Vychovatelka vede v srpnu 1950 děti zemědělců dobronínskou ulicí U Rybníčka. | foto: ČTK

Za kolektivizace se zřizovaly žňové útulky pro děti, dnes stačí školka

  • 1
Byl srpen roku 1950 a v novinách se psalo o tom, jak výtečná je budovatelská nálada mezi lidmi. Panovala podle zpráv i v Dobroníně na Jihlavsku, kde zřídili žňový útulek pro děti zemědělců. Zvláštní zařízení mělo rodiče oprostit od starostí o ratolesti, aby se mohli věnovat pracím na polích.

„Učitelé místní školy učinili závazek k devátému sjezdu Komunistické strany Československa, že každý bude v době prázdnin na čtrnáct dní řídit útulek,“ hlásili tehdy z Dobronína.

Zprávu doplnili fotografiemi, jak si děti hrají s panenkami a kostkami vedle svých postýlek s vysokými ohrádkami. To když nebylo pěkné počasí. Nebo jak chodily s vychovatelkami na zahradu útulku, když bylo pěkně.

„Vždy ráno si sociální pracovnice přichází pro děti až do domu a pak je společně odvede do útulku. Ty jsou zřizovány na vesnicích ve snaze ulehčiti práci našemu venkovskému lidu. V útulcích v době největšího pracovního vypětí se dostane řádné péče vesnické mládeži,“ psalo se ve zprávách z Dobronína.

Žňové útulky zpopularizoval i film Dovolená s Andělem z roku 1952, kde měl hlavní roli revizora Jaroslav Marvan. Děti tam musely přebývat v hospodě, protože ještě neměly útulek dostavěný. A tak jim ho s budovatelským nadšením dokončili rekreanti v době dovolené, kterou tam měli trávit u vody.

Někteří starší obyvatelé Dobronína si na tamní žňový útulek ještě pamatují. Mluvil o tom s nimi starosta obce Ivan Sehnal, který už žňovou školku osobně nezažil.

Přesto se mu podařilo identifikovat s pomocí jedné pamětnice dům v ulici U Rybníčka 17, který je zachycen na archivním snímku ve žňové reportáži ze srpna roku 1950.

Dnes roli útulku zastává školka. Je otevřena po většinu prázdnin

V současnosti disponují v Dobroníně mateřskou školou, kam je přihlášeno přes 70 dětí. Má podle starosty otevřeno i přes většinu letních prázdnin s výjimkou dovolené, což je právě v těchto týdnech.

I v současnosti pracují v Dobroníně zemědělci, pro které jsou žně důležitou součástí roku. Třeba ti ze společnosti Dobrosev.

„Mají svoje kombajny. A každý kombajn, aby se jim vyplatil, musí posekat určitou plochu. Takže začínají na Slovensku a postupně se vracejí do Čech,“ popsal Ivan Sehnal. Podle jeho odhadu už je letos podstatná část obilí kolem Dobronína sklizena.

Sezonní žňový útulek pro děti z rolnických rodin kdysi měli i v nedaleké Polné. Tam začal fungovat ještě před koncem války.

„Byl zřízen v době žní v roce 1944 v takzvané dívčí škole v Poděbradově ulici. Vzhledem k tomu, že se osvědčil, byl spojen s mateřskou školou a byl provozován celoročně. K opětovnému oddělení od mateřské školy došlo na konci školního roku 1946. Žňový spolek se pak přestěhoval do budovy chlapecké školy,“ uvádí se na městském webu.