Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na opravu špalíčku domů komunisté neměli, do náměstí posadili Prior

Seriál   19:27aktualizováno  19:27
Větší ztrátu ve své minulosti Jihlava utrpět nemohla. Komunisté postupně v 70. letech zbourali špalíček domů Krecl uprostřed hlavního náměstí. Na jeho místě vyrostl betonový Prior. Od sametové revoluce vedení města řeší, co s ním. Zdá se, že by na náměstí nemusel vydržet navždy.

Takto náměstí vypadalo v roce 1960, když špalíček domů uprostřed ještě stál. | foto: Archiv Muzea Vysočiny Jihlava

Ve druhé polovině 14. století už v tom místě stojí domy. Díky výkazům daní jsou známi řemeslníci, kteří zde vyvíjejí činnost v první půli 15. století - například krejčí Ratay, holič Petrus či švec Meixner.

Zhruba o dalších sto let později se objevuje název Gröczlein či Gröczl. Krecl.

Fotogalerie

Špalíček domů, jaký by nyní Jihlavě mohla závidět téměř celá střední Evropa, stával na náměstí až do totality. Komunisté se do oprav domů nejméně za zhruba 40 milionů korun nepustili, naopak je postupně v 70. letech srovnali se zemí.

Místo Kreclu stojí od roku 1983 na náměstí obchodní dům Prior, před několika dny přejmenovaný na Obchodní dům Jihlava.

Bývalý archivář, současný badatel a autor série knih s názvem „I domy umírají vstoje“ Ladislav Vilímek považuje za velkou ztrátu pro Jihlavu, že domy s čísly 68 až 76 již nestojí. Zbyly jen fotografie a vzpomínky.

Vedle Kreclu býval parčík, kde si děti hrávaly na pískovišti

Tři nárožní domy byly založené ve středověku. Zbývající část Kreclu pak tvořily novostavby z přelomu 19. a 20. století, zbudované v místech někdejších středověkých objektů.

„Je to obrovská smůla, že z těch baráků ani ta kamenná ostěníčka nezůstala. Že nejsou aspoň ty v depozitářích,“ říká Vilímek. Sutiny se vozily na Pančavu do zmolu po dolování.

„Velice využívaný byl parčík vedle Kreclu. Hrával jsem si tam jako dítě. Bývalo tam pískoviště, kde jsem jednou stavěl super hrad. Děsně mě to bavilo,“ vzpomíná archivář.

Pamatuje si rovněž, že se vedle Kreclu nacházela taková záhadná nízká kašna. „Měla dřevěný poklop. Kdosi říkal, že to je velká zásobárna vody pro případ, že by v Jihlavě hořelo. Pak se ztratila a nikdo to dál nekomentoval.“

V minulosti Krecl žil. Dnes je náměstí načančané, ale mrtvé

V Kreclu fungovaly svého času třeba pekárna, banka, záložna, tiskárna či obchod s textilem. Po druhé světové válce zde byla kupříkladu mototechna, foto-kino nebo sídlo Veřejné bezpečnosti.

Kdo v Kreclu žil či podnikal

Dům číslo 68:

  • Anton Honsig - ředitel reálky

Dům číslo 69:

  • Gustav Rippl - tiskař, obchodník s papírem a psacími potřebami
  • Rodina Pollakova - majitelé pojišťovací agentury a pak obchodu se zemědělskými produkty

Dům číslo 70:

  • Alois Zeitham - notář

Dům číslo 71:

  • Josef Brinek a August Brinek - podnikatelé v oblasti textilu

Dům číslo 72:

  • Johannes Rollenz - ředitel pivovaru s manželkou Betti
  • Emanuel Lang - stavitel

Dům číslo 73:

  • Max Pollak - pekař

Zdroj: Kniha „I domy umírají vstoje“

„Po válce byly ty domy všechny takové ošuntělé,“ uznává Vilímek. Jedním dechem však dodává: „Ale zase na druhou stranu, bylo to krásné. Ty baráky totiž žily! Dneska je máte s prominutím načančané, avšak za okny nejsou lidé. Nejsou tam záclony, květiny... A když něco, tak jsou v oknech písmena, reklama.“

„Nikdy se nesmířím s necitlivou likvidací Kreclu,“ přiznává i předseda Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák.

V 50. letech chodil s tátou do Kreclu za jedním jeho známým.

„Byt měl okna směrem ke Třem Knížatům. Z mého dětského pohledu byl velký, výstavní, plný historických artefaktů. Připadal jsem si tam jako na zámku,“ popsal Wodák.

