Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věznili ho nacisté, kvůli skrývání parašutisty. A po válce i komunisté

  18:50aktualizováno  18:50
Bohumil Geist zažil dvakrát v životě věznění. Poprvé si pro něho přišlo gestapo v roce 1943 kvůli skrývání parašutisty v Telči. Podruhé ho zatkla StB v roce 1948 za účast na schůzce národních socialistů. Dramatický osud popsal v knize Nezlomený vězeň totalit jeho vnuk, šéf ODS na Jihlavsku Zdeněk Geist.

Bohumil Geist se synem Zdeňkem. Na snímku z roku 1945 ještě Bohumil Geist nevěděl, že půjde podruhé za mříže. | foto: Archiv rodiny Zdeňka Geista

Bohumil Geist se narodil v roce 1900 za vlády císaře Františka Josefa I. ve Studené. Na začátku roku 1918 byl odveden a zapojil se do první světové války. Z té doby mají Geistovi doma unikátní fotografii. Jsou na ní tři členové jejich rodiny v uniformách.

"Náhodně se potkali při armádním přesunu v tyrolském Hallu. Všichni tři válku ve zdraví přestáli a vrátili se domů do Studené," popsal Zdeněk Geist.

Po první světové válce byl jeho děda Bohumil patnáct let četníkem na východním Slovensku. Dramatický životní zvrat v jeho životě přinesla druhá světová válka. Během ní pomáhal v Telči pronásledovaným Čechům.

Gestapo si na Geista vyšláplo kvůli parašutistovi Františku Pospíšilovi, který byl vyslán z Anglie, aby podporoval odboj proti nacistům. Seskočil na jaře roku 1942 a v tomtéž roce se dostal v cisternovém voze do Telče.

Udání Karla Čurdy

Ve městě se ukrýval v prostoru nad benzinovým čerpadlem a u železničního invalidy Emanuela Müllera. Pro vzájemný kontakt používali heslo: petrolej - benzin. Pospíšila později udal Karel Čurda.

Ten stejný Čurda, který přispěl i k vyzrazení parašutistů, jimž se podařilo zlikvidovat třetího muže nacistické Říše Reinharda Heydricha.

Po zatčení na Václavském náměstí v Praze byl parašutista Pospíšil v roce 1944 popraven.

Zatýkání v Telči kvůli ukrývání Pospíšila začalo v březnu roku 1943. Gestapáci vtrhli do budky u benzinového čerpadla a všechny přítomné spoutali. Pouta nenasadili jen beznohému zřízenci. Zatčené nutili k přiznání i bitím. Jeden z gestapáků k úderům použil tyčku z plotu.

Bohumila Geista, který se na ukrývání Pospíšila také podílel, zatkli o den později. Gestapáci z něho dolovali informace krutým způsobem v budově dnešní Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Vězněn byl v Berlíně. Soud s telčskou skupinou se konal v Postupimi. Někteří její členové dostali trest smrti.

Geista odsoudili za přípravu velezrady k deseti letům a šel do vězení v Bayreuthu. Tam ho v dubnu 1945 osvobodili američtí vojáci.

A znovu za mříže

Po válce velel telčskému Sboru národní bezpečnosti a působil na národním výboru. Po komunistickém převratu v roce 1948 musel opět za mříže. Předcházela tomu schůze u národních socialistů, kde se mluvilo o vážném ohrožení demokracie a chystaném komunistickém puči.

Státní bezpečnost pak účastníky schůzky zatkla kvůli údajnému zločinu proti republice.

Příslušníci StB udělali u Geista domovní prohlídku a nic nenašli. Přesto byl nakonec odsouzen za účast na schůzi národních socialistů a skončil ve věznici na Borech. Tam se stal nechtěně s ostatními spoluvězni svědkem popravy generála Heliodora Píky.

Po propuštění přišlo ponížení

Z borské věznice odešel na konci léta roku 1949. V Telči během jeho nepřítomnosti šikanovali Geistovy příbuzné, aniž věděli, kvůli čemu byl Bohumil za mřížemi. Automaticky byli zařazeni do seznamu nespolehlivých osob.

"Další rána pro zkoušenou rodinu přišla po dědečkově propuštění z vězení. Museli se vystěhovat z bytu do bývalé Lauerovy cihelny za Telčí, kde v té době žili sociálně problémoví lidé. Byla to další forma trestu a ponížení nepohodlné rodiny. Všichni to nesli velmi těžce," podotkl Zdeněk Geist.

Jeho děda pracoval po návratu z žaláře v Borech jako dělník u Sběrných surovin. Snažil se do konce života o návrat do lepšího bytu. Marně.

Neměl ani řádný důchod. Neuspěl u komunistických úřadů s argumentem, že se nacistické vězení podepsalo na jeho zdraví. Dočkal se aspoň na konci šedesátých let zrušení své poúnorové obžaloby a rozsudku.

Věznění Bohumila Geista se promítlo i do osudů jeho dětí. Třeba syn Zdeněk nesměl složit maturitní zkoušku a bylo mu znemožněno jít na vysokou školu.

"Místo toho musel nastoupit vojenskou službu u Pomocných technických praporů, kde doloval uhlí. Zažil i zával v dolech, po kterém se léčil několik měsíců v nemocnici," doplnil autor knížky. Šikanování zažil i zbytek rodiny. Vězeň dvou totalit Bohumil Geist se snažil napravit křivdy až do konce svého života. Zemřel v létě roku 1978.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Psi v útulku v době, kdy jeho bývalý šéf už nezvládl osobní problémy,...
Soud na tři roky zakázal činnost útulku Ligy na ochranu zvířat v Třebíči

Okresní soud v Třebíči na tři roky zakázal činnost tamní pobočce Ligy na ochranu zvířat. Zařízení pro opuštěná zvířata totiž v minulosti dlužilo na zdravotním...  celý článek

Dnešní podoba zimního stadionu v Třebíči je ze 70. let. Průměrně tu chodí na...
Zimní stadiony v Třebíči i v Brodě se připravují na velké rekonstrukce

Nejen jihlavský Horácký zimní stadion. Investovat je třeba i do dalších zimních stadionů na Vysočině. Příští rok v únoru oslaví hokejisté a fanoušci Horácké...  celý článek

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.