Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Aviril je sourozenec Kofoly a Alpy. Léčí kůži a záněty už 90 roků

  10:02aktualizováno  10:02
Dětský zásyp a olej Aviril. Který z rodičů by ho neznal? Že se i on vyrábí na Vysočině a je ikonou regionu - vedle Pribináčka, Igráčka nebo limonády zonky - už ví málokdo. Přitom letos uplyne už 90 let od okamžiku, kdy byla značka zaregistrována na tuzemském trhu. Mnoho let se vyrábí ve Velkém Meziříčí.

Výroba Avirilu zřejmě začala v pražské lékárně Františka Schnöblinga a po znárodnění přešla na Spojené farmaceutické závody (pozdější Spofu). V jejím rámci se přestěhovala do Velkého Meziříčí, kde se v závodě v Hornoměstské ulici dělá dodneška. A už nejen jako zásyp, ale i jako olej, krém a další produkty.

Fotogalerie

Aviril tak má hodně známé „sourozence“ - jedním z nich je francovka Alpa, která se vyrábí v téže velkomeziříčské firmě. A druhým třeba Kofola. Ta rovněž vznikala ve Spofě.

„V roce 1957 dostali z nejvyšších politických míst úkol zajistit výrobu nápoje, který by byl schopný nahradit nápoje prodávané v imperialistickém světě,“ pronesl obchodní šéf velkomeziříčské firmy Alpa Pavel Smažil. Kofola měla být protipólem nedostupné Coca-Coly.

Ale zpět k Avirilu. Jeho hlavní předností je, že má zklidňovat podrážděnou pokožku i případné záněty.

Lahvička dostala název podle Velkého Meziříčí

Značka Aviril začala být budovaná na dětském zásypu. Dnes ale stojí produktová řada především na dětském oleji. Vyrábí se ho zhruba 80 tisíc kusů měsíčně.

Typické lahvičce se v kosmetické branži říká velmezka. „Používáme ji ještě na jeden typ výrobku - vodu po holení,“ doplňuje vedoucí obchodního úseku ve velkomeziříčské Alpě.

Olejíček Aviril má modrou barvu. Obsahuje azulen - výtažek z heřmánku. „Nepoužívají ho jen maminky pro děti, ale i starší lidé. Třeba jako přísadu do koupele nebo po opalování,“ líčí Pavel Smažil.

Zásypů Aviril se prodává přes půl milionu kusů ročně a dětského krému na opruzeniny mezi 300 až 350 tisíci kusy ročně. „Celá řada Aviril nám dělá přibližně 12,5 procenta z obratu,“ odhaduje manažer Alpy.

Název Aviril se postupně dostal také na krémy na ruce či balzámy na rty. To je ale trochu okrajová záležitost. Alpa však i v tomto případě chtěla zkusit značku použít.

Spofa skončila v likvidaci, její produkty ale na trhu zůstávají

Z 99 procent jsou odbytištěm pro Aviril české či slovenské obchody a lékárny, na export jde tato značka spíše ojediněle.

Firma se s dětskou kosmetikou snaží prosadit na ruském trhu. „Je to tam ale strašně těžké,“ poznamenává Smažil třeba s ohledem na celní a devizové předpisy.

Ochranná známka na Aviril existuje od konce října 1927. Na rozdíl od Spojených farmaceutických závodů přetrvala do současnosti. Spofa roku 2008 skončila v likvidaci. I její jiné produkty - jako třeba Sypsi či Kofola - na českém trhu zůstávají. Jen v jiných společnostech.

Zakladatel Avirilu, lékárník František Schnöbling žil v letech 1885 až 1949. Farmaceutickou firmu převzal po otci a podstatně ji rozšířil. Byl ale i svědkem zestátnění podniku.

Sypsi se restart nezdařil, zbylo jen historické sypátko

Někdejší sypátko dětského zásypu Sypsi. Ten už se nevyrábí, pokus o restart...

Někdejší sypátko dětského zásypu Sypsi. Ten už se nevyrábí, pokus o restart značky v 90. letech minulého století nevyšel.

