„Novelu v navrhovaném znění vnímáme jako krok, který může způsobit nárůst krátkodobých absencí zaměstnanců,“ upozorňuje Mojmír Kolář, mluvčí jihlavské firmy Bosch Diesel.
Personální manažerka novoměstské společnosti Medin Magda Svobodová podotkla, že zvýšení nemocnosti může při dnešním nedostatku pracovních sil znamenat tlak na přesčasy.
„Takové řešení se projeví ve zvýšených finančních nákladech. Může mít také dopad na zdraví zaměstnanců, kteří dlouhodobě přesčasy vykonávají, a na celkovou atmosféru na pracovišti,“ doplnila. Současný systém vyplácení nemocenské považují v Medinu za vyhovující.
Stejně se vyjádřila i Eva Eriksson z firmy Mann + Hummel CZ sídlící v Nové Vsi na Třebíčsku. Poukázala však i na možné pozitivum, kdyby se nemocenská lidem vyplácela zase od prvního dne stonání. „Změny mohou snížit pravděpodobnost rozšíření nákazy, protože zaměstnanci půjdou k doktorovi či na neschopenku bez otálení,“ uvedla.
Odbory jsou pro novelu, chtějí 60 procent mzdy od prvního dne
Pro změnu zákona ve prospěch pracujících jsou odboráři. „Samozřejmostí by mělo být, aby zaměstnanci pobírali od prvního dne nemoci náhradu ve výši 60 procent mzdy,“ poznamenal Roman Bence, předseda Regionální rady odborových svazů ČMKOS na Vysočině a jeden z odborových předáků v jihlavském Boschi.
Nemocenská na VysočiněNově hlášené pracovní neschopnosti v kraji v uplynulých letech: 1. pololetí roku 2017 - 39 496 případů Počty prostonaných dní v uplynulých letech: rok 2017 - 3 674 655 dní Průměrná délka pracovní neschopnosti v uplynulých letech: rok 2017 - 43,95 dní Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení a Český statistický úřad |
Ladislav Dinnebier z odborů OS Kovo v Motorpalu se nedomnívá, že by zrušení takzvané karenční doby vedlo k nárůstu nemocnosti.
Naopak odkázal kupříkladu na názor předního tuzemského endokrinologa Ivana Šterzla. Tento lékař a profesor připomíná, že právě první dny po nákaze jsou nejdůležitější pro schopnost organismu vyrovnat se s nemocí tak, aby nepřešla do závažnější nebo chronické fáze.
„Jedná se o politické rozhodnutí, kterému, bude-li schváleno, se budeme muset přizpůsobit,“ říká mluvčí havlíčkobrodské společnosti Futaba Kristýna Zezulová.
„Bude záležet na nastavených parametrech proplácení v prvních třech dnech nemocenské. Dojde-li ke schválení zrušení karenční lhůty, dá se očekávat zvýšený počet případů nemocenské - například na začátku či konci pracovního týdne. Toto bude klást zvýšené nároky na zaměstnavatele týkající se dodržení nasmlouvaných termínů, případně organizace práce,“ dodala Zezulová.
Zatímco nyní firmy proplácejí zaměstnancům náhrady až od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci, vládnoucí hnutí ANO navrhuje, aby to bylo od prvního do jedenáctého dne, kdy by převzaly vyplácení zdravotní pojišťovny. Ty mají nyní tuto povinnost od patnáctého dne.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka na počátku roku 2008.
„Vytvořil se určitý rovnovážný stav, se kterým se umí všechny zúčastněné strany vyrovnat. Legislativní změna v tomto případě znovu vnese nestabilitu,“ míní Pavel Bednář, mluvčí skupiny CEFC, která je vlastníkem žďárského Žďasu.
Benefit v podobě sick days není na Vysočině příliš využívaný
Podle Marcely Průchové, personální šéfky v jihlavském dopravním koncernu ICOM transport, mají zaměstnavatelé možnost motivovat své zaměstnance podle svých potřeb a okolností - například formou takzvaných sick days.
ICOM poskytuje až pět dní volna svým technicko-hospodářským pracovníkům. Zaměstnanci jihlavské nemocnice mají možnost čerpat až tři dny, kdy pobírají 60 procent mzdy.
„Sick days nejsou v podnikatelském prostředí na Vysočině příliš využívané,“ zaregistroval odborář Roman Bence. Zaměstnavatelé podle něj často jednání ohledně tohoto benefitu odmítají. „Proto je nezbytně nutné, aby to bylo upraveno zákoníkem práce,“ tvrdí.
Občas slýchá, že si zaměstnanci mohou na vyřešení zdravotních problémů vzít dovolenou. „Dovolená by měla být k načerpání nových sil, a ne na to, že si ji zaměstnanec vyčerpá po malých částech na řešení zdravotních problémů. Spousta zaměstnanců tak nemoci přechází, což je samozřejmě nebezpečné a nepřijatelné,“ zmínil Bence.
Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok minimálně na čtyři týdny dovolené ročně. Některé společnosti na Vysočině poskytují i šest týdnů. Patří mezi ně třeba humpolecké Valeo nebo společnost Mann + Hummel CZ v Nové Vsi.
Jiným opatřením je finanční příspěvek na první tři dny nemoci. Ve výši jedné třetiny mzdy jej nabízí jihlavský Bosch, dukovanská jaderná elektrárna dává 200 korun na den.
Firmy podporují prevenci a rozdávají poukázky do lékáren
V podnicích jinak mají řadu benefitů, kterými podporují zdraví svých zaměstnanců. Časté jsou poukázky využitelné třeba v lékárnách. Dostávají je kupříkladu pracující v humpoleckém Valeu, havlíčkobrodské Futabě, jihlavské nemocnici nebo v koncernu ICOM transport.
Novoměstský Medin například přispívá na masáže osobám, které pracují v nepříznivých pracovních podmínkách se zátěží zad. Pro pracující na postech, kde je vysoké riziko hluku, organizuje firma v rámci pracovní doby rekondiční pobyty.
Masáže a sauna, to jsou jedny z benefitů v Moravských kovárnách Jihlava. Bosch svým zaměstnancům zajišťuje po dohodě s odbory zdarma sobotní plavání a wellness. Futaba nabízí mimo jiné zdarma pro zaměstnance očkování proti chřipce.
To, zda marodi neporušují léčebný režim, sleduje Česká správa sociálního zabezpečení. Loni v kraji udělala 6 535 kontrol a k postihu musela přistoupit ve 131 případech. Méně hříšníků bylo jen v jižních Čechách.
„Obavy zástupců zaměstnavatelů ze zneužívání pracovní neschopnosti při zrušení karenční doby mi připadají jako bezpředmětné,“ vyjádřil se odborář z Motorpalu Ladislav Dinnebier.
Co říkáte na navrhovanou úpravu nemocenské?Lukáš Velev, ředitel jihlavské nemocnice: Marcela Průchová, vedoucí personálního oddělení ICOM transport: |
