„Líhně, s nimiž spolupracujeme, pozastavily z obav před šířením ptačí chřipky prodej vyřazených kuřat,“ informoval ředitel stanice Zbyšek Karafiát. Právě vyřazená kuřata z líhní pavlovská stanice roky odebírala, krmila jimi zejména dravce.
Například jediný výr velký dokázal bez problémů za den takových kuřat spořádat pět. V pavlovské stanici je při tom 120 zraněných nebo trvale handicapovaných zvířat.
Stanice jim kupovala šest tisíc kuřat měsíčně. K tomu na přilepšenou dostávají mnohem dražší granule, myši nebo křepelky.
Přerušit spolupráci se stanicí musely líhně na počátku ledna. V té době také pavlovští ochranáři vyzvali místní chovatele, zda by mohli dočasně výpadek v dodávkách vyplnit.
„Odezva byla velice rychlá, široká a kladná. Velice příjemně nás to překvapilo a potěšilo,“ konstatoval Karafiát. Stanici se ozvali například chovatelé myší nebo křepelek, kteří by část pozastavených dodávek krmiva mohli vykompenzovat.
Platit měsíčně tři tisíce nebo šedesát tisíc je existenční rozdíl
Výpadek v dodávkách kuřat na krmení dravců měl trvat do konce ledna. Jenže ptačí chřipka na ústupu není, naopak jejích ohnisek přibývá a přísná opatření pro líhně budou trvat i v únoru.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
„Jsme teď v jednání s líhní kuřat, která je sice dál, ale dosud nemusela omezit prodej. Uvidíme, jak to dopadne,“ dodal Zbyšek Karafiát.
Je to už několikátý pokus. Během ledna stanice oslovila čtyři další líhně, úspěchem ale jednání neskončila.
Při jednání s dodavateli je pro pavlovskou stanici jedním z rozhodujících faktorů cena. Za dodávky šesti tisíc kuřat měsíčně platila tři tisíce korun.
„Pokud nahradíme krmení kuřaty za myši či křepelky, cena na měsíc vzroste na 60 tisíc korun,“ vypočetl ředitel pavlovské stanice. Přitom má na krmení na celý rok vyčleněných jen 130 tisíc korun.
Pokud stav potrvá déle, požádá stanice o vyšší příspěvky
Pavlovskou záchrannou stanici provozuje obecně prospěšná společnost. Má dva zaměstnance s plným úvazkem, několik dalších na úvazek částečný či na dohodu. Financována je z peněz kraje i státu, podstatnou část tvoří příspěvky soukromých dárců a dary.
Pokud se vyčerpá zásoba krmení a nenajde se jiný stálý dodavatel, bude muset stanice požádat o vyšší příspěvek své příznivce.
Ptačí chřipka se v České republice objevila na začátku letošního roku po více než deseti letech od posledního výskytu. Vysočinu zatím přímo nezasáhla, západní části Pelhřimovska se jen dotklo ochranné pásmo.
Choroba, při níž je třeba preventivně utratit celý chov, se objevila například na Táborsku a na dalších místech Jižních Čech, na Jižní Moravě, Olomoucku, Liberecku či Opavsku.
