Dosud neznámý pohled na tehdejší Německý, dnes Havlíčkův Brod. Autorem malby...

Dosud neznámý pohled na tehdejší Německý, dnes Havlíčkův Brod. Autorem malby zachycující pohled na město od jihovýchodu je kněz Jan Antonín Venuto. Obraz byl uchován v depozitáři rakouské národní knihovny. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Galerista našel na webu neznámý obraz Havlíčkova Brodu starý 200 let

  • 0
Zhruba za tři týdny začne v Havlíčkově Brodě jedna z největších výstav za poslední roky. Muzeum a galerie ukáže veřejnosti i některé skvosty - například malbu z roku 1813. Tu našel galerista na internetu a zachycuje dosud neviděný pohled na město. O takovém obrazu neměli historikové ani tušení.

Doba je rychlá a "počítačová", a tak i listování v tlustých knihách muzejních archivů nahradilo virtuální hledání na internetu.

Právě tam učinil pracovník havlíčkobrodské galerie umění Aleš Veselý překvapivý objev. Našel obraz Německého Brodu z roku 1813, o němž čeští historikové dosud neměli tušení.

K dvousetletému obrazu - barevnému akvarelu, který znázorňuje tehdejší pohled na město od jihovýchodu - ho přitom přivedla náhoda.

"Hledal jsem něco k malíři Janu Antonínu Venutovi a narazil na web rakouské národní knihovny. Nakonec jsem tam objevil i naskenovaný obraz města, jehož autorem je právě zmiňovaný malíř," popsal svůj nález Veselý.

Nejstarší vyobrazení Německého Brodu z roku 1704 od Jana Františka Beckovského.

Venuto byl kněz, který se zabýval malířstvím a pro královéhradeckého biskupa v té době vytvořil řadu pohledů na česká a německá města. Sbírka čítající kolem čtyř set kusů se v 19. století dostala do držení Františka Josefa I, který dostal obrazy darem při návštěvě v Hradci Králové.

"Když se pak po roce 1918 rozdělovaly majetky Habsburků, tak se sbírka včetně tohoto obrazu dostala do vlastnictví rakouské národní knihovny," popsal historii obrazu galerista.

Venutův obraz není jediným objevem, kterým se chtějí galeristé pochlubit veřejnosti. Tím dalším skvostem je nejstarší vyobrazení Německého Brodu datované kolem roku 1700, jehož autorem je místní rodák, spisovatel a historik Jan František Beckovský. Člen Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou je mimo jiné i autorem prvního českého herbáře.

Kresba tuší na papíru o rozměrech 60 na 110 centimetrů zachycující město se našla právě v archivu řádu, který vlastní Beckovského pozůstalost. Unikátní je podle Veselého tím, že je opatřena legendou popisující řadu míst ve městě, které buď už neexistují, anebo se nevědělo, kde se nachází.

Legenda prozrazuje mimo jiné tajemství o pivovarech

"Díky popisu se dozvídáme například, že v té době byly ve městě už dva pivovary. Vidíme náměstí Karlov nebo podobu děkanského kostela ještě v původní gotické podobě před jeho barokní úpravou. Na obraze je dokonce i vyznačeno místo, kde měl Jan Žižka při obléhání Brodu své ležení v roce 1422, stejně tak tam je označen rodný dům autora obrazu," líčí galerista.

"Úplně poprvé bude veřejnosti obraz představen spolu s barevným akvarelem malíře Venuty v rámci chystané rozsáhlé výstavy Baroko na Havlíčkobrodsku, která začne 23. května," upozornil Veselý.

Výstava o baroku zaplní i kostely

Samotná výstava bude jedním z největších projektů havlíčkobrodského muzea a galerie za poslední roky a úplně poprvé na ní lidé uvidí řadu dalších nikdy nevystavených exponátů velké umělecké i historické hodnoty z let 1620 až 1780.

"Kromě zmiňovaných dvou dosud neznámých vyobrazení města bude k těm nejzajímavějším patřit například největší mapa panství Polné a Přibyslavi o úctyhodných rozměrech víc než tři na jeden a půl metru," prozradil Veselý.

K vidění budou například také archeologické památky, mapy a plány, kroniky, matriky, pečeti, hudebniny nebo třeba bohoslužebné náčiní.

Výstava zaplní nejen muzeum a galerii, ale také bývalý augustiniánský kostel svaté Rodiny spravovaný Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a zpřístupněn bude také děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Výstava potrvá až do 7. září.