Vláda na základě svého rozhodnutí z minulého týdne nechá posoudit, zda by těžba v Brzkově a také nedaleko na katastru Horních Věžnic měla smysl.
"Obě ložiska jsou už z geologického hlediska poměrně dobře prozkoumaná a poměry jsou tam podobné jako ve fungujícím dole v lokalitě Dolní Rožínka. Velkou výhodou výběru těch dvou lokalit je právě i možnost využití funkční úpravny a odkaliště na ložisku Rožná," uvedl Vít Kaštovský z ministerstva průmyslu a obchodu.
Podívejte seTisíc metrů do podzemí Rožínky k poslednímu místu v EU, kde těží uran |
O studii proveditelnosti těžby se podle něj postará státní podnik DIAMO - firma, která má na starost jediný funkční uranový důl v Česku v Dolní Rožínce.
Brát se budou podle ministerského úředníka ohledy jak na potřebu uranu v energetice, tak na ochranu přírody.
Místní z dolů nejsou nadšení
"Uran lze zcela jistě považovat za vysoce strategickou surovinu. Proto je z hlediska surovinové bezpečnosti státu velmi důležité, že je na území České republiky dobýván," doplnil Kaštovský.
Uranový důl BrzkovTěžilo se tam v rámci průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, v jedné jámě. Vzniklo celkem 6,6 kilometru důlního díla. Vytěženo tehdy bylo celkem 65,3 tuny uranu. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem. Po likvidaci dolu bylo podzemí zatopeno. Zdroj: SÚRAO |
Uranová ruda, která se získá z fungujícího ložiska Rožná, je v uzavřeném areálu dolu přepracovávaná na takzvaný yellow cake, což je polotovar pro výrobu palivových článků pro jaderné elektrárny.
"Veškerá těžební a úpravná činnost na ložisku Rožná probíhá v uzavřeném areálu bez dopadu na životní prostředí. Surovina je těžena výhradně pro domácí potřebu a tento stav je žádoucí zachovat i do budoucna," řekl Kaštovský.
S občany a představiteli vytipovaných obcí bude podle něj o konkrétní podobě projektu probíhat jednání.
O těžbě uranu v Brzkově a Věžnicích se mluvilo již před čtyřmi lety, kdy o povolení k těžbě stála australská společnost. Lidé tehdy i přes přísliby finanční injekce těžbu odmítali, obě dotčené obce tak průzkum ložisek nepovolily.
"To odmítavé stanovisko by se nejspíš nezměnilo," domnívá se starosta Brzkova Petr Pometlo. Jedním dechem dodává, že obec zatím nikdo oficiálně neoslovil. Stejně mluví i starosta Věžnice Josef Málek.
"Nikdo s námi nemluvil, ale myslím, že lidé s tím stejně nebudou souhlasit. Ten názor se samozřejmě může vyvíjet, je krize a lidé můžou změnit priority, těžko říct," doplnil Málek.
Ve Věžnici podle něj nemají zrovna dobré vzpomínky na těžbu v osmdesátých letech.
Těžba je podle ekologů zbytečná
Ekologové ze sdružení Calla namítli, že rozšíření těžby tak, jak ho ministerstvo prezentovalo, není potřeba.
"V těch místních ložiscích je asi 3 100 tun uranové rudy, což by vystačilo pouze na pět let provozu našich jaderných elektráren. Potřebujeme palivo i ze zahraničí.Pro nějakou soběstačnost jsou Brzkov a Věžnice nedostatečné," uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.
"V současnosti je důl Brzkov zatopený a zasypaný. Na samotné otevření a zahájení těžby by byly vysoké náklady. Navíc na místě není možno zpracovávat uranovou rudu a ta by se musela převážet do lokality Rožná. I čistě ekonomicky není obnovení těžby výhodné," míní Sequens.
"Palivové články do jaderných elektráren neumíme v České republice přímo vyrobit. Surovina, která se u nás vytěží, jde tedy na export. Pro nás jako vývozce je ale i toto výhodou. Můžeme získat od dodavatele lepší ceny při nákupu palivových článků," vysvětlil Vít Kaštovský z ministerstva průmyslu a obchodu.
Podle Sequense nemůže našich "nějakých 200 vytěžených tun" konkurovat Kazachstánu, který ročně vytěží kolem patnácti šestnácti tisíc tun uranu. Podle vládních propočtů by se mohlo v lokalitě Brzkov a Horní Věžnice začít těžit nejdříve kolem roku 2019. Jen povolovací a legislativní procesy potrvají podle odhadů skoro čtyři roky.
