Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Experti zpevňují jadernou elektrárnu Dukovany, aby odolala zemětřesení

  19:32aktualizováno  19:32
Veškeré zařízení jaderné elektrárny v Dukovanech musí odolat i silnému zemětřesení. Po havárii fukušimské elektrárny to nařídily nové směrnice. Co na tom, že na Třebíčsku je seizmická aktivita nulová a tento živel tu připomíná jen hudební klub Zemětřesení. V elektrárně se začaly kotvit budovy.

Technici se snaží budovy dukovanské jaderné elektrárny ještě více zpevnit pomocí speciálních kotev. Pro ty je třeba nejdříve vyvrtat do tlustých zdí zhruba dva tisíce až metr hlubokých děr. Práce je to náročná, na těžko přístupných místech. Vyvrtání všech otvorů bude trvat ještě roky. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jaderná elektrárna v Dukovanech plně vyhovuje všem bezpečnostním normám. Jen vůči zemětřesení by mohla být odolnější, míní odborníci ze světa.

Po havárii v japonské elektrárně Fukušima se v celé Evropě zkoušela odolnost jaderných zařízení. Takzvané stress testy podstoupily i Dukovany. A podle jejich výsledku by měly budovy zpevnit. Bez ohledu na to, že seizmickou aktivitou nebyla oblast, v níž se elektrárna nachází, zasažena už tisíce let.

Jednotlivé budovy dukovanské elektrárny se tak nyní zpevňují pomocí ocelových prutů. Ty se pomocí zvláštních trnů a desek připevní do dvou tisíců děr vyvrtaných ve zdech pavilonů.

Hlavní budovy reaktorových bloků mají pevnost dostatečnou. Díky speciálnímu kovovému plášti slouží i jako ochranná obálka reaktoru, jejich železobetonové zdi jsou silné půl druhého metru. Bez problémů vydrží zemětřesení o síle 5,5 stupně Richterovy stupnice. A právě k těmto budovám se přichycují sousední objekty.

Díry ve zdech měří i přes metr, vrták se musí nastavovat

Práce na ukotvení budov teprve začínají. A to první, co je třeba udělat, je vyvrtat zhruba dva tisíce otvorů do zdí. "Používá se k tomu jádrová vrtačka s korunkou," vysvětluje jeden z montérů, David Šnepfernberg.

Díry to musí být opravdu hluboké, některé dosahují až 104 centimetrů. "Vrtá se po celou délku vrtací korunky, pak se vývrt musí vytáhnout vysavačem nebo drátem. Nasadíme prodloužení a vrtáme stejným způsobem dál," popisuje postup u vrtu dlouhého 89 centimetrů. Na ten musel vrták nastavovat třikrát.

Fotogalerie

Vyvrtat díru do zdi betonové budovy v areálu jaderné elektrárny není vůbec nic jednoduchého. "Vůbec to není jako když vrtáte doma do podlahy," směje se Milan Kříž vykonávající technický dozor. 

"Beton je opravdu hodně kvalitní, je to vidět i na spotřebě nástrojů. Všechno to vyvrtat nám bude trvat tak tři roky," odhaduje. A to firma pracuje v době odstávek i 24 hodin denně. "Jde to pomalu. Za den se dá vyvrtat jednou soupravou pět otvorů," dodává Kříž.

Nejsložitější práce jsou v reaktorovém sále a sousedící blokové dozorně. Nachází se tam skříně, které řídí provoz bloku. "Nesmí se zaprášit, používáme odsávací zařízení na zplodiny a na prach. Někde můžeme pracovat jen v době, kdy je blok odstavený," říká Milan Kříž.

Největší potíž je ve stísněných prostorách budov

Technici nemohou otvory vyvrtat, kde se jim to nejlépe hodí. Musí dodržet projekt, v němž je umístění každé díry na milimetry vypočítáno. "Tahle vrtná souprava váží kolem 20 kilogramů," nastínil Šnepfenberg, v čem bývá největší potíž. Ve stísněných prostorách může použít pouze malou soupravu, velkou podtlakovou pouze na povrchu.

Teprve do vyvrtaných otvorů se zasadí 36 milimetrů silný drát, zalije se vysokopevnostní zálivkou a uchytí se kotevní konstrukce. Ty potom zajistí propojení s budovou, jež by měla objekty držet.

V Dukovanech zpevnění některých budov plánovali už v minulosti. Výsledky stress testů tento proces jen urychlily. "Před několika lety se změnila doporučení pro seizmickou odolnost jaderných elektráren," vysvětluje důvody mluvčí elektrárny Petr Spilka.

Bloky číslo jedna a dvě by měly být zpevněny do roku 2015, zbývající dva pak do roku 2017. Práce by měly být hotové do doby, kdy bude elektrárna u jednotlivých bloků žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost o novou desetiletou licenci na jejich provoz.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Chlubna miluje Jaroměřicko. Sbírá místní pověsti, zabývá se i osudy...
Po válce ves překvapil dopis, zda chce svůj zvon zpět, zjistil badatel

Badatel a fotograf Pavel Chlubna z Jaroměřic nad Rokytnou má netradičního koníčka. Zajímá se o kostelní zvony. Příběhy deseti kostelů a více než dvou desítek...  celý článek

Na hlavním tahu mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem havarovala tři auta. Zraněno...
Při nehodě tří aut se mezi Jihlavou a Brodem zranilo deset lidí

Hlavní tah z Jihlavy na Havlíčkův Brod uzavřela dopoledne nehoda tří vozidel. Na místě kromě záchranářských sanitek zasahoval i vrtulník. Příčina střetu zatím...  celý článek

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.