Poznávacím znamením mláďat tapírů je bílé pruhované zbarvení na tmavém podkladu, takže vypadá trochu jako sele divočáka. Jedná se však o důmyslnou ochranu před predátory. Díky němu je mládě v pralese téměř neviditelné.
„Je to dočasné ochranné zabarvení, které u mláďat přetrvává jenom několik měsíců. Ale u každého jedince je to individuální. Třeba otec tohoto mláděte má náznaky pruhování na končetinách dodneška,“ říká tiskový mluvčí zoo Martin Maláč.
Rodiči jsou šestnáctiletý samec Venoušek, pocházející ze Zoo Norimberk v Německu, a sedmnáctiletá zkušená samice Vanesa, která se narodila v Zoo Jihlava.
Společně s nimi je ve skupině ještě matka Vanesy, samice Charlotta, které je už 22 let. V přírodě se tapíři dožívají věku 25 až 30 let.
Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) pochází z pralesů Jižní Ameriky, obývá oblasti v blízkosti vodních ploch. Samice rodí jedno mládě po zhruba 400 dnech březosti. To při narození váží 4 až 7 kilogramů.
Tapíři jsou nejbližšími příbuznými nosorožců, koní a zeber. Vývojově patří k nejstarším savcům. Pro všechny tapíry je nápadné mohutné tělo na krátkých nohách, které mají vpředu čtyři a vzadu tři prsty.
Nejnápadnějším znakem tapírů je prodloužený citlivý nos, který tvoří krátký chobot, s jehož pomocí si tapíři hledají potravu. Na jejich jídelníčku bývají listy, rostliny ale i různé plody.
Název „tapír“ znamená v řeči brazilských indiánů „tlustý“, což charakterizuje jeho tuhou a kvalitní kůži. Právě kvůli ní a také pro chutné maso byli tapíři často loveni domorodci.
