„Všechnu slámu si vynosila ven a tam také porodila. Cítí se tam s mláďaty zřejmě dobře a my jsme do toho nijak nezasahovali. Jen jsme jí přidali další slámu, ve které má mláďata schovaná. Aby měla samice klid, ohradili jsme část výběhu, kde má hnízdo, páskou,“ říká Simona Kubičková, vedoucí marketingu jihlavské zoologické zahrady.
Návštěvníci zoo ale malá selátka přesto uvidí. Samice je totiž pravidelně vodí na procházky po výběhu.
„Patří k nejvíce ohroženým druhům prasat na světě. To byl i důvod, proč jsme se rozhodli je v naší zoologické zahradě chovat. Máme z mláďat velkou radost,“ dodává Kubičková.
Zoo Jihlava chová tento druh od roku 2019. V současné době tvoří skupinu chovný pár a čtyři mláďata. Celá rodina obývá jeden výběh. Samice si drobotinu pečlivě hlídá a v prvních dnech samce od mláďat razantně odháněla.
Za 30 let budou na seznamu vyhynulých druhů
„Rozmýšleli jsme se, zda je oddělit, ale nakonec jsme je nechali společně. Výběh je dostatečně velký. Samec má k dispozici i ubikaci. Jenom jídlo jim dáváme zvlášť, aby měli oba dva klid. Samec byl pochopitelně zvědavý na to, co se v hnízdě děje. Teď už ho samice nechá přijít do vzdálenosti jednoho metru,“ přibližuje Kubičková.
Prasata visajanská negroská patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Dříve žila na šesti ostrovech ve středních Filipínách, ale na většině tohoto území jsou dnes vyhubená. Prokazatelně se vyskytují už pouze na dvou ostrovech, Panaj a Negros. Situaci ale ještě navíc komplikuje fakt, že na Negrosu zbývá pouze šest procent původního lesa, na Panaji pak méně než čtyři procenta.
„Dá se předpokládat, že při stávajícím populačním trendu se během třiceti let dostane na seznam vyhubených druhů,“ uvedl mluvčí zoo Martin Maláč s tím, že kromě ztráty prostředí je jeho největší hrozbou také nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat.
Díky kypření půdy a následným rozséváním semen v trusu si prase vysloužilo označení pralesní zahradník. V jeho jídelníčku převládají hlízy, kořínky, nejrůznější plody, ale i drobní bezobratlí živočichové, které vyhledává svým dlouhým a na pachy citlivých rypákem.
Samci se od samiček nápadně liší nejenom tělesnou konstitucí, ale také výrazným chocholem na hlavě.
