Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Francouzský mrav u stolu, to nebylo žádné obžerství, říká nová výstava

  6:38aktualizováno  6:38
V atraktivních prostorách jaroměřického zámku začala výstava věnovaná stolování na šlechtických sídlech v 18. a 19. století. Bude součástí prohlídky trasy B až do konce října letošního roku.

Pravidla panského stolování byla přísná, ke společnému stolu nemohli zasednout dospělí s malými dětmi, které ještě neuměly etiketu perfektně. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Diplomaté to znají dobře. Francouzský mrav u stolu na šlechtických sídlech 18. a 19. století, který tehdy ovládl Evropu, byl později převzatý do diplomatického protokolu.

Fotogalerie

Charakterizovaly ho kultivovanost a perfektní obsluha stolníků i číšníků.

"Zapomeňte na představy o opulentním obžerství a opilství. Vše bylo velmi decentní, poměrně střídmé a sešněrované přísnou etiketou," říká historik Vítězslav Štajnochr.

Je spoluautorem nové výstavy na zámku v Jaroměřicích věnované tématu panského stolování.

Pravidla byla dokonce natolik striktní, že nepřicházelo v úvahu, aby ke společnému stolu zasedli dospělí s malými dětmi, které etiketu neuměly perfektně. "Dokud se to mládež nenaučila, neměla tam co dělat," doplnil Štajnochr.

Z Francie se v 18. století do Evropy rozšířili francouzští kuchaři, kteří s sebou přiváželi vlastní druhy pokrmů včetně potravin, vína i nádob na vaření. Panské sídlo mělo kuchyň, pekárnu a cukrárnu. Pokrmy se chystaly k servírování mimo jídelnu v přípravně.

192 postních dní v roce

Na zámcích a v palácích se zabydlela absolutní obsluha. To znamená, že pokrm strávníkovi předkládal u stolu obsluhující stolník. Strávník pouze prstem ukázal, o kterou malou porci má zájem a stolník mu ji naservíroval. Stejné to bylo s pitím, které měl na starosti číšník.

Štajnochr uvedl zajímavý detail: v průběhu roku katolická šlechta dodržovala 192 postních dní bez masa. V postní dny se někde dodržovala i mlčenlivost v rodině.

"Nainstalovaná výstava v několika zámeckých místnostech simuluje různé situace ze života panstva. Především bych rád upozornil na fakt, že pán domu té doby pobýval s rodinou jen zřídka. Byl většinu roku mimo domov zaměstnaný povinnostmi ve Vídni nebo v Praze. Nebo byl na cestách," přiblížil historik.

Společné stolování u rodinného stolu tak bývalo spíše záležitostí sobot a nedělí. Častěji bývaly takzvané společenské večeře, kdy se jídlo běžného dne podávalo i příchozím hostům.

Většinu času tak chod šlechtických sídel ovlivňovaly šlechtičny. A i ty vyrážely do světa – do lázní, do Paříže nebo do Itálie. Většinu roku se servírovalo v soukromých zámeckých apartmánech, což byla privátní zóna, kam směli jídlo nosit jen komorníci či komorné.

Jeden z jaroměřických pokojů třeba znázorňuje malou snídani indisponované paní domu.

"Taky důležitý detail. I urozené ženy tehdy měly nesčetně těhotenství a porodů. Lékařská péče byla v plenkách. Bylo běžné, že i šlechtična umřela při porodu. Ona vlastně byla značnou část života zdravotně indisponovaná. A tak ve svém apartmánu přijímala hofmistra, se kterým řešila peripetie se správou sídla. Nebo kněze, s nímž potřebovala probrat výchovu dětí a bohoslužby," vyprávěl Štajnochr.

Šampaňské s jahodami

Příkladem malé snídaně je vejce na hniličku a pečivo. Obecně se tehdy panstvo stravovalo tak, že si dalo ve svém apartmánu velkou snídani s kaší a vejcem. Pak jedlo až kultivovanou večeři.

Dámy ještě pořádaly několikrát do týdne odpolední dámské salony, kde podávaly ony samy drobné čajové pečivo ze zámecké cukrárny a šálek čaje.

Ze stejného období pochází banket, fontánka na víno nebo například suché šampaňské s jahodami. Z pokrmů se tehdy jedly různé huspeniny, paštiky, kořeněné omáčky z rozvařeného ovoce.

V zámeckých kuchyních se objevily měděné, pocínované nádoby. A ze stejného materiálu byly i formy na moučníky a slané huspeniny, paštiky či nákypy. Z kuchyně začalo mizet vaření na otevřeném ohni, ustoupilo anglickému vynálezu – sporáku. Malé ohniště na grilování ale zůstávalo, dělaly se na něm prvotřídní pečínky.



Nejčtenější

Úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty. Používali nezákonný důkaz

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

Oprava D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem je po dvou letech hotová

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Na Vysočině se po dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začne od pondělí opět jezdit bez omezení. Oprava...



Jihlava, Budějovice a Ústí ve druhé lize dál jen vítězí. Brno vrávorá

Pavel Pilík z Táborska (vpravo) a jihlavský Ondřej Machuča bojují o míč.

Fotbalisté Jihlavy dál mašírují druhou ligou bez ztráty bodu, tým z Vysočiny si ve čtvrtém kole poradil s Táborskem...

Kdybych neuměl anglicky, byl bych za blba, říká hokejový talent Kaut

Martin Kaut se podepisuje během autogramiády k osmdesátinám žďárského hokeje.

Neustále se s ním chtěl někdo fotit, podepsal mraky kartiček a fotek. Všechno však zvládal v pohodě a s úsměvem. Talent...

Policie hledá svědky tragické nehody, při níž zemřel dělník na D1

Havarované auto srazilo dělníka na D1

Pelhřimovští kriminalisté hledají řidiče, kteří minulý týden viděli tragickou nehodu na dálnici D1 na Vysočině. Zemřel...

Další z rubriky

Klokana, který utekl, už zoo oplakala. Našel se zdravý na chodbě domu

Klokan uru je málo známý druh klokana.

Ze zoologické zahrady v Jihlavě uteklo na konci minulého týdne mládě klokana uru. Ošetřovatelé už ho oplakali, protože...

Opilý cizinec se v Jihlavě pokusil znásilnit ženu, hlídka jej dopadla

Ilustrační snímek

Nedaleko jednoho z jihlavských sídlišť přepadl opilý cizinec ženu a podle místních se ji pokusil znásilnit. Přivolaná...

Průtoky v řekách klesly na desetinu normálu. Všichni vyhlíží déšť

Sucho se podepsalo i na hladině řeky Jihlavy v Třebíči. Z vody místy vystupují...

Dříve zde voda tekla proudem. Dnes však z plechového koryta, které přivádí na povrch pramen Moravské Dyje, voda spíš...

Najdete na iDNES.cz