Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jihlava chystá zemědělskou čtvrť, bude mít Bramborovou i Lněnou ulici

  8:37aktualizováno  8:37
Slavné pražské ulice Ječná a Žitná budou mít své jihlavské jmenovkyně. Právě tyto názvy ponesou dvě nové ulice v lokalitě Handlovy Dvory. Ostatně celá čtvrť by se měla v budoucnu nést v duchu zemědělských plodin. Další ulice mohou dostat názvy Řepná, Bramborová, Pšeničná, Lněná či Maková.

Ilustrační snímek | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

„Názvy těchto ulic jsou odvozeny od historického charakteru této lokality využívané v zemědělství, který v dané části přetrvává do současnosti. Připomínají proto typické plodiny pěstované na Vysočině,“ stojí ve zdůvodnění, proč padla volba právě na tato jména.

Měli tam bydlet Němci. Nakonec vyhrály Lidice

Ulic se zajímavou historií najdeme v Jihlavě celou řadu. Například Lidická kolonie, jejíž název je jakýmsi vzdorem vůči původní myšlence jejího vzniku.

Čtvrť na jižním okraji Jihlavy byla primárně určena německému obyvatelstvu. Výstavba domků zde byla zahájena v roce 1939 pod patronací Arthura Seyss-Inquarta - rodáka z nedalekého Stonařova, který působil jako obergruppenführer SS a jako říšský ministr bez portfeje. „Původní název zněl Siedlung I, tedy Sídliště I. Tato čtvrť byla primárně stavěna pro přicházející německé obyvatelstvo, které mělo posílit počet Němců v Jihlavě,“ vysvětluje historik Zdeněk Jaroš.

Později se však právě tato ulice přejmenovala na Lidickou kolonii, jako hold vzdaný všem obětem v nacisty vypálených Lidicích.

„Podle zákona o obcích o názvech ulic, silnic a veřejných prostranství rozhodují příslušné obce. Na jihlavském magistrátu se tím zabývá odbor rozvoje města. Ten pak vše konzultuje s historiky, pracovníky muzea či archivu. Návrh pak putuje na Radu města a poté zastupitelům,“ vysvětluje postup mluvčí magistrátu Radek Tulis.

Ještě do loňského roku návrhy názvů ulic připravoval jihlavský historik Zdeněk Jaroš.

„Dali jsme si kritéria, podle kterých při návrhu jmen postupovat. Například, že by názvy měly navazovat na charakter místa, na staré vžité pojmenování nebo vzdát poctu nějaké významné osobnosti,“ vysvětluje Jaroš.

Bedřichov je odvozen od jména jednoho ze statkářů

Názvy tak vycházejí například z místního pojmenování území, z vžitých místních názvů nebo například ze situace nebo vlastností, které jsou pro místo charakteristické. V Jihlavě tak je pojmenovaná například ulice Krátká, Křivá, Slepá, Srázná či Úzká.

A víte, proč se třeba jedné z jihlavských čtvrtí říká Bedřichov? „V tomto případě jde o českou podobu německého jména Friedrich. Název vychází z křestního jména jednoho z majitelů velkých statků v této obci, která byla k Jihlavě přičleněna v 50. letech minulého století,“ vysvětluje Jaroš.

Název může odkazovat například i na někdejší hospodářskou činnost, která na daném území probíhala, ale může i usnadňovat orientaci. To je příklad ulic U Rybníčků, Nad Splavem, Pod Školou, Pod Rozhlednou či U Hraničníku nebo U Hřbitova.

Nejčastěji svůj název měnilo centrální náměstí

Velmi časté je pojmenování po významných osobnostech. V Jihlavě tak narazíme na Masarykovo náměstí, ulice Jiřího z Poděbrad, Olbrachtova, Zrzavého, Gorkého, Palackého, Březinova či Komenského.

Jedny z posledních ulic, které Zdeněk Jaroš navrhoval, mají názvy dřevin. Ve čtvrti Horní Kosov tak jsou adresy jako Jasanová, Kaštanová nebo Šípková.

Mnoho míst i ulic v Jihlavě se však nevyhnulo přejmenování. Důvodem byla zpravidla změna politické situace. A některé názvy byly pro režim zkrátka nepřijatelné.

Místem, které v Jihlavě prošlo nejčastější změnou názvu, je centrální jihlavské náměstí. Za dob Rakouska-Uherska se jmenovalo po tehdejším císaři Františku Josefu I.

V roce 1924 se přejmenovalo a do jeho názvu vstoupil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V březnu 1939 po nacistické okupaci náměstí neslo označení Adolf Hitler Platz. Konec druhé světové války s sebou přinesl návrat k názvu Masarykovo náměstí. Po nástupu komunistů k moci se v roce 1955 stalo náměstím Míru a od roku 1990 nese opět pojmenování Masarykovo náměstí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svůj hlas odevzdala ve Žďáru nad Sázavou také poslankyně za ODS Miroslava...
Nebyla lídrem, přesto Němcová uspěla už ve svých šestých volbách

V poslanecké sněmovně zasedá nepřetržitě od roku 1998. Příští rok už v ní oslaví kulatých 20 let. Miroslava Němcová z ODS je politickým nestorem, který...  celý článek

Místní referendum se konalo v oddělených místnostech oproti volbám. „Zabloudil“...
Referendum platí, závazné není. O Náměstí v Meziříčí rozhodnou politici

Většina lidí, kteří ve Velkém Meziříčí hlasovali v místním referendu o budoucí podobě Náměstí, si přeje, aby zastupitelstvo postupovalo podle výsledků...  celý článek

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.