Jedna z heren v Jihlavě. Na snímku je jejich největší provozovatel Miroslav...

Jedna z heren v Jihlavě. Na snímku je jejich největší provozovatel Miroslav Hrabal. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Lednový zákaz hazardu neúčinkuje. V Jihlavě je stále 400 automatů

  • 1
Od ledna platí v Jihlavě vyhláška zakazující provoz výherních hracích přístrojů. Přesto jich jsou stále v provozu stovky. Odvolání provozovatelů jednotlivě posuzuje ministerstvo financí. To už v některých městech Vysočiny zákazy potvrdilo. Majitelé heren hledají nové zaměření svých podniků.

Více než 31 milionů korun. Takový přísun peněz z provozu výherních automatů a loterií zaznamenala loni Jihlava.

Jak vysoká bude ta částka letos? „Zatím ji nelze predikovat. Letošní příjmy se teď pohybují okolo sedmi milionů korun,“ sdělil mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.

Ve městě je aktuálně povoleno těsně přes 400 hracích přístrojů, loterií či rulet. Fungují navzdory vyhlášce proti hazardu.

Důvod? Zatím není u konce správní řízení ministerstva financí s provozovateli heren. „V Kraji Vysočina byla zatím zahájena správní řízení o zrušení 273 přístrojů, přičemž okolo stovky z nich je již pravomocně zrušeno,“ uvedl za ministerstvo vedoucí oddělení vnějších vztahů a komunikace Radek Ležatka.

Počet automatů přesto v Jihlavě klesl na méně než polovinu

Ukončená správní řízení se podle něj například týkala heren ve Žďáru nad Sázavou, Jaroměřicích nad Rokytnou, Pelhřimově, Velkém Meziříčí a Velké Bíteši.

Pokud jde o Jihlavu, lze očekávat rozhodnutí do konce dubna, oznámil Tulis. Výsledný efekt vyhlášky týkající se zrušení provozování výherních přístrojů tak v krajském městě ještě není vidět.

Situace je ale lepší než před lety. „V roce 2011, tedy před účinností zákazové vyhlášky, bylo na území Jihlavy povoleno ministerstvem financí 867 technických zařízení. V letech 2012 až 2013 se počet pohyboval kolem pěti set kusů přístrojů,“ doplnil Tulis.

Hráči, se kterými hovořil redaktor MF DNES, zatím na dobu, kdy v Jihlavě už nebude možné hrát o peníze na blikajících automatech, nemyslí.

„Nejsem závislý. Jen to občas za dvě stovky zkusím“

„Je mně to úplně jedno, že tady herny nebudou,“ řekl jeden z nich v klubu Quantanamo. „Já jsem na tom úplně stejně,“ pravil muž, který seděl u vedlejšího hracího přístroje. Více se o tématu bavit nechtěli.

„Já nejsem člověk, který by byl na hraní závislý. Občas se do herny vydám a zkusím štěstí zhruba za dvoustovku: jestli to padne, nebo ne. Chodím sem asi dvakrát do měsíce,“ uvedl muž, který hrál v Herna baru Maxík.

Provozovatel herny Miroslav Hrabal upozornil, že třeba Maxík funguje třináct let a bez nějakých problémů. Hrabal předpokládá, že proti rozhodnutím ministerstva se budou majitelé heren odvolávat i s pomocí právníků.

A jaké jsou stanovené sankce za provoz herny bez povolení? Podle Radka Ležatky může pokuta dosáhnout až do výše 10 milionů korun. Hrozí i trestní postih - až tři roky ve vězení.

Co se stane z heren? Hospody ne, možná hudební kluby

Provozovatelé heren dumají, co budou s prostory, ve kterých stojí automaty i rulety, dělat dál. Od okamžiku, kdy přístroje už nebudou moci být v provozu, je dělí jediné razítko ministerstva financí.

Mezi největší jihlavské herny patří Quantanamo. Sídlí v někdejším hotelu Jihlava v Okružní ulici. Majitel Miroslav Hrabal uvažuje o prodeji prostor, kde je bar a herna.

„Co na takové ploše uděláte? Hospoda nepřichází v úvahu, tu tam neuživíte. A diskotéky? Tam jsou drogy, alkohol. Děcka se napijí už venku z PET lahví nebo krabicového vína a přijdou dovnitř už napití. Kdo to odnese a kdo se s nimi bude prát a hádat?“ poznamenal Hrabal.

Jiná herna, Maxík, vznikla přibližně před třinácti lety v areálu v Havlíčkově ulici. Dělal se tam nábytek. V tomto případě Miroslav Hrabal zvažuje přeměnu prostor na hudební klub.

S celoplošnou vyhláškou, jaká platí v Jihlavě, nesouhlasí. Trendy v zahraničí, například v Nizozemí, jsou podle něj jiné.

„Předpokládal jsem, že město k problematice heren přistoupí trošku rozumněji. Trend ve světě je, že v takovém městě jako Jihlava fungují jeden nebo dva velké ‚bezpečné‘ provozy, kde se nezašívají nějaké živly. Je to jako veřejný dům. Kdo tam chce jít, tak tam jde,“ uvedl provozovatel Miroslav Hrabal.

Investice do heren podle něj nebyly zrovna malé a nyní jsou doslova k ničemu.

„Návratnost tam určitě nebyla. Výnosy navíc nejsou takové jako dříve, když fungovaly výherní hrací přístroje. U on-line videoloterijních terminálů jsou velké odvody státu a obcím,“ dodal Hrabal.

Podle ředitelky jihlavské Psychiatrické nemocnice Zdeňky Drlíkové je dobře, že město herny zakázalo. „Jak to ničí lidi, to je známé, to se stále omílá,“ řekla a doplnila, že ve společnosti nastal posun: „Na tuto oblast už není nahlíženo tak, že jde o svobodné podnikání.“

Miroslav Hrabal upozorňuje, že hráči nezmizí. „Někteří odpadnou a skončí s tím. Ale značná část se nikam neztratí. Budou hledat jinou formu hry, nebo budou jezdit třeba na Hatě,“ řekl.

Zůstanou totiž města či obce, které herny nezakáží. „Peníze do rozpočtu potřebují,“ podotkl Hrabal.

Vyhlášku zakazující provozování loterií a jiných podobných her na území Jihlavy s platností od 1. ledna 2015 schválilo městské zastupitelstvo před více než třemi lety.