Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jägerovy drtiče mrazu i korzety. U prádla šlo pohodlí stranou, ukáže muzeum

  8:39aktualizováno  8:39
Sprcha každý den, umyté vlasy i čisté voňavé prádlo. Samozřejmost dnešních dní nebyla vždy zcela běžná. Pelhřimovské Muzeum Vysočiny vrací návštěvníky do doby, kdy vodu a sprchový gel mnohdy nahrazovaly voňavky a na ušití kousku spodního prádla bylo zapotřebí dvou metrů látky.

Základem výstavy je nikdy nenošená kolekce spodního prádla z přelomu 19. a 20. století z výbavy mladé nevěsty. Než se stihla vdát, přišla 1. světová válka, která změnila styl oblékání. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nová expozice mapuje vývoj spodního prádla od poslední třetiny 19. století až do 70. let 20. století. Ukáže, co znamenalo být přitažlivou například v době baroka nebo za dob socialistického Československa, kdy byla v módě silonová kombiné, špičaté podprsenky a z parfémů vedly „Živé květy“.

Impulzem pro výstavu byla unikátní kolekce oblečení z přelomu 19. a 20. století, kterou pelhřimovské muzeum před časem získalo.

„Je to prádlo, které si původní majitelka připravila do výbavy, ale už ho nikdy nepoužila. Během 1. světové války se totiž velmi výrazně proměnila móda a vlastně i celý životní styl. Ženy začaly žít úplně jinak a ruku v ruce s tím se změnila i móda. To oblečení neměl nikdo nikdy na sobě,“ připomíná kurátorka výstavy Markéta Skořepová.

Ideální obvod pasu byl 50 centimetrů a méně

Jednou z nejkontroverznějších součástí ženského prádla byl korzet. Často vyztužený kosticemi nebo ocelovými pruty. Jeho sešněrováním kolem těla se mělo docílit vosího pasu.

Fotogalerie

„Byly doby, kdy ideální obvod pasu byl 50 centimetrů a méně. Dnes si něco takového vůbec nedokážeme ani představit. My jsme nebyli schopni do korzetu obléci ani jednu figurínu velikosti XS,“ připomíná Skořepová.

V době rokoka sahaly korzety jenom do pasu a spodní část břicha byla volná. V době secese se korzet prodloužil až přes boky a kompletně stahoval celý trup.

„Nošení korzetu se týkalo hlavně vyšších vrstev. Pracující ženy si jej nemohly dovolit. Navíc bránil v pohybu a k jeho sešněrování bylo zapotřebí služebné. Dokonce se říkalo, že kavalír umí svou milenku po schůzce zašněrovat tak, že komorná nic nepozná,“ připomínají autoři výstavy.

Na přelomu 19. a 20. století sílily hlasy, které volaly po odstranění škodlivého šněrování.

„Nežádoucím účinkem bylo časté omdlévání, zadýchávání a trvalá deformace vnitřních orgánů. Utažené korzety vadily nejenom lékařům, ale i feministkám které tvrdily, že žena má okouzlovat hlavně duchem. Nakonec korzet definitivně zmizel v první světové válce,“ vysvětluje kurátorka výstavy.

Základní účel spodních kalhot? Hlavně musely hřát

Pak už byl krůček k podprsenkám. Nejprve byly symbolem pokroku a emancipace, později je feministky v 60. a 70. letech zcela zavrhly a na protest veřejně pálily.

První spodní kalhoty se začaly šít v druhé polovině 19. století. „Měly zakrývat kolena a stehna, ale chyběl jim středový šev. Takže hřály, halily, ale hygienický efekt byl nulový. Používaly se pod krinolínové šaty tvořené lehkou kovovou konstrukcí,“ připomíná Skořepová.

Do té doby byla základním typem spodního prádla pro muže i ženy košile ve tvaru T. Podolek - prodloužený zadní díl se protáhl mezi stehny a přichytil se za pás sukně či kalhot. Ženy košili doplňovaly spodničkou - sukní, která podpírala a doplňovala svrchní šaty. Na výstavě je k vidění například spodnička protkaná koňskými žíněmi, které látku vyztužily.

Oděv podobný dnešním pánským slipům je podle Skořepové znám z období renesance a nosil se do lázní. Proti chladu se muži chránili punčochami, které si stejně jako ženy upevňovali podvazky. Legendou se stalo vlněné zdravotní oblečení Gustava Jägera. Londýnská firma, kterou před koncem 19. století proslavily „Jägerovy drtiče mrazu“, tedy teplé podvlíkačky, je vyrábí dodnes.

Pozor na neslušné myšlenky. Ženy se měly mydlit přes košili

Na hygienu a pravidelné koupele se v minulosti moc nedbalo. Lékařská věda nepovažovala do poloviny 18 .století mytí a máčení těla za zdraví prospěšné. Uvolňovalo póry a zbavovalo těla jeho přirozené ochranné vrstvy. Zlom přineslo až osvícenství a jeho boj proti špíně a zápachu.

„I tak byla ale koupel považována za něco vyčerpávajícího, a součástí koupelny tak bývala pohovka. Kvůli menší spotřebě vody byly ze začátku preferovány sedací vany. K omývání rukou a obličeje se používala přenosná porcelánová či plechová umyvadla a konev s vodou. K ústní hygieně dlouho sloužilo jenom vyplachování růžovou vodou, později přibyly bělicí prášky,“ dočtou se návštěvníci pelhřimovské výstavy.

„Kontroverze na začátku 19. století vyvolával i samotný kontakt s nahým tělem. Měl přivolávat neslušné myšlenky. Zejména mladé dívky měly mít při koupání zavřené oči a mydlit se raději přes košili,“ informují kurátoři.

Nedostatek hygieny byl kompenzován užíváním silných voňavek. Na konci 18. století byly v módě vůně jako ambra, pižmo. Nenanášely se přímo na tělo, ale napouštěly se jimi části oblečení, například rukavičky.

Počestnost dívky dokazovaly sousedkám také při praní

V oblibě nebylo ani mytí vlasů. Mastnota nemytých vlasů byla také jedním z důvodů, proč se spletené copy na noc ukrývaly pod čepeček. Hrozilo totiž ušpinění polštářů.

Ženy v této době musely také najít řešení, jak zachovat elementární hygienu v době menstruace. Doma zhotovené textilní vložky se přivazovaly kolem boků a teprve po první světové válce byly nahrazeny průmyslově vyráběnými výrobky z vaty.

„Mimochodem - pravidelné praní charakteristicky ušpiněného prádla před očima sousedek na venkově dlouho sloužilo jako důkaz dívčí počestnosti,“ upozorňuje kurátorka.

Jak ukazují dobové plakáty na výstavě, i na začátku 20. století dámy podléhaly módním trendům a zaručeným přípravkům, díky nimž budou krásnější a přitažlivější. Jedna z dobových reklam láká například k nákupu Orientálských pilulek. Během dvou měsíců užívání měly zaručit „vyvinutí a kyprost ňader“.

Výstava historického spodního prádla bude v pelhřimovském muzeu Vysočiny k vidění až do 3. září.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Hotel U Modré hvězdy na náměstí v Počátkách je bez lešení zatím jen krátkou...
Hotel známý z Postřižin má konečně novou fasádu a chystá se otevřít

Palackého náměstí v Počátkách má novou ozdobu. Hotel U Modré hvězdy, který znají díky filmařům lidé v celé republice, získal po mnoha letech hezkou fasádu. A...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.