Trio architektů přišlo s návrhem vytvořit 220 metrů dlouhé molo z prken přes Pilskou nádrž. | foto: Vizualizace: H3T architekti

Žďár nad Sázavou budoucnosti? To je vyhlídka i lávka přes Pilskou nádrž

  • 4
Jak by mohl vypadat Žďár nad Sázavou za zhruba tři desítky let? Uzdu svojí fantazii v tomto směru popustili zkušení i začínající architekti. Svoje nápady promítli do projektu Městské zásahy.

Navrhli například vyhlídku na starém komíně firmy Satt na Libušíně, úpravy atria za obchodními domy nebo lávku přes Pilskou nádrž, kopírující starou zemskou hranici. A jak by se vám zamlouvaly terasy v nejstarší části města nebo městské a říční lázně v parku na Farských humnech?

Koncept Městské zásahy se poprvé uskutečnil před devíti roky v Bratislavě, postupně se připojilo třináct měst, v Česku například Praha, Brno nebo Zlín. Ve Žďáře jej zorganizovali aktivisté z iniciativy Žijeme Žďárem ve svém projektu Živé proStory.

Nejdřív přišli občané města s více než padesáti náměty, na která místa se zaměřit. Pak se pustili do práce architekti, z jejichž návrhů vznikla i putovní výstava, jež tvoří i část publikace Vize ZR 2050, pokřtěné před pár dny.

„Princip je jednoduchý. Architekti si vyberou místo, ke kterému se chtějí vyjádřit, a zpracují návrh proměny. Bez nároku na honorář nebo požadavku na realizaci,“ vysvětluje architekt města Žďár Zbyněk Ryška. Zapojil se i on sám, pohrál si s návrhem tří městských teras – u Moučkova domu, budovy Regionálního muzea a knihovny.

Hodně nezvykle vypadá pěší lávka přes Pilskou nádrž. Spojila by cyklostezku v místě, kde se téměř dotýká vodní plochy a zároveň silnice do Polničky s druhou stranou na Hynkovci. Kopírovala by historickou hranici Čech a Moravy, která tudy prochází.

„Umístění lávky vytváří možnost propojení turistických tras v okolí vodní nádrže. Lávka je dlouhá 220 metrů a umožňuje přímý přechod ze břehu na břeh. Je navržena jako subtilní konstrukce zapadající do okolní krajiny, tvoří ji 220 sloupků a pochozí prkenné molo,“ popsali svůj návrh Vít Šimek, Darina Bartková a Martina Kubešová z H3T architekti.

Ještě odvážněji působí stezka v oblacích na nevyužívaném komínu kotelny Sattu. Architekt Jiří Vítek by z ní udělal stezku podobnou atrakcím na Lipně nebo Dolní Moravě. Jen by nebyla ze dřeva, ale z oceli. „Aktivace brownfieldu mírnou lávkou – rozhlednou, kterou mohou použít nejen chodci, ale i invalidé a kočárky. Prostorová struktura, vyrobená ve Žďáru, může být manifestem města. Rozhledna přitáhne obyvatele sídliště a nabídne nové neobvyklé pohledy na městskou krajinu,“ uvedl autor.

Místo Lva dvě „Lvíčata“

Jiří Vítek navrhl také úpravu úvozové cesty od Klafaru k Mamlasovi, která jde po středověké Libické stezce. Po výstavbě sídliště si stezka říká o další zásahy. „Před stovkami let to byla nejvýznamnější obchodní stezka, dnes jde o zapomenutou pěšinu, hojně užívanou pro spojení města a krajiny. V zimě je plná běžkařů, přes rok oblíbeným místem pejskařů, turistů a hipsterů,“ míní architekt, který navrhl zaústění stezky do nové zástavby sídliště Klafar.

„Zrovna tento návrh byl zařazen mezi šestici projektů v participativním rozpočtu města,“ upozorňuje Jan Šedo z týmu Živé proStory. Pokud jej vyberou občané v listopadovém hlasování, bude zařazen už do rozpočtu pro rok 2017.

Zapadnout nemusí ani úpravy atria za obchodními domy. S revitalizací této části počítá radnice v příštích letech při postupné rekonstrukci širšího centra. V Městských zásazích se na atrium zaměřil Igor Šimon z Igloo Architekti.

„Piazzettu u náměstí upravujeme na místo pro setkávání, s možností odpočinku v centru města, nákupů a podobně. Jedná se o prostor s velkým potenciálem – je tu přímá vazba na hlavní náměstí, komerční parter a Relaxační centrum. Prochází zde také intenzivně využívaná pěší osa,“ popsali na svém facebookovém profilu Igloo Architekti.

Štěpán Matějka si pohrál s Bílým lvem. Někdejší známý hotel dlouho chátral a před dvěma roky jej majitel nechal zbourat. Pozemek však zatím leží ladem. „Jeden čas bylo v plánu místo Bílého lva postavit podnikatelský inkubátor, jehož investice byla ale vázána na dotace. Možná ale lepší než čekat, až se objeví nějaká vhodná dotace, a stavět dům, jehož funkční využití může být dost diskutabilní, je rozdělit pozemek na dva a umožnit i menším investorům postavit zde sice dva menší, ale zato normální městské domy s obchodním přízemím a bydlením,“ navrhuje Matějka.

Kniha Vize ZR 2050 shrnuje také další aktivity festivalu Živé proStory, jako studentské workshopy nebo nápady dětí.