Maminka Alena bydlí v centru Havlíčkova Brodu v jedné z bytovek. Nemá zahradu, jen jeden malý balkon. Za to má dvě malé děti, brzy tříletá dvojčata. Když s nimi jde ven, obvykle míří na některé z dětských hřišť v centru.
„Jenže v létě to prakticky nejde. Na Kalinově nábřeží i na novém hřišti u fotbalového stadionu není kousek stínu. Na děti tam praží slunce od rána do večera. Dá se tam vydržet jen v časné dopoledne nebo pozdě odpoledne,“ líčí Alena.
Podobné je to na Plovárenské. Ani tam není kousek hřiště zastíněn. A rovněž na velkém hřišti na Žižkově. Jen na Jihlavské tvoří později odpoledne stín bytovka.
Rodičů, kteří na nezastíněná hřiště upozorňují, je mnohem víc. Ozývají se pravidelně každý rok v létě. Jejich stížnosti míří především na největší hřiště ve městě - na Kalinově nábřeží. To je pod hradbami, v malé kotlině. Vzduch zde rozpaluje povrch z tmavého měkčeného plastu, v těsném sousedství jsou černé, vyasfaltované plochy.
„Tam se opravdu nedá vydržet. Během letního odpoledne je tam během půl hodiny i mně špatně. Děcka přitom běhají, lítají po atrakcích. Musí mít čepičky a hodně pít. Ale i tak už z toho měly teplotu, nejspíš nějaký úpal. Přes den už tam v současných parnech nechodíme,“ popsala Alena.
O zastínění hřišť radnice neuvažuje, pochybuje, že se vyplatí
Už několik let se na radnici uvažuje minimálně toto hřiště nějakým způsobem zastínit.
„Na výboru pro životní prostředí jsme se o tom několikrát opakovaně bavili. Na nábřeží opravdu není možné v létě vydržet. Ale ani přes naše výzvy se dosud nic nezměnilo,“ říká Petr Krajcigr, člen výboru pro životní prostředí, který rovněž za zastínění hřišť bojuje.
Vedení města v současné době žádné opatření nechystá. Tvrdí, že zastínění hřišť by bylo složité a nevyplatilo by se.
„Nejde tam dát jen velký slunečník. Musel by být s opěrami a zabudovaný do země, aby ho vítr neodnesl nebo neponičil. Není to triviální, jak se může zdát. Na zastínění by byl potřeba projekt, taky to nebude investice za 50 tisíc, ale za mnohem víc. Je rovněž otázka, co by na to řekli památkáři, když je to oblast těsně přiléhající k hradbám a městské památkové zóně,“ dumá místostarosta města Libor Honzárek (TOP 09).
A tak se lidé zatím hřišti spíš vyhýbají. „A hřiště, na němž si děti nehrají, jaksi nemá moc smysl,“ připomíná Krajcigr.
Podle něj by stačilo na jižní svah hřiště zasadit několik stromů. „Je to jen nápad. Může ale být pravda, že mladé stromky by nic neřešily a větší by mohly být příliš drahé,“ dodává. Pokud by to bylo možné, podobně by řešil zastínění i ostatních hřišť.
Jediné hřiště pod stromy má ustoupit přeměnám parku
Jediné dětské hřiště v Brodě, které je celé ve stínu, je mezi budovami AZ Centra a základní školy V Sadech na okraji parku Budoucnost. Přístup slunci zamezují vysoké a husté stromy.
Jenže paradoxně právě s tímto hřištěm město do budoucna nepočítá. V současné době je plácek, jehož vytvoření krátce po revoluci zajistilo partnerské nizozemské město Brielle, v takřka dezolátním stavu. Je tu pouze na dožití, při revitalizaci parku ho má nahradit budova pro údržbu a zázemí parku, případně i s kavárnou.
„To je opravdu jediné hřiště, kde si děti mohou hrát ve stínu. Proto tam v létě chodí spousta lidí. Bohužel, hřiště dnes vypadá, jak vypadá. Není udržované, z dřevěných atrakcí si domů vždy přineseme spoustu třísek,“ říká maminka Alena.
