„Je to velký problém,“ říká jednatelka Biofarmy DoRa v Ratibořicích na Třebíčsku Jitka Dobrovolná.
„I za velice dobrý plat se nedaří najít zaměstnance, kteří by byli schopni přijít do práce, kteří by byli schopni pracovat a kteří by za svou práci dokázali převzít zodpovědnost,“ vysvětluje.
Podle ní se to projevuje čím dál víc. Ratibořická farma v poslední době zkoušela zaměstnat pět lidí. Jenže všichni vydrželi týden nebo dva a odešli.
Zemědělci se shodují, že nejtěžší je najít pracovníky do živočišné výroby. Hlavně tam je totiž třeba uplatnit vlastní ruce.
„Bude to chtít nějaký technologický pokrok, například čím dál větší robotizaci dojíren,“ přemýšlí Jaroslav Michal ze společnosti Proagro Radešínská Svratka. Právě tento podnik bude muset do čtyř let řešit generační obměnu.
Kraj cílí na žákovské soutěže a návštěvy zemědělských areálů
„Musíme být aktivnější už na školách, přilákat k zemědělství mladé,“ je si vědom Michal.
„Je třeba získat pozornost už na školách. Ale vypadá to, že je to na dobré cestě. Spolupráce se začíná rozvíjet,“ souhlasí s ním i Josef Hrbek, ředitel společnosti Zemas AG v Martinicích u Velkého Meziříčí.
Právě o to se od letošního roku snaží i Kraj Vysočina. „Stále víc vidíme, že mládí v zemědělství chybí. Proto jsme zahájili projekty už na základních školách,“ říká krajský radní pro oblast zemědělství Martin Hyský.
Letos se například uskutečnily soutěže pro žáky šestých, sedmých a osmých tříd. Nejúspěšnějším byla odměnou mimo jiné i návštěva na školním statku v Humpolci. „Dětem se to líbilo,“ podotkl Hyský. Další sedmáci a osmáci jezdí na exkurze do zemědělských podniků.
„Cílem je dětem ukázat, že zemědělství není jen manuální práce ve chlévech a na polích, ale že je to odvětví, které se rychle modernizuje a je plné nových technologií. A právě na to dnes děti slyší,“ dodal krajský radní.
Z pozice kraje je propagace zemědělství už na školách, vedle investic do rozvoje středních zemědělských škol, prakticky jedinou cestou, jak mladé k oboru přilákat. Víc možností úřad nemá.
Firmy si mladé farmáře vychovaly. A ti pak odchází za lepším
Jenže i když se zaměstnance třeba už po škole podaří k oboru přilákat, málokdy u něj vydrží delší dobu.
„Máme několik případů, kdy jsme si mladé pracovníky vychovali, naučili je jezdit, pracovat se stroji. Ale protože jsme kousek od Velkého Meziříčí, kde je velká konkurence zejména strojírenských firem, po třech letech nám odchází pryč,“ popsal trable s udržením zaměstnanců Josef Hrbek.
Stejné zkušenosti popisuje i Jaroslav Michal. I ze společnosti Proagro po zaučení mnoho mladých odešlo. „Jdou jednak za vyšší mzdou, ale také za pevnější pracovní dobou. Bohužel, v zemědělství je spousta přesčasů a často se do práce musí i o víkendech,“ doplňuje.
Farmáři tak mají strach, že už přichází doba, kdy i oni se po zaměstnancích budou muset více poohlížet v cizině. „Nezbývá nám, než už teď zkoušet najímat zahraniční pracovníky,“ přiznává Jitka Dobrovolná.
