Zámek s přilehlou zahradou patří obci Police, která se jej od letoška snaží dostat na seznam národních kulturních památek. Místo má zajímavou architekturu, atmosféru a pojí se s ním rod s netradičním jménem – Wraždové.
Polické panství bylo vždycky "malé a venkovské". První zmínka hovoří o zdejším sídle už v roce 1358. Posledními pány tu byl rod Wraždů z Kunvaldu, kteří tu nakonec vymřeli po meči v roce 1948.
"Starý pán baron Alfréd Wražda měl tehdy už devadesát tři let, byl nemocný, nepoznával svět, skonal v dost žalostném stavu, obec ho pohřbila na vlastní náklady. Zámek sice byl v roce 1945 zkonfiskovaný na základě Benešových dekretů, jenže lidi ho měli ve vsi rádi a nechali ho tam dožít," řekl Josef Tesař, zdejší zastupitel a podle starosty Karla Janouška velký místní znalec historie.
Polický zámekJe o prázdninách přístupný krom pondělků vždy od 9 do 17 hodin, přičemž poslední prohlídka startuje v 16 hodin. V Polici stojí za to taky návštěva malého židovského hřbitova u lesa. Ve vsi žila židovská komunita od poloviny 16. století do roku 1890. |
"K té konfiskaci nedošlo kvůli němu, ale kvůli působení jeho vnuka Eddieho v německé armádě. Eddie zemřel na následky nemoci po válce," doplnil Tesař.
Na příjmení si po čase zvykli
Tesař pátral i po tom, jak vlastně Wraždové přišli ke svému neobvyklému jménu. Zjistil, že se to stalo hluboko ve středověku v době vlády krále Zikmunda Lucemburského. Tehdy došlo v jejich rodině k bratrovraždě a král uložil trest: po devět pokolení se budete jmenovat Wraždové. Rod si ale zvykl a jméno si ponechal i po vypršení lhůty.
"Baron Alfréd Wražda přežil taky svého syna, ten padl v 1. světové válce v bitvě u Haliče za dost podivných okolností. Zasáhla ho jediná kulka, která prolétla místem, kde se nebojovalo," přidává další kamínek do mozaiky historie rodu Josef Tesař.
Dnešní podobu zámku vtiskli v 16. století Tavíkovští z Tavíkovic. V rozvíjení pokračovaly rody Bertholdů z Uherčic a Segurové.
Zdejší zajímavostí je rakvovitý tabernákl, který si šlechta pořídila v rámci tehdejší módní vlny v roce 1709.
Jde o místo pro nejsvětější svátost - prosklenou rakev s ostatky jednoho z prvních křesťanů mučedníků. Kosti jsou vykopané ve Vatikánu v době před tím, než to jeden z papežů zakázal.
Prohlídka zámku trvá asi tři čtvrtě hodiny, k vidění je zejména bohatá štuková výzdoba stropů vnitřních prostor, část původního mobiliáře, zámecká kaple a pětipatrová věž.
