Město společně s římskokatolickou farností, která poutní kostel od roku 2014 spravuje, zadalo letos v květnu architektonickou soutěž o návrh, jak bude vypadat dosud chybějící zázemí památky UNESCO.
Kritici jsou však již v této fázi zásadně proti záměru umístit stavbu infocentra do „závazně řešeného území“, tedy do míst mezi schodištěm na Zelenou horu a hřištěm ve Vejmluvově ulici.
 |
Svoje požadavky a výhrady zformulovali do petice, jež mezi lidmi koluje od minulé středy. „Žádáme zadavatele soutěže, aby po uzavření a vyhodnocení projektové soutěže o návrh ITC Zelená hora dle dané zadávací dokumentace nepodnikali žádné další kroky směřující k výstavbě a vyzvali širokou veřejnost k diskusi,“ stojí v petici, kterou organizují obyvatelé přilehlých ulic.
Petiční výbor naopak vyzval zadavatele k dalšímu jednání především s Národním památkovým ústavem, aby došlo k dohodě o umístění ITC Zelená hora v jiné lokalitě bez limitujícího omezení nadmořskou výškou 600 metrů, což je podle zadání nepřekročitelná hranice kvůli pohledovým osám.
Objekt musí být co nejméně nápadný
Vybrané místo podle kritiků naruší historicky unikátní přírodní charakter, krajinný ráz a vzhled Zelené hory jako celku. Podle vedení města však jde o jediné možné místo, na kterém panuje shoda s památkáři a dalšími subjekty.
„Chceme, aby návrh co nejvíce zapadl do krajiny a nerušil nejen pohledy z dálky, ale i z blízka. Mám pocit, že nás podezíráte z opaku, že tu chceme postavit McDonald’s s neonovou reklamou,“ reagovala místostarostka Romana Bělohlávková na výtky, jež zazněly během místy bouřlivé diskuse na středečním setkání s občany právě na téma Zelená hora.
Jak místostarostka uvedla, v minulosti se zvažovalo pro stavbu zázemí minimálně pět míst, která byla z různých důvodů zamítnuta.
Zástupce Národního památkového ústavu na setkání chyběl. Památkáři už dříve odmítli, že by zázemí vzniklo přímo v poutním areálu či vedle horní brány na nový hřbitov. Objektu ve spodní třetině kopce však dali zelenou.
„Neměl by to být objekt, který by dominoval, neměl by být naddimenzovaný, ale poskytovat základní komfort pro návštěvníky,“ řekl v červnu Pavel Jerie, garant této národní kulturní památky.
Iniciátoři petice se obávají, že zvažovaná výstavba negativně ovlivní komfort bydlení a především bezpečnost obyvatel a zhorší dopravní situaci v ulicích Vejmluvova, Sychrova a Zelenohorská. Výhrady mají i k tomu, že návrh nereflektuje potřeby návštěvníků s omezenou schopností pohybu.
Toalety jako nejslabší článek
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je už od roku 1994 zařazen na prestižní seznam UNESCO. Přesto mu dosud chybí zázemí pro průvodce či toalety pro návštěvníky.
Jde o nejslabší článek místa, kam na prohlídku přijde přes 30 tisíc návštěvníků ročně. Další tisíce lidí míří na Zelenou horu při poutích nebo kulturních akcích.
Co řeší architekti?
|
Jak uvedl farář Vladimír Záleský, při poutích lze využít mobilní toaletu, jinak návštěvníci poutního místa míří k obřadní místnosti na hřbitově. „Průvodcům nyní slouží jako zázemí provizorní buňka v ambitu, které říkáme bojler. Na pět let má povolení od památkářů,“ uvedl Záleský.
Architekti původně měli svoje soutěžní návrhy posílat do konce září. V půlce srpna však město upravilo podmínky soutěže a termín prodloužilo až do 20. prosince.
Proč? „Ten důvod je takový, že v rámci soutěže přišly asi od potencionálních zájemců dotazy, proč se nemohou soutěže zúčastnit (vedle architektů) autorizovaní inženýři. Na základě právní analýzy jsme vyhodnotili, že by bylo nešikovné, kdyby pak výsledky soutěže někdo rozporoval u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Proto jsme se rozhodli rozšířit možnost účasti také o autorizované inženýry,“ řekl starosta Martin Mrkos.
Termín je tedy nyní posunutý do 20. prosince. „Do stejného data chceme sbírat podpisy pod petici. Zatím jsou jich stovky,“ řekla za petiční výbor Irma Poděbradská.
Jelikož je petici možné podepsat na několika místech a také online, přesný počet podpisů není aktuálně znám.
Město o petici ví, starosta si sjedná schůzku
Setkání s občany, kterých přišlo ve středu večer na zámeckou faru zhruba sedmdesát, mnoho nového nepřineslo. „Nesplnilo to moje očekávání, naopak to ve mně vyvolalo zděšení, protože jednotliví přívrženci tohoto projektu se neshodovali v základních parametrech ani způsobu řešení. Například to, že architekt města nezná majetkoprávní vztahy a že jsou do řešeného území zahrnuty i pozemky, na kterých je hřiště ve Vejmluvově ulici,“ kritizuje Irma Poděbradská. V diskusi však opakovaně zazněl od vedení města příslib, že je hřiště nedotknutelné.
O petici samotné nepadlo na setkání s občany ani slovo, vedení města už o ní však ví. „Až petice přijde, ze zákona máme 30 dní na odpověď. Praxe je taková, že se snažím s petičním výborem sejít a vysvětlit si stanoviska,“ pravil starosta Mrkos.
Při setkání také zaznělo, že město mělo komunikovat s občany dříve, než zadalo architektonickou soutěž.
