více měst povoluje legální plochy na graffiti

  13:34aktualizováno  13:34
Graffiti na dohled od radnice v centru města? V Třebíči se jedno takové objevilo. Je na Komenského náměstí mezi obchodními domy v uličce, která míří k průchodu na Karlovo náměstí. A je legální. Nikdo ho netvořil tajně v kapuci po nocích. Podobné plochy se ve městech Vysočiny objevují čím dál víc.

Jihlava v minulosti vyčlenila pro sprejery i zeď u areálu Na Stoupách, teď mohou beztrestně tvořit v Mostecké ulici. | foto: Michal Remeš, MF DNES

Libor je sprejer. Je mu 35 let a je vystudovaný výtvarník a nadšenec do disciplíny graffiti. V novinách pod plným jménem vystupovat nechce. Raději se pyšní svými pracemi na zdech. Jednou z nich nedávno vyzdobil stěnu v centru Třebíče.

Fotogalerie

„Námětem je pomíjivost. Betonu a vlastně všeho. Proto je to jakoby přemalované. Je to příznačné. Zídka, na kterou jsme stříkali, se bude zakrátko bourat, byl to takový spontánní nápad,“ popsal svůj poslední výtvor.

Netvořil tajně pod rouškou noci, nekonaly se ani žádné policejní manévry a nemusel na policii podepisovat protokol o poškození cizího majetku. Tahle akce byla povolená.

„Bez problémů jsme se domluvili na legálním nástřiku zídky. Je to místo, které se bude do několika týdnů revitalizovat. Udělali jsme proto vstřícný krok,“ uvedl třebíčský místostarosta Vladimír Malý. Sprejeři prostě přišli, zeptali se a vyšlo to.

Adrenalin po nocích s kapucí přes hlavu nepotřebuje

Nejde o jedinou legální stěnu ve městě. V Třebíči se chodí sprejovat ještě na velmi dlouhou zeď pod První brněnskou strojírnu. V současnosti tam oko neodborníka na první pohled zaujmou například výjevy s proudovým motorem.

Libor říká, že on ani na jiných než legálních plochách netvoří. „Nezajímá mě chodit s kapucí na hlavě po nocích a čmárat po zdech historických baráků. Přece jen už jsem starší člověk. Adrenalin nepotřebuju.“

V Třebíči čítá komunita sprejerů, jako je on, asi deset až patnáct lidí. Řeč je o těch, kteří chodí na legální plochy. Těch, kteří ale naopak adrenalin vyhledávají, stejně neubývá.

„Letos od počátku roku do konce dubna v Třebíči evidujeme jedenáct případů sprejerství,“ potvrdila policejní mluvčí Stanislava Miláčková.

Festival sprejerských umělců v Havlíčkově Brodě

Sedm předních českých street artistů se během víkendu postaralo o novou výzdobu...
Sedm předních českých street artistů se během víkendu postaralo o novou výzdobu...
Sedm předních českých street artistů se během víkendu postaralo o novou výzdobu...
Sedm předních českých street artistů se během víkendu postaralo o novou výzdobu...
Sedm předních českých street artistů se během víkendu postaralo o novou výzdobu...
Sedm předních českých street artistů se během víkendu postaralo o novou výzdobu...

Už dvakrát se v Havlíčkově Brodě konal Urban art festival. Ti nejlepší sprejeři z celé republiky v jeho rámci vyzdobili podchod pod Masarykovou ulicí u střední zdravotnické školy, opěrnou zeď podél Chotěbořské ulice i třeba průčelí gymnázia (o malbě na gymnáziu, která vyvolává závrať, čtěte zde).

Třebíč není jediným městem v regionu, které umožňuje sprejerům beztrestně tvořit. Například náměšťský „legál“ je u Habitatu. Přesněji řečeno se jedná o původně ošklivou zeď, kterou majitelé zmíněné firmy nezakazují zdobit výtvory sprejerů.

Jiří Hejátko z vedení společnosti uvedl, že mu graffiti na zdi nevadí, protože ji vlastně svým způsobem kultivují. Původně byla hodně omšelá. „Sprejeři tu mívají své sešlosti, tolerujeme to,“ potvrdil Hejátko.

Ve stejném duchu to vidí místostarosta města Jan Kotačka. „Dokonce jsme sprejerům jednou dali na ten jejich graffiti jam k dispozici napojení na elektřinu. Osobně se mi některé výtvory na zdi vlastně líbí,“ prohlásil.

Další legální plocha v kraji je v Chotěboři u skateparku. „Funguje už asi čtyři roky. Musím říct, že ve městě problémy se sprejery nemáme. A zdá se, že legál tomu napomohl,“ zamyslel se tamní starosta Tomáš Škaryd.

Nejvíc případů letos řešila Jihlava, hned za ní je Žďár

Posledním městem, kde můžou sprejeři tvořit graffiti na povolené ploše, je Jihlava. „Je to opěrná zeď v Mostecké ulici. O jejím využití k tomuto účelu rozhodla rada města v roce 2012. Legálních ploch bylo víc, ale zanikly například demolicí či rekonstrukcí,“ uvedl mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis.

Jihlava podle jeho vyjádření neočekávala, že jedna nebo dvě legální plochy by problém graffiti ve městě řešily. „Nicméně považuje za důležité, aby takový prostor ve městě byl minimálně pro tu část graffiti komunity, která nemá zájem tvořit ilegálně,“ doplnil Tulis s tím, že krajské město dál pokračuje v programu, kterým přispívá majitelům na opravy počmáraných fasád.

Policisté v tomto směru v Jihlavě letos do konce dubna řešili už dvanáct případů, nejvíc v kraji. Celkem policie na Vysočině eviduje 43 případů, kdy sprejeři nepovolenými malůvkami poničili cizí majetek.

Jedním z nejpostiženějších měst je také Žďár nad Sázavou. Město, které je menší než Jihlava nebo Třebíč, muselo řešit už jedenáct případů. Místostarosta Josef Klement se však domnívá, že zřízení legální plochy není samospasitelné.

„Přesto o ní vážně uvažujeme. Bude v areálu nového skateparku, který se už letos začne budovat mezi zimním stadionem a sportovní halou,“ zmínil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nejlepším odreagováním od fotbalu jsou pro Lukáše Vaculíka dcera Rozárka a...
Body jihlavští fotbalisté nesbírají, vedou ale v narozených dětech

Co se bodového konta týká, není to z pohledu FC Vysočina v nové prvoligové sezoně žádná sláva. Úplně jiná „liga“ to je ovšem v počtu narozených dětí. Za...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.