Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Francouzský mrav u stolu, to nebylo žádné obžerství, říká nová výstava

  6:38aktualizováno  6:38
V atraktivních prostorách jaroměřického zámku začala výstava věnovaná stolování na šlechtických sídlech v 18. a 19. století. Bude součástí prohlídky trasy B až do konce října letošního roku.

Pravidla panského stolování byla přísná, ke společnému stolu nemohli zasednout dospělí s malými dětmi, které ještě neuměly etiketu perfektně. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Diplomaté to znají dobře. Francouzský mrav u stolu na šlechtických sídlech 18. a 19. století, který tehdy ovládl Evropu, byl později převzatý do diplomatického protokolu.

Fotogalerie

Charakterizovaly ho kultivovanost a perfektní obsluha stolníků i číšníků.

"Zapomeňte na představy o opulentním obžerství a opilství. Vše bylo velmi decentní, poměrně střídmé a sešněrované přísnou etiketou," říká historik Vítězslav Štajnochr.

Je spoluautorem nové výstavy na zámku v Jaroměřicích věnované tématu panského stolování.

Pravidla byla dokonce natolik striktní, že nepřicházelo v úvahu, aby ke společnému stolu zasedli dospělí s malými dětmi, které etiketu neuměly perfektně. "Dokud se to mládež nenaučila, neměla tam co dělat," doplnil Štajnochr.

Z Francie se v 18. století do Evropy rozšířili francouzští kuchaři, kteří s sebou přiváželi vlastní druhy pokrmů včetně potravin, vína i nádob na vaření. Panské sídlo mělo kuchyň, pekárnu a cukrárnu. Pokrmy se chystaly k servírování mimo jídelnu v přípravně.

192 postních dní v roce

Na zámcích a v palácích se zabydlela absolutní obsluha. To znamená, že pokrm strávníkovi předkládal u stolu obsluhující stolník. Strávník pouze prstem ukázal, o kterou malou porci má zájem a stolník mu ji naservíroval. Stejné to bylo s pitím, které měl na starosti číšník.

Štajnochr uvedl zajímavý detail: v průběhu roku katolická šlechta dodržovala 192 postních dní bez masa. V postní dny se někde dodržovala i mlčenlivost v rodině.

"Nainstalovaná výstava v několika zámeckých místnostech simuluje různé situace ze života panstva. Především bych rád upozornil na fakt, že pán domu té doby pobýval s rodinou jen zřídka. Byl většinu roku mimo domov zaměstnaný povinnostmi ve Vídni nebo v Praze. Nebo byl na cestách," přiblížil historik.

Společné stolování u rodinného stolu tak bývalo spíše záležitostí sobot a nedělí. Častěji bývaly takzvané společenské večeře, kdy se jídlo běžného dne podávalo i příchozím hostům.

Většinu času tak chod šlechtických sídel ovlivňovaly šlechtičny. A i ty vyrážely do světa – do lázní, do Paříže nebo do Itálie. Většinu roku se servírovalo v soukromých zámeckých apartmánech, což byla privátní zóna, kam směli jídlo nosit jen komorníci či komorné.

Jeden z jaroměřických pokojů třeba znázorňuje malou snídani indisponované paní domu.

"Taky důležitý detail. I urozené ženy tehdy měly nesčetně těhotenství a porodů. Lékařská péče byla v plenkách. Bylo běžné, že i šlechtična umřela při porodu. Ona vlastně byla značnou část života zdravotně indisponovaná. A tak ve svém apartmánu přijímala hofmistra, se kterým řešila peripetie se správou sídla. Nebo kněze, s nímž potřebovala probrat výchovu dětí a bohoslužby," vyprávěl Štajnochr.

Šampaňské s jahodami

Příkladem malé snídaně je vejce na hniličku a pečivo. Obecně se tehdy panstvo stravovalo tak, že si dalo ve svém apartmánu velkou snídani s kaší a vejcem. Pak jedlo až kultivovanou večeři.

Dámy ještě pořádaly několikrát do týdne odpolední dámské salony, kde podávaly ony samy drobné čajové pečivo ze zámecké cukrárny a šálek čaje.

Ze stejného období pochází banket, fontánka na víno nebo například suché šampaňské s jahodami. Z pokrmů se tehdy jedly různé huspeniny, paštiky, kořeněné omáčky z rozvařeného ovoce.

V zámeckých kuchyních se objevily měděné, pocínované nádoby. A ze stejného materiálu byly i formy na moučníky a slané huspeniny, paštiky či nákypy. Z kuchyně začalo mizet vaření na otevřeném ohni, ustoupilo anglickému vynálezu – sporáku. Malé ohniště na grilování ale zůstávalo, dělaly se na něm prvotřídní pečínky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Nejlepším odreagováním od fotbalu jsou pro Lukáše Vaculíka dcera Rozárka a...
Body jihlavští fotbalisté nesbírají, vedou ale v narozených dětech

Co se bodového konta týká, není to z pohledu FC Vysočina v nové prvoligové sezoně žádná sláva. Úplně jiná „liga“ to je ovšem v počtu narozených dětí. Za...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.