Potom se dověděl, že třeba obrazy, trofeje a zbraně v bytě zůstaly po bývalých německých obyvatelích a otcův známý je získal.

Protesty památkářů či ministerstva kultury byly marné

Wodák připomíná, že původně měly být některé domy v Kreclu zachovány, pak je ale komunisté nechali všechny strhnout. Protesty brněnských památkářů či ministerstva kultury byly marné.

„Když ty domy odstřelovali, byly to nepříjemné pocity. Jako by vám odcházel kus historie města,“ přirovnal jihlavský patriot Wodák.

Zaniklá místa

Vzpomínek na Krecl by pamětníci vysypali z rukávu spoustu. Některé z nich ještě stojí za vypíchnutí.

Například v domě číslo 73 sídlila v 50. letech Veřejná bezpečnost. „A jednou tam byla veliká senzace. Někdo jim dal dynamit pod škodovku a vyhodil ji do luftu. Dnes by to byl teroristický čin, tenkrát to byla sabotáž a rozjelo se velikánské vyšetřování. Lidé kolem chodili opatrně, aby nebyli nápadní. Aby si je někdo nedal do souvislosti s výbuchem,“ popsal Ladislav Vilímek.

Vilém Wodák má zase ve svém archivu jeden pozoruhodný záběr z novin - před Kreclem je na fotografii tank s popiskou, že jde o sovětský stroj. „Zřejmě si tehdy v novinách nevšimli, že to je tank americké provenience typu Sherman. Ruští vojáci používali spojeneckou techniku,“ podotkl Wodák.

Pošta, Baťův dům ani divadlo nevyšly. Až režim prosadil Prior

Krecl měl ovšem namále už za rakouskouherské monarchie. Tehdy byl podle publicisty Martina Herzána, autora knihy „Utajené dějiny Jihlavy 20. století“, plán postavit místo špalíčku domů poštovní úřad.

Po první světové válce se koketovalo se stavbou Baťova domu s prodejnou obuvi, po druhé světové válce zase s divadlem. Nic z toho nevyšlo, až pak za komunismu Prior.

Od roku 1983 dodnes stojí ve středu jihlavského náměstí právě tento obchodní dům. Na rekonstrukci tehdejšího Kreclu režim peníze neměl, ale na Prior ano...

I proto se porevoluční vedení města Jihlavy dlouhodobě zabývá otázkou, co s budovou, která nepasuje do památkové rezervace.

Co s obludnou budovou, nastíní architektonická soutěž

„V současné době připravujeme architektonickou soutěž - návrh revitalizace náměstí i změn budovy obchodního domu,“ uvedla Tereza Kafková z odboru rozvoje města. Soutěž bude podle ní otevřená pro jakékoli nápady, tedy i menší úpravy či případnou demolici Prioru.

„Nejlepší návrh vybere porota. Dále to bude podklad pro jednání s majitelem obchodního domu, firmou Le Cygne Sportif Groupe,“ doplnila Kafková.

Bývalý archivář Vilímek by ohledně náměstí žádnou architektonickou soutěž nedělal.

„V některých polských městech byla židovská ghetta. Vše totálně zničené. Poláci se na rozdíl od nás vůbec nebojí postavit repliky. A tady v Jihlavě bych se toho u Kreclu nebál,“ pravil.

Rozhodnout o tom, zda repliku stavět, či nikoli, by se mohlo podle něj v referendu. „Šla by udělat také sbírka,“ dodal archivář.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Weiss (uprostřed) u pelhřimovského okresního soudu. Viněn je ze způsobení...
Sexuolog Weiss uslyší rozsudek za tragickou nehodu u Rynárce

Okresní soud v Pelhřimově by měl ve středu uzavřít projednávání případu tragické nehody z loňského září. Známý český sexuolog Petr Weiss při ní podle obžaloby...  celý článek

Výlovy rybníků patří i na Vysočině mezi oblíbené a hojně navštěvované podzimní...
Rybáři na Vysočině kapra příliš zdražovat nemohou, klesl by jim prodej

Rybáři na Vysočině už zahájili tradiční podzimní výlovy. Největší rybníky však své bohatství teprve vydají. Zatímco velká jihočeská rybářství kvůli velké...  celý článek

Ruční granát F1
Muž našel v lese na Havlíčkobrodsku granát. Odnesl si ho domů

Hodně neopatrně si počínal třiapadesátiletý muž z Květnova, který našel při vycházce v lese ruční granát a vzal si ho s sebou domů. Teprve ze svého bydliště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.