Návštěvníci nejprve půjdou 900 metrů v širokých „tunelech“ kolektorů. To prostředí tak trochu vypadá jako metro. Široká chodba a uprostřed kolejnice. Pak trasa povede stovkou metrů po chodbách historického labyrintu.
„Páteřní větev kolektorů se nachází v hloubce 20 až 25 metrů pod úrovní terénu Masarykova náměstí,“ řekl vedoucí radničního oddělení správy podzemí Jan Šustr.
Průvodci popovídají účastníkům prohlídky na jednotlivých stanovištích o historii města Jihlavy i kolektorů. Seznámí lidi také s účelem a dobou budování novodobých chodeb.
Návštěvník musí třikrát nahoru po žebříku
„Během prohlídky se několikrát stoupá po ocelových žebřících,“ upozorňuje Jan Šustr. Zdolává se přitom zhruba šestimetrová výška. Problém s vylezením žebříku by ale neměl mít snad nikdo.
Jak si prohlídku zarezervovatNa webu jihlava.cz je odkaz na elektronický rezervační systém. Tam si lidé vyberou vhodný termín. V daný den se pak dostaví nejpozději patnáct minut před zahájením prohlídky do turistického informačního centra na Masarykově náměstí. |
„Pokud budete mít páskovou obuv, tak s tou dovnitř rozhodně nemůžete,“ upozornila při ukázkové prohlídce pro novináře jedna z průvodkyň. Dodala, že během okruhu je zakázáno jíst, pít, kouřit, fotografovat a také vzdalovat se od skupiny.
„Ne že by to tam bylo komplikované, pokud jde o orientaci, ale jistota je jistota. Abychom neměli nějaké ztracené,“ řekla studentka vysoké školy, která bude provádět.
Sraz na prohlídku bude vždy v turistickém informačním centru v budově radnice na náměstí. Odtud účastníci sejdou do Křižíkovy ulice, kde už začne přibližně hodinová exkurze. Zde je portál B kolektorů.
„Projdeme si všechna tři patra kolektorů, vlezeme také do jihlavského historického podzemí a prohlídku skončíme v podzemní přednáškové místnosti pod domem Benešova 4,“ popsal trasu Jan Šustr.
Do podzemí se jde s helmou i rukavičkami
„Žádné nástrahy vás tam nečekají, pouze se poleze po žebřících. Návštěvníci stejně jako vy dostanou helmy a jednorázové rukavice,“ doplnil Šustr před startem novinářské prohlídky kolektorů.
Prohlídka končí pod domem na kraji Benešovy ulici, ve kterém je masna. Právě pod ní se nachází podzemní zasedací místnost s menší expozicí a dobovými fotografiemi. Součástí této miniexpozice jsou i ukázky hornických svítidel a vzorky ryzího stříbra.
Po cestě podzemím jsou k vidění například i vozíky, kterými se vyvážela vyražená hornina na povrch nebo jimiž se vozilo dřevo. Lidé rovněž spatří sbíječky, s jakými pracovali zhruba před třemi desítkami let dělníci.
Jihlava už řadu let turistům ukazuje část středověkého podzemního labyrintu se svítící chodbou. „Pořád přicházely dotazy, jestli by nebylo možné dostat se také do kolektoru. Tak jsme se rozhodli tu nejjednodušší trasu zpřístupnit,“ řekl Šustr. Podotkl, že taková možnost se už nabízí v Praze.
V Jihlavě se kolektory začaly projektovat v 70. letech minulého století. Měly být mnohem větší, než jsou. „Byly vyprojektované celkem na 14 kilometrů ve třech podlažích, počítalo se s napojením na historické podzemí,“ řekl na prohlídce pro novináře jeden z průvodců.
Po revoluci byly kolektory megalomanií. Dnes by se hodily
Stavba kolektorů přišla na řadu v roce 1983. Profil páteřní části kolektoru je tak velký, že by jím projelo menší nákladní auto. V kolektorech jsou uloženy elektrické, telefonní i datové kabely, stejně jako vodovodní a kanalizační potrubí.
S pomocí kolektorů měla Jihlava řešit původně i vývoz odpadků z památkové zóny. „Měl tudy být svedený domovní odpad na principu potrubní pošty. U portálu B pak měla vzniknout jeho třídírna,“ prozradil průvodce.
Jenže po revoluci v roce 1989 vedení města odmítlo v tomto státem placeném projektu pokračovat. „To se nyní jeví jako chyba,“ řekl mluvčí radnice Radek Tulis. „Pokud by pod celým historickým centrem byly kolektory, nemuselo by se kopat v ulicích při každé opravě sítí,“ vysvětlil.
„Bohužel po revoluci v roce 1989 se našlo pár pitomců, kteří měli za to, že kolektory jsou megalomanie. Rozhodli, že město rozváže kontrakt s projekční kanceláří, a byla zastavena i dotace od státu. To bývalo přibližně 50 milionů korun československých ročně,“ dodal Jan Šustr ze správy podzemí.
Jihlavské kolektory tak mají na délku jen 1 700 metrů. Lidé projdou jejich velkou částí. Prohlídka stojí 100 korun, děti a studenti zaplatí poloviční částku.
