Francouzský mrav u stolu, to nebylo žádné obžerství, říká nová výstava

  6:38aktualizováno  6:38
V atraktivních prostorách jaroměřického zámku začala výstava věnovaná stolování na šlechtických sídlech v 18. a 19. století. Bude součástí prohlídky trasy B až do konce října letošního roku.

Pravidla panského stolování byla přísná, ke společnému stolu nemohli zasednout dospělí s malými dětmi, které ještě neuměly etiketu perfektně. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Diplomaté to znají dobře. Francouzský mrav u stolu na šlechtických sídlech 18. a 19. století, který tehdy ovládl Evropu, byl později převzatý do diplomatického protokolu.

Fotogalerie

Charakterizovaly ho kultivovanost a perfektní obsluha stolníků i číšníků.

"Zapomeňte na představy o opulentním obžerství a opilství. Vše bylo velmi decentní, poměrně střídmé a sešněrované přísnou etiketou," říká historik Vítězslav Štajnochr.

Je spoluautorem nové výstavy na zámku v Jaroměřicích věnované tématu panského stolování.

Pravidla byla dokonce natolik striktní, že nepřicházelo v úvahu, aby ke společnému stolu zasedli dospělí s malými dětmi, které etiketu neuměly perfektně. "Dokud se to mládež nenaučila, neměla tam co dělat," doplnil Štajnochr.

Z Francie se v 18. století do Evropy rozšířili francouzští kuchaři, kteří s sebou přiváželi vlastní druhy pokrmů včetně potravin, vína i nádob na vaření. Panské sídlo mělo kuchyň, pekárnu a cukrárnu. Pokrmy se chystaly k servírování mimo jídelnu v přípravně.

192 postních dní v roce

Na zámcích a v palácích se zabydlela absolutní obsluha. To znamená, že pokrm strávníkovi předkládal u stolu obsluhující stolník. Strávník pouze prstem ukázal, o kterou malou porci má zájem a stolník mu ji naservíroval. Stejné to bylo s pitím, které měl na starosti číšník.

Štajnochr uvedl zajímavý detail: v průběhu roku katolická šlechta dodržovala 192 postních dní bez masa. V postní dny se někde dodržovala i mlčenlivost v rodině.

"Nainstalovaná výstava v několika zámeckých místnostech simuluje různé situace ze života panstva. Především bych rád upozornil na fakt, že pán domu té doby pobýval s rodinou jen zřídka. Byl většinu roku mimo domov zaměstnaný povinnostmi ve Vídni nebo v Praze. Nebo byl na cestách," přiblížil historik.

Společné stolování u rodinného stolu tak bývalo spíše záležitostí sobot a nedělí. Častěji bývaly takzvané společenské večeře, kdy se jídlo běžného dne podávalo i příchozím hostům.

Většinu času tak chod šlechtických sídel ovlivňovaly šlechtičny. A i ty vyrážely do světa – do lázní, do Paříže nebo do Itálie. Většinu roku se servírovalo v soukromých zámeckých apartmánech, což byla privátní zóna, kam směli jídlo nosit jen komorníci či komorné.

Jeden z jaroměřických pokojů třeba znázorňuje malou snídani indisponované paní domu.

"Taky důležitý detail. I urozené ženy tehdy měly nesčetně těhotenství a porodů. Lékařská péče byla v plenkách. Bylo běžné, že i šlechtična umřela při porodu. Ona vlastně byla značnou část života zdravotně indisponovaná. A tak ve svém apartmánu přijímala hofmistra, se kterým řešila peripetie se správou sídla. Nebo kněze, s nímž potřebovala probrat výchovu dětí a bohoslužby," vyprávěl Štajnochr.

Šampaňské s jahodami

Příkladem malé snídaně je vejce na hniličku a pečivo. Obecně se tehdy panstvo stravovalo tak, že si dalo ve svém apartmánu velkou snídani s kaší a vejcem. Pak jedlo až kultivovanou večeři.

Dámy ještě pořádaly několikrát do týdne odpolední dámské salony, kde podávaly ony samy drobné čajové pečivo ze zámecké cukrárny a šálek čaje.

Ze stejného období pochází banket, fontánka na víno nebo například suché šampaňské s jahodami. Z pokrmů se tehdy jedly různé huspeniny, paštiky, kořeněné omáčky z rozvařeného ovoce.

V zámeckých kuchyních se objevily měděné, pocínované nádoby. A ze stejného materiálu byly i formy na moučníky a slané huspeniny, paštiky či nákypy. Z kuchyně začalo mizet vaření na otevřeném ohni, ustoupilo anglickému vynálezu – sporáku. Malé ohniště na grilování ale zůstávalo, dělaly se na něm prvotřídní pečínky.

Nejčtenější

Příslušník StB se marně snažil překazit natáčení filmu Císařův pekař

Cisařův pekař

V zájmu dělnické třídy není vhodné, aby film Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem vznikl. Jeho ideová hodnota...

Dodnes mě děsí vzpomínka na provaz z šibenice, vypráví politický vězeň

Zemědělec, politický vězeň, traktorista a spisovatel Miloslav Růžička

Řadový dům z opuky stojí na náměstí ve Vilémově už tři sta let. Sedmdesáticentimetrové zdi v létě chladí a v zimě drží...

Jihlava vyhrála posedmé v řadě a na vedoucí Budějovice ztrácí jediný bod

Momentka z prvoligového duelu Jihlava vs. Kladno (modrobílá)

Jihlavští hokejisté si ve 24. kole první ligy poradili s Litoměřicemi 5:2 a díky sedmé výhře v řadě ztrácejí na vedoucí...

První liga: Kladno prohrálo s Kadaní, Budějovice a Jihlava uspěly venku

Radost jihlavských hokejistů

Lídr z Českých Budějovic si v 25. kole první hokejové ligy dojel pro suverénní výhru 4:0 do Ústí, druhá Jihlava uspěla...

Lidé si koupili nové byty, stavba ale kvůli insolvenci firmy PSJ stojí

Toto je pohled na budoucí Rezidenci Vrchlického, jež má sousedit s krajským...

Na místě bývalých Štefánikových kasáren v Jihlavě má vyrůst 63 bytů. I když už je většina z nich prodaných, práce ve...

Další z rubriky

Znal jsem i sedmdesátiletého hráče, takže mám pořád čas, říká kuželkář

V Jihlavě Jan Kotyza kdysi s kuželkami jako kluk začal a teď už za ni druhou...

Letos je to osm let, co se stal Jan Kotyza vicemistrem světa v kuželkách jednotlivců. A ačkoli v reprezentaci už rodák...

Strážníci byli příliš horliví a nešetřili pokutami, vadí opozici v Brodě

Vjezd do havlíčkobrodského sídliště V Rámech, ačkoliv je zde velké parkoviště...

Městská policie v Havlíčkově Brodě měla o víkendu žně. A to takové, že se její počínání při tradičním podzimním Trhu...

Plány na vězení před lety zmařili, teď je zámek srdcem Pacova

V expozici nově mají i kroje, které byly v minulosti pro Pacovsko typické.

Ještě krátce po roce 1989 byl pacovský zámek veřejnosti nepřístupnými kasárnami. Vojáci už ho ale dávno opustili a do...

Najdete na iDNES.cz