Právě v této chvíli ve středu 5. dubna 1950 dopoledne poslouchá novoříšský opat Augustin Machalka (vlevo), že jde na 25 let do vězení. Želivský opat Bohumil Vít Tajovský (také v bílém uprostřed) dostal 20 let. | foto: ČTK

Estébáci schovali pistoli do zpovědnice. Opata poslal režim do vězení

  • 13
Byl předposlední prosincový den přelomového roku 1945. Tehdy před sedmdesáti lety se stal opatem kláštera v Nové Říši muž, který měl za sebou lágr v Osvětimi a před sebou dlouhý komunistický žalář ve Valdicích a Leopoldově. Augustin Machalka v Nové Říši zažil obklíčení v letech 1942 a 1950.

Život budoucího opata Augustina Machalky se poprvé dostal do dramatické spirály v roce 1942, krátce po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tehdy bylo Machalkovi pětatřicet let. Jednoho květnového podvečera po atentátu přijely do Nové Říše desítky německých aut a v nich stovky vojáků.

Machalku zatkli Němci spolu s ostatními premonstráty přímo v klášteře. Jeden bývalý novic je totiž udal, že poslouchají v rozhlase zakázané zahraniční vysílání.

Tehdejší opat Pavel Souček (Machalkův předchůdce) se stačil ještě při odchodu poklonit a políbil práh kláštera. Dostal za to ihned bolestivou ránu.

Nacisté nasměrovali premonstráty přes Brno směrem do Osvětimi. Z kláštera vytvořili základnu Hitlerjugend. Pobyt ve vyhlazovacím táboře nepřežili kromě jiných opat Souček či převor Vavřinec Novotný z Nové Říše.

„Celkem pět řeholníků zahynulo v Osvětimi. Čtyři se vrátili z koncentračních táborů po osvobození,“ shrnul současný opat v Nové Říši Marian Rudolf Kosík, který se ohlédl za dějinami kláštera u příležitosti jeho výročí založení.

Augustin Machalka nakonec válku také přečkal, byl jedním z těch čtyř. A vrátil se do kláštera, ze kterého Němci stačili ukrást či zničit spoustu cenností.

Estébáci schovali v klášteře zbraně, pak je s humbukem našli

Po roce 1948 směřovali komunisté svoje úsilí ke zrušení klášterů. V Nové Říši vydržel nový opat Machalka jen necelých pět let - do zimy roku 1950. Osm let po nacistech obklíčili klášter začátkem února estébáci a milicionáři.

Estébáci podstrčili pod klekátko do novoříšského kláštera pistoli. To byl jeden z hlavních důkazů proti opatu Machalkovi.

Pak začala dlouhá prohlídka areálu, během níž hledači „vyrobili“ důvody, proč premonstráty zatknout. Podstrčili jim jednu pistoli pod klekátko do zpovědnice a dva samopaly ukryli do kamen a na skříň.

Pak vše s patřičným humbukem „odhalili“. Premonstráty zatkli a odvlekli z kláštera. Hned brzy na jaře téhož roku začal vykonstruovaný politický a proticírkevní proces.

Šlo o jakousi náhradu za plánovaný „monstrproces“ v případu takzvaného číhošťského zázraku, kde estébáci faráře Josefa Toufara dříve ubili, než postavili před soud.

Tři opati se sešli v jedné cele věznice v Leopoldově

A tak byl Machalka vmanipulován do pozice hlavního obžalovaného a hrozil mu trest smrti. Nakonec po lživé žalobě z vlastizrady dostal 25 let vězení. Kladli mu za vinu, že byl špionem Vatikánu a usiloval o státní ozbrojený převrat. Ve stejném procesu dostal dvacet let i Bohumil Vít Tajovský, opat želivského kláštera.

Opat Augustin Machalka během výpovědi před soudem.

Rozsudky si vyslechli ve středu 5. dubna 1950 dopoledne od předsedy státního soudu Jaroslava Nováka. „Pokusili se rozvrátit lidově demokratický řád. Vešli v přímý styk s cizími činiteli,“ stálo mimo jiné ve smyšleném rozsudku. Novák jim navíc udělil peněžité tresty a oznámil, že ztratili občanská práva.

Novoříšský a želivský opat se později sešli na jedné cele v Leopoldově i s opatem břevnovského kláštera Janem Anastázem Opaskem. Společně tam museli opravovat pytle na mouku či kompletovali součástky ke zbraním pro podnik Zbrojovka. Práci sabotovali a zbraně pak měly potíže s funkčností.

Krátce po rozsudku v roce 1950 komunisté zabírali kláštery a další majetek řeholníků. Přes dva tisíce jich bylo vykázáno z jejich domovských prostor.

Pádu režimu i návratu kláštera premonstrátům se opat dožil

Novoříšský opat Machalka byl propuštěn po deseti letech, ale do svého kláštera na Jihlavsko se nemohl vrátit. Musel přebývat v Radvanově na Táborsku, kde byl pod drobnohledem Státní bezpečnosti.

Nakonec se dožil pádu komunistického režimu v roce 1989 i toho, že klášter v Nové Říši přestal být v roce 1991 armádním skladem polní nemocnice a byl vrácen zpět premonstrátům. Předtím tam dlouho visel transparent s nápisem Se Sovětským svazem na věčné časy.

Třeba současný starosta Nové Říše Jaroslav Pachr si z dob socialismu pamatuje, že když některý místní mladík přijel z vojny domů na dovolenku či „opušťák“, chodil si do „armádního kláštera“ pro nutné razítko.

Opat Machalka zemřel třetího ledna roku 1996. Přesně padesát let a čtyři dny poté, co se stal opatem. V tom roce by mu bylo devadesát. „Snášejte se v lásce,“ opakoval před smrtí svým následovníkům v Nové Říši.