náhledy
V jedné z částí zámku je dnes umístěna expozice k první republice. V tu dobu byl vlastníkem areálu rod Morawetzů.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Transporty německých uprchlíků zajišťoval především Wenzel Jaksch. Tento významný prvorepublikový politik se byl ve Světlé i několikrát osobně podívat.
Autor: ČTK
Anabázi německých uprchlíků zajišťoval především Wenzel Jaksch. Byl to významný prvorepublikový politik, který se později podílel i na řízení československé exilové politiky. S prezidentem Edvardem Benešem se však po válce rozešel, absolutně se s ním neshodl na odsunu německých obyvatel.
Autor: ČTK
Mezi uprchlíky na světelském zámku byl i někdejší starosta Duchcova Karl Schlein. I on jako odpůrce Hitlera musel ze svého domova uprchnout. Ve Světlé pobyl několik dní a díky svým zkušenostem a postavení sloužil jako spojka mezi uprchlíky a světelskými úřady.
Autor: www.duchcov.cz
Otto Pichl byl jedním z mála uprchlíků, kteří se do Československa ještě během války vrátili. Jako člen odbojové skupiny podnikl v severních Čechách výsadek. Byl však dopaden a těsně před zatčením spáchal sebevraždu.
Autor: www.duchcov.cz
V jedné z částí zámku je dnes umístěna expozice k první republice. V tu dobu byl vlastníkem areálu rod Morawetzů. Komnatami provázela majitelka zámku Helena Degerme.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Zámek ve Světlé nad Sázavou. Na přelomu let 1938 a 1939 jeho část sloužila jako uprchlický tábor pro německé občany ze Sudet, kteří nesouhlasili s politikou Adolfa Hitlera. Tato historie zámku však příliš připomínaná a známá není.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Uprchlíci na zámku koncem roku 1938 trpěli. V místnostech, kam byli umístěni, nebylo topení. Tento problém měl díky anglickým humanitárním organizacím i mezinárodní přesah. Ústřední topení bylo narychlo zavedeno až v lednu 1939.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Zámek ve Světlé nad Sázavou. Na přelomu let 1938 a 1939 jeho část sloužila jako uprchlický tábor pro německé občany ze Sudet, kteří nesouhlasili s politikou Adolfa Hitlera. Tato historie zámku však příliš připomínaná a známá není.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Zámek ve Světlé nad Sázavou. Na přelomu let 1938 a 1939 jeho část sloužila jako uprchlický tábor pro německé občany ze Sudet, kteří nesouhlasili s politikou Adolfa Hitlera. Tato historie zámku však příliš připomínaná a známá není.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Nádvoří zámku ve Světlé nad Sázavou
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Nádvoří zámku ve Světlé nad Sázavou
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Historička Alena Jindrová a majitelka světelského zámku Helena Degerme
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
V jedné z částí zámku je dnes umístěna expozice k první republice. V tu dobu byl vlastníkem areálu rod Morawetzů.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Jedna z chodeb na světelském zámku.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Jedna z chodeb na světelském zámku.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Současná majitelka světelského zámku Helena Degerme v jedné z chodeb.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
V jedné z částí zámku je dnes umístěna expozice k první republice. V tu dobu byl vlastníkem areálu rod Morawetzů. Komnatami provázela majitelka zámku Helena Degerme.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA
Hlavní Rytířský sál světelského zámku. Je možné, že i tuto místnost na přelomu let 1938 a 1939 využívali němečtí uprchlíci. Přesně to už ale nikdo neví. Na snímku je historička havlíčkobrodského muzea Alena Jindrová.
Autor: Tomáš Blažek, MAFRA