Rozbité okno při neopatrném manévru, dron uvízlý na střeše a další podobné příhody už zažila v posledních měsících kastelánka kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Dokonce už se setkala i s tím, že pilotem dronu byl žák ze školní výpravy.
Dron - pomocník archeologů
|
Pořídit si z výšky snímek památky, již loni navštívilo přes 35 tisíc lidí a která je shora vzhledem ke svému unikátnímu tvaru ještě více atraktivní, patří k velkým lákadlům.
Správci národní kulturní památky zařazené také na prestižní seznam Světového kulturního dědictví UNESCO kvůli množícím se případům vyhlásili nedávno zákaz létání dronů nad celým poutním areálem. Zákaz je vyvěšený na vývěskách u hlavních bran do ambitu i na webu památky.
„Jde hlavně o bezpečnost, v případě pádu by mohl dron způsobit těžký úraz,“ říká Vladimír Vojtěch Záleský, farář klášterní farnosti, které zelenohorský areál patří. „Jeden z dronů například ztroskotal na střeše a uvízl v rýně. Museli jsme pro něj vylézt s pomocí žebříku,“ dodává.
Vlastník objektu chce dostat létání dronů pod kontrolu
Navíc „bzučící“ bezpilotní letadla někdy ruší návštěvníky při prohlídkách, protože ty začínají venku před kostelem.
Zákaz létání bez svolení vlastníka pozemku, z výšky nad 100 metrů nebo přímo nad lidmi je obsažený už v základních pravidlech používání takzvaných bezpilotních systémů, ty však amatérští piloti bez licence úřadu pro civilní letectví často ani neznají.
„Jako vlastník objektu máme na zakázání dronů právo. Létání s dronem je možné pouze s naším písemným souhlasem - nejde nám o striktní zákaz, ale o to, abychom dostali drony pod kontrolu a domluvili se také například na vhodné době natáčení,“ vysvětluje farář Záleský. Podle jeho zkušeností už drzost některých lidí překročila únosnou hranici.
Obecně se dá říci, že s narůstajícím počtem dronů přibývá také zákazů a omezení. Zelená hora proto není rozhodně jediným místem, kde piloti potřebují souhlas.
Povolení obvykle úřady vydají obratem a bez problémů
Postupně pravidla zpřísnil také Národní památkový ústav (NPÚ), i když na státních hradech a zámcích zatím neplatí plošný zákaz.
Přesto je svolení nutné. „Na objektech NPÚ na Vysočině i jihu Čech natáčení z dronů zpravidla povolujeme zejména k propagačním účelům poté, co individuálně zvážíme související bezpečnostní rizika a smluvně stanovíme podmínky využívání takových záběrů,“ vysvětluje Petr Pavelec, ředitel Územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích.
Od letošního roku drony zakazuje novela zákona v národních parcích. Jaká pravidla platí ve Žďárských vrších, které jsou chráněnou krajinnou oblastí (CHKO)? „Provozovatel bezpilotního letadla by měl mít souhlas naší správy. Udělujeme jej prakticky obratem,“ reagoval strážce CHKO Lubomír Dajč, který pět let s dronem s registrací létal. Kvůli přibývajícím omezením však před dvěma roky přestal.
Podle něj je létání s drony problematické hlavně v době hnízdění ohrožených druhů ptáků, například čápa černého.
Zatímco pilotů s licencí jsou v Česku stovky, těch rekreačních je mnohem více. Pokud snímky či videa neprodávají, licenci nepotřebují, ale pravidla dodržovat musí. Za létání bez povolení hrozí pokuta až pět milionů korun.
Podle serveru iRozhlas.cz vedl úřad pro civilní letectví od roku 2012 do května 2017 zhruba čtyři desítky řízení, která skončila pravomocnou pokutou. Celkem na pokutách a souvisejících poplatcích vybral od pilotů dronů 478 tisíc korun, nejvíc pokut padlo za létání v okolí Pražského hradu.