S pražskou lékárnou Františka Schnöblinga a v současnosti s velkomeziříčskou firmou Alpa je spojený i jiný tradiční tuzemský výrobek.

Je jen o pět let mladší než Aviril. Ochranná známka Sypsi byla registrovaná poprvé v roce 1932. Podobně jako u Avirilu se rovněž jednalo o zásyp.

„Od Sypsi tady fyzicky máme i historický obal - papírové sypátko. Jen se pootočilo a uživatel mohl zásyp nanášet. Stejné provedení měl i Aviril,“ popisuje obchodní šéf Alpy Pavel Smažil.

Zásyp už ve Velkém Meziříčí nedělají. „Dnes vyrábíme v ‚řadě‘ Sypsi jen dětský olej. I když asi dvacet roků zpátky jsme se snažili o restart zásypu, ale musím říct, že naši odběratelé na to tehdy neslyšeli a odmítli to. Asi proto, že nechtěli mít od jednoho výrobce tři produktové řady dětské kosmetiky - Batole, Aviril a Sypsi,“ přemítá Smažil.

Historie značek, které se nyní vyrábí ve Velkém Meziříčí, jej i kolegy v Alpě zajímá. Snaží se shánět třeba dobové obaly či reklamy.




Nejčtenější

Karlovy Vary slaví návrat do extraligy, Kladno ztratilo šanci na postup

Hráči Karlových Varů slaví návrat do extraligy.

Baráž o hokejovou extraligu se přiblížila svému rozuzlení předposledním 11. kolem. Vedoucí Karlovy Vary získaly...

Barážová hádanka, blíží se rozuzlení. Jágrovo Kladno cítí křivdu

Kladenští trenéři Pavel Patera (vlevo) a Miloslav Hořava přihlížejí společně s...

Do konce baráže o hokejovou extraligu zbývají už jen tři kola, ale situace je stále zamotaná. Jak tohle dopadne? Hodně...



Karlovy Vary jsou blízko extralize. Litvínov ožil a drží druhé místo

Litvínovský Jakub Černý slaví gól se spoluhráčem Markem Baránkem

Hokejisté Karlových Varů jsou blízko návratu do extraligy. Západočeši se k postupu mezi elitu přiblížili dvě kola před...

Kladnu uteklo vedení v baráži o 16 vteřin, Jihlava přetlačila Litvínov

Momentka z utkání Jihlava - Litvínov.

V baráži o hokejovou extraligu už zbývají odehrát tři zápasy. Karlovy Vary si čtvrtým vítězstvím v řadě pojistily...

Výtvory musí z chodeb pryč, zaveleli hasiči ve školkách. Jsou hořlavé

Takto nyní vypadají stěny vstupní chodby MŠ Pastelka v Riegrově ulici....

Z chodeb mateřských škol v Jihlavě musely zmizet obrázky i další výrobky dětí. S ohledem na riziko požáru to požadují...

Další z rubriky

Dívenka prožívá hodiny dřiny v tělocvičně. Chce být jako ruská hvězda

Desetiletá rodačka z Jihlavy Tereza Suchá si před lety vybrala jako sport číslo...

Provazy, rozštěpy, přemety a dlouhé hodiny v tělocvičně. Přesně tak vypadají dny nadějné moderní gymnastky z Jihlavy....

Žáci se stali pouze zbožím, říká ředitelka školy s osmi desítkami dětí

Učitelky si vyučování v méně početných třídách pochvalují. Umožňuje lepší...

Základní škola ve Strážku na Žďársku funguje na výjimku, chodí do ní jen 82 dětí. Na každého mají učitelé mnohem více...

Zlevní vlastní přečerpávací stanice vodu? O desetihaléře, tvrdí kritici

(Ilustrační snímek)

Z pěti okresních měst Vysočiny mají jednoznačně nejlevnější vodu. Za vodné a stočné platí lidé v Pelhřimově 69,95...

Najdete na iDNES.cz