Na trénincích Titánů se schází kolem třiceti hráčů všech věkových kategorií. Jiří Mít je na snímku zcela vlevo. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Ragby hrál trenér i s Nohavicou. Teď chce udělat z lyžařů Titány

  • 1
Novoměšťáci se rodí s běžkami na nohou, říkává se. Jiří Mít chce, aby aspoň pár z nich mělo u nohy nebo v rukou šišatý míč. V Novém Městě na Moravě, proslaveném zimními sporty, zakládá ragbyový klub. A zdá se, že nebude mít těžkou práci. Ozývají se mu další a další zájemci.

„Ozývá se mi čím dál víc lidí, přitom jsme ještě oficiálně nespustili nábor,“ říká třiašedesátiletý trenér, který v Novém Městě žije teprve třetím rokem.

Sám začínal hrát se šišatým míčem ve svých 17 letech v Ostravě. Tehdy byl v týmu s jistým Jaromírem Nohavicou. Dodnes má ve svém archivu společnou fotografii i s podpisem muže, kterého nakonec proslavilo místo skládání soupeřů skládání písniček.

Mít hrával první ligu v Dukle Přelouč, pak v tomto městě na Pardubicku v roce 1974 založil konkurenční oddíl. V Tesle pak 25 let trénoval, dělal rozhodčího i prezidenta klubu. Teď chce pro ragby nadchnout lidi nejrůznějších věkových a váhových kategorií na Vysočině.

Nemá rád simulování na fotbale. Ragby není pro slečinky, říká

Na svůj sport nedá dopustit. „To není jako fotbal, ragby není hra pro slečinky a bábovky,“ kroutí hlavou nad častým simulováním v kopané. „Ragby je na vzestupu, v příštím roce bude dokonce na olympiádě v Riu, brzy začne mistrovství světa v Anglii,“ líčí zaníceně.

I proto doufá, že globálně třetí nejpopulárnější sport - avšak v Česku opomíjený - přitáhne další zájemce. Zatím jich je bezmála třicet, z toho třetina ze sousedního Žďáru nad Sázavou.

„Je to kolektivní hra, při které musíš tvrdě makat a počítat s kontaktem. Vždycky jsem si chtěl ragby zkusit, ale nebyla možnost,“ říká jeden ze zájemců Martin Dobrovolný. Z rodiny není sám, naopak je zaděláno na pořádnou dynastii. Na tréninky už chodí jeho čtyři synové.

Háčka, tedy branky ve tvaru písmene H, sice ještě nemají, ale název už ano. „Budeme se jmenovat Titáni,“ hlásí Mít. „Trénovat jsme začali v půlce července, aktuálně máme tréninky v úterý a ve čtvrtek na atletickém stadionu. Přidat se může kdokoliv, naučí se přihrávat, kopat a na konci tréninku si dáme ragbíčko,“ doplňuje trenér.

Do tělovýchovné jednoty nový oddíl nevzali

Kromě hráčů hledá také sponzory a kvůli rostoucímu zájmu také někoho se zkušenostmi z ragby, kdo by mu byl k ruce.

Ne všechno půjde tak hladce, jak si Mít představoval. „Bohužel, v tělovýchovné jednotě nemají zájem o nový oddíl. Máme aspoň domluvu, že zatím můžeme využívat jejich travnatou plochu na tréninky,“ říká Mít. Proto budou Titáni fungovat jako samostatný subjekt. „Jednáme s ředitelem střední školy o využívání školního hřiště v Petrovicích,“ popisuje trenér.

Titáni už se kromě základních herních dovedností učí motivační pokřik, který vychází z názvu města. „NO-ME-NA-MO, NO-ME-NA-MO. Nové Město, Vysočina, krajina jak žádná jiná. Ragby bude městem znít, hrajte ragby, budem žít. NO-ME-NA-MO, NO-ME-NA-MO.“

Na první pohled to sice nenahání hrůzu jako slavný tanec haka v podání novozélandských ragbistů, ale rozhodovat se bude stejně až po zahájení hry.

Titáni budou teprve druhým ragbyovým klubem na Vysočině. První vznikl před třemi roky v Havlíčkově Brodě. (více o něm čtěte zde)