„Když jsme ho přebírali, byla ze zámku ruina. Vypadalo to opravdu žalostně. Měl jsem chvíle, kdy jsem litoval, že jsem se do toho pustil,“ vypráví Lubomír Dvořák, zakladatel a jednatel firmy vyrábějící u Brodu svahové sekačky Spider.
Právě potřebám firmy má kvasetický zámeček i s parkem sloužit. „Chceme tady ubytovávat zahraniční partnery, udělat tu školicí středisko s restaurací, využívat areál pro marketing,“ popisuje Dvořák.
Časem má přibýt servisní středisko sekaček a výstavní hala, upravit chce firma i park. Klid pro práci a inspirativní prostředí tu mají nalézt konstruktéři firmy.
Rozvíjející se společnosti podobné prostory dosud chybí. „Máme zákazníky z celého světa a mnozí raději uzavírají obchody v jiných prostorách, než je prostředí výrobního závodu,“ vysvětluje zakladatel firmy.
Při slovech o opravě zámku si mnozí místní klepali na čelo
Nějaký čas hledal vhodný objekt, až ho našel právě v Kvaseticích. „To místo se zdálo z hlediska logistiky nejpříznivější. Je to blízko na dálnici i do města. Vyhovuje nám i ráz zámečku,“ říká Dvořák.
Firma objekt před dvěma roky koupila od královéhradecké diecéze. Mnoho let neudržovaný areál byl v otřesném stavu. Celý zarostlý, probořené střechy a stropy, všude sutiny.
„Když jsme přijeli poprvé, místní se nás ptali, jestli to jdeme konečně zbourat. Když jsme řekli, že chceme zámek opravit, klepali si na čelo,“ usmívá se Dvořák.
O tom, jak byl zámek zanedbaný, svědčí jedna z mnoha příhod. Novému vlastníkovi bylo dlouho divné, jak se v zámku v minulosti topilo. Nikde nemohli najít žádný kotel. „Nakonec jsme ho objevili v jedné z místností utopený ve třímetrové vrstvě sutin a odpadu,“ líčí Lubomír Dvořák.
Areálu vrátí pseudogotickou podobu, nic nového stavět nechtějí
Během dvou let se podařilo obě křídla zámku nově zastřešit. Stavebníci zároveň vybudovali nové stropy, když několikrát museli vyskládat novou klenbu. Zčásti hotové jsou vnitřní zdi, v některých místnostech už jsou dokonce nové rozvody a omítka.
Stále toho ale stavebníci mají mnoho před sebou. Potřeba bude vyměnit všechna okna, nanést novou fasádu, obnovit podstatnou část interiérů nebo upravit nádvoříčko. A znovu vyhloubit zavezenou vodní nádrž. Vše by se mělo vrátit do podoby, v jaké zámeček býval přibližně před sto až sto padesáti lety, v době své největší slávy.
„Nechceme stavět nové věci a narušit dobovou výstavbu. Chceme zámek nechat v původním pseudogotickém slohu,“ zdůrazňuje Dvořák. I proto firma shání co nejvíce dobových fotografií a vyobrazení zámku.
Do budoucna se má proměnit i park. Ten už hodně prokoukl. Stačilo vykácet náletové dřeviny a keře a nechat jen vzrostlé stromy. „Teprve pak jsme zjistili, že kolem parku je i zděné oplocení. To také necháme opravit,“ říká jednatel firmy. Mezi stromy se poté vrátí fontána i tenisový kurt, který tu kdysi býval.
Že panské sídlo koupil Dvořák, považuje obec za nejlepší řešení
„Je moc dobře, že se se zámkem konečně něco děje. Předchozí majitelé, od nichž areál spolu s dalšími polnostmi získala královéhradecká diecéze, se o něj vůbec nestarali,“ pochvaluje si Ondřej Smolík, starosta Květinova, pod nějž Kvasetice spadají.
Že ho koupila firma Lubomíra Dvořáka, považuje za nejlepší možné řešení.
„Je to člověk z Havlíčkova Brodu, v podstatě místní. Dává to větší záruku, že se o zámek dobře postará a ten se stane i pěknou vizitkou obce,“ dodává. Obec by se podle něho chtěla podílet na úpravě prostranství před zámkem, kde je dnes vypuštěný rybníček.
Kolik rekonstrukce zámku nakonec bude stát, zatím není jisté. Firma si nedávala žádné termíny ani nevytvářela rozpočet. „Zatím stavební práce hradíme z provozních peněz firmy tak, jak to je zrovna možné a potřebné. Až budeme zámeček zařizovat, nejspíš si vezmeme úvěr,“ prozradil Dvořák.
Celkové náklady na uvedení reprezentativního centra do provozu odhaduje na několik desítek milionů korun. Firma je připravena hradit veškeré náklady sama, bez případných dotací.
Prasata se chovala na zámeckých parketách Kvasetický zámek není příliš starý a není ani památkou. Stavět ho začal v roce 1864 majitel květinovského panství Prokop Richlý. Chtěl ho věnovat svému synu Vilémovi. Ten ale zdědil panství Mirošov a Kvasetice přenechal sestře Bertě. Berta se v roce 1865 provdala za doktora práv Jaroslava Schmidta, který v té době vlastnil též zámek v Petrkově. Po svatbě se novomanželé přestěhovali na zámek v Květinově a Berta přenechala kvasetický zámek s panstvím svému manželu Jaroslavovi a jeho bratru Zdeňkovi, který později celé panství vlastnil. Po smrti Zdeňka Schmidta připadl zámek jeho synu Jaroslavovi. Za éry Jaroslava se areál v letech 1920 a 1921 upravil a rozrostl o skleník a zimní zahradu. Byl vysazen anglický park. O sídlo i park majitel příkladně pečoval. Jenže přišla druhá světová válka a zámek obsadila německá správa. Po válce byl znárodněn a nastěhoval se do něj statek a inseminační stanice. „Ve spodních patrech jsme ještě vykopávali hnůj, byla tam na parketách prasata,“ pousmál se Lubomír Dvořák. V sedmdesátých letech areál koupil národní podnik Pleas Havlíčkův Brod, který z něho chtěl vytvořit rekreační středisko. Jenže z toho nakonec kvůli nedostatku peněz sešlo. Po listopadu 1989 se zámek vrátil potomkům původních majitelů. „Ale šlo to valem z kopce. Spadly komíny a udělaly ve střeše díry. To byla úplná zkáza, to už se nechtělo nikomu opravovat,“ dodává Dvořák. Posledním vlastníkem se stala církev, konkrétně Královéhradecká diecéze. Ta areál získala společně s polnostmi, o něž měla největší zájem. |
