Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava v Havlíčkově Brodě odhaluje nové nálezy z tajemné Číhoště

  7:15aktualizováno  7:15
V havlíčkobrodském muzeu je k vidění výstava, která nabízí zatím neznámé snímky, předměty a detaily ze života umučeného pátera Josefa Toufara, spojeného s takzvaným číhošťským zázrakem.

Návštěvníci uvidí i ornát Josefa Toufara, který měl pravděpodobně na sobě osudného 11. prosince 1949, kdy se začal hýbat kříž. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Výstava přináší spoustu překvapujících informací či fotografií ze života umučeného pátera Josefa Toufara.

Na jednom ze snímků je ještě coby veselý student chotěbořského gymnázia, který tahá spolužáky za ucho. Toufarovi říkali ve škole Dědo. Studoval totiž jako dvacetiletý se spolužáky o několik let mladšími.

Důležitý předěl jeho cesty ke kněžství byla maturita. Nezískal ji ale snadno, měl i čtyřku. Kvůli potížím s matematikou přešel z Brodu na gymnázium do Chotěboře, kde odmaturoval. Jeho touha stát se knězem a pomáhat lidem byla silná, nezdary ve škole překonal.

I v kněžském semináři se ukázal jako neohebná osobnost s vlastními názory. Byl celkem kritický k církevní hierarchii i k Vatikánu. Vadila mu určitá odtrženost církve od běžného života. Bral poté svoje působení v Číhošti hlavně jako službu lidem.

Komunisté se neshodli

"On se opravdu o lidi staral. Tak já si přesně představuji, že má fungovat farář na vesnici," řekl Jiří Jedlička, ředitel brodského Muzea Vysočiny.

A že byl Toufar opravdu u lidí oblíbený, dokazuje i petice ze Zahrádky. Tam kněz působil od roku 1940 osm let. Paradoxem je, že komunisté ho ze Zahrádky vystrnadili a jiní komunisté, ti místní, za něj podepisovali petici, aby zůstal. Mezi stovkami podpisů ale byli především místní věřící.

Návštěvníci výstavy, která je přístupná od čtvrtka, mohou vidět i páterův pracovní stůl. Nechal si ho kdysi vyrobit ze smrku, který vyrostl v lese jeho otce. Vystaveny budou i cennosti z číhošťské fary. Na půdě se tam našly svaté obrázky, které byly za Toufarova působení v kostele na oltářním stole.

Fotogalerie

Návštěvníci uvidí i ornát Josefa Toufara, který měl pravděpodobně na sobě osudného 11. prosince 1949, kdy se začal hýbat kříž.

To vidělo bezmála dvacet lidí, sám Toufar ale ne. Kněz si poté jejich svědectví nechal napsat, jejich výpovědi se ale později ztratily.

I číhošťský páter, kterého nakonec umučili, měl svoje životní omyly. Třeba si po válce hodně sliboval od Stalina a vůbec od Rusů obecně. Později už ale správně odtušil, kam komunistické utužování režimu směřuje.

"Povedlo se jim pak utlouct chlapa v plné síle," shrnul Jiří Jedlička. Otřesné bylo i to, jak tyrani po smrti naložili s páterovým tělem. "Pohřbili" ho spolu se chcíplým cirkusovým slonem v jedné ďáblické šachtě.

Autorem brodské výstavy je Miloš Doležal, který také v říjnu vydá knížku o Josefu Toufarovi nazvanou Jako bychom dnes zemřít měli. Výstava bude přístupná až do 2. prosince.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dnešní podoba zimního stadionu v Třebíči je ze 70. let. Průměrně tu chodí na...
Zimní stadiony v Třebíči i v Brodě se připravují na velké rekonstrukce

Nejen jihlavský Horácký zimní stadion. Investovat je třeba i do dalších zimních stadionů na Vysočině. Příští rok v únoru oslaví hokejisté a fanoušci Horácké...  celý článek

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Podzimní knižní trh v Havlíčkově Brodě.
Na havlíčkobrodský knižní veletrh zamíří i Klaus, Fulghum nebo Kajínek

V Havlíčkově Brodě se v pátek a v sobotu uskuteční Podzimní knižní trh. Setkání nakladatelů, vydavatelů, spisovatelů a jejich čtenářů ve městě patří k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.