Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vedení kraje Vysočina nechce další větrné elektrárny, žádosti ztěžuje

  17:42aktualizováno  17:42
Na Vysočině nyní stojí sedm větrných elektráren. A žádná další k nim nejspíš už nepřibude. V souvislosti se sobotním dnem otevřených dveří větrníků ve Věžnici na Havlíčkobrodsku to prohlásil krajský radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád.

Ve větrné elektrárně ve Věžnici se uskutečnil den otevřených dveří. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Kraj Vysočina začal proti větrným elektrárnám výrazněji bojovat na počátku roku 2009, kdy prakticky jejich výstavbu na svém území zakázal. "Usnesení je stále v platnosti. Nic se na něm nezměnilo a nic na něm měnit nehodláme," vzkázal Chlád.

"To je ta česká mentalita. Když se objeví něco nového, nějaká dobrá věc, dokáží to Češi vytunelovat a celou myšlenku znemožnit. Právě fotovoltaika i větrná energetika jsou toho příklady," nesouhlasí s postojem kraje starosta Věžnice Josef Málek.

Právě v jeho obci vyrostly před pěti lety poslední větrné elektrárny na Vysočině. Dokonce tehdy na studie získala Věžnice i krajské dotace. "To bylo ještě v době, kdy to kraj podporoval," konstatoval Málek. Podle něj je plošné stopnutí této výstavby chyba. V minulosti toto rozhodnutí napadl i Nejvyšší správní soud.

"Kraj stavbě větrných elektráren nemůže zabránit úplně. Ale uděláme vše pro to, abychom situaci žadatelům co nejvíce ztížili," pravil Zdeněk Chlád. Podle něj už investoři pochopili, že na Vysočině nepochodí a během uplynulých dvou let s myšlenkou výstavby větrné elektrárny nikdo nepřišel.

Vysočina je pro větrné elektrárny ideální lokalita

Přitom podle mluvčího společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Martina Schreiera je Vysočina pro budování větrných elektráren vynikající lokalita. "Na Vysočině to velice dobře fouká. Poloha uprostřed republiky je vhodná i z hlediska distribuce energie do sítě, není tu ani tolik limitujících leteckých koridorů," vyjmenoval.

Fotogalerie

Podle Chláda není hlavním důvodem plošného zákazu zachování krajinného rázu. "V Rakousku jsou velké větrné parky a není v tom problém," říká. Nelíbí se mu ale systém dotovaných garantovaných výkupních cen obnovitelné energie.

"Dnes každý platíme, aniž bychom si něco objednali, zisky několika desítkám lidí, kteří měli informace a třeba i podvodně se dokázali připojit do sítě," pravil na adresu majitelů větrných a solárních elektráren.

Nad Věžnicí se dva větrníky točí už pět let. Studie, projekty a povolení nechala vyhotovit obec. Ta už od devadesátých let toužila po energetické soběstačnosti. "Jenže jsme malá obec a na tak velkou investici nám banky odmítly dát úvěr. Po zisku stavebního povolení jsme proto projekt prodali," popsal Josef Málek.

Slepice prý začaly snášet zelená vejce

Za deset milionů korun, což byly dva obecní rozpočty, ho od Věžnice koupila společnost ČEZ Obnovitelné zdroje a dvě elektrárny za celkových 170 milionů korun vybudovala sama. Z jejich provozu platí obci ročně více než 400 tisíc korun.

I kvůli penězům, které slouží ke zvelebení obce, se za pět let ve Věžnici nenašel ani jeden zatvrzelý odpůrce větrníků. "Lidé si spíš vymýšlí úsměvné historky. Třeba jeden pán ze vsi tvrdí, že od doby, co tu elektrárny jsou, mu slepice snáší zelená vejce. Nikdy nám je neukázal. A v sousedním Brzkově si občas stěžují, že jim naše větrníky pošlou bouřku a krupobití," směje se starosta Málek.

Elektrárny nad Věžnicí mají každá maximální výkon dva megawatty. Jsou 126 metrů vysoké, rotor má průměr 92 metrů. " Je to větší typ elektrárny, protože u Věžnice je méně větrná lokalita," vyprávěl desítkám návštěvníků elektrárny její správce Filip Honsa při sobotním dni otevřených dveří. "Obě elektrárny by dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny městečka jako je třeba Polná," poznamenal Schreier.

Jinak se ale zařízení neliší od jiných. Má tři natáčecí lopatky, motory zajišťují i otáčení gondoly pro zachycení toho nejlepšího větru. Automatický systém hlídá tvorbu námrazy, a pokud jí detekuje, dokáže elektrárnu zastavit. Maximální výkon dodává, jestliže vítr fouká rychlostí alespoň 12 metrů za sekundu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rodný dům atentátníka Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích je opraven a brzy se...
Starostka pozvedla památku Jana Kubiše, pak i kvůli kritice rezignovala

Bylo to překvapivé rozhodnutí. Na funkci starostky Dolních Vilémovic na Třebíčsku předčasně rezignovala Jitka Boučková. Opustila i místo zastupitelky. Odešla...  celý článek

Ředitelka Denního a týdenního stacionáře Jihlava Eva Pohořelá by byla...
Jihlava chce převést na kraj denní stacionář, ten se obává propouštění

Město Jihlava hodlá převést svůj Denní a týdenní stacionář na Kraj Vysočina. Zákonní zástupci klientů se však bojí, že s novým zřizovatelem se zhorší kvalita...  celý článek

V letošním roce vyšla Jaromíru Junovi kniha Z historie vzniku a vývoje výzkumné...
Důchodce žije bramborami, jeho bádání ocenil i peruánský velvyslanec

Jaromír Jun toho ví o bramborách hodně, třeba to, jak je uchovávat. Věnuje jim velkou část života. I nyní, kdy je mu 87 let a žije v jihlavském domově pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.