Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pyšná princezna se po 65 letech vrátila do Telče i se zpívající květinou

  18:24aktualizováno  18:24
Na zámku v Telči začala výstava o Pyšné princezně. Ne náhodou. Od jejího natočení letos uplynulo 65 let, vznikala mimo jiné právě i v Telči. K vidění jsou barevné šaty, rekvizity, je možné usednou na trůn. Nechybí ani květina ze slavné pohádky, obrazy nebo scénář nikdy nenatočeného pokračování.

Výstava o pohádce Pyšná princezna v Telči. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

I když je tento film z roku 1952 černobílý, je to zkrátka stálice české kinematografie i v době moderních technologií a 3D efektů. A nic na tom nemění fakt, že mimo jiné vznikala v reakci na množství celovečerních hraných pohádek ze Sovětského svazu.

O Pyšné princezně

  • Pohádka Pyšná princezna byla natočená v roce 1952. Předlohou byla jedna z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové - Potrestaná pýcha.
  • Popularitu přinesla především herečce Aleně Vránové, představitelce princezny Krasomily. Ve zprávách z natáčení byla Vránová uváděná ještě jako Alena Kohoutová. Měla jméno svého prvního muže, spisovatele Pavla Kohouta. Ten v době natáčení Pyšné princezny pracoval na svém filmu Zítra se bude tančit všude.
  • Oba představitelé hlavních rolí, Alena Vránová a Vladimír Ráž, nemuseli zamilovanost ve filmové pohádce příliš předstírat. Během natáčení totiž mezi nimi vzplanula skutečná láska.
  • Ve filmu si zahráli například i Stanislav Neumann, Miloš Kopecký, Miloš Nesvadba či Mária Sýkorová. Ta je rodačkou ze Světlé nad Sázavou.

Většina lidí zná repliky a hlášky z Pyšné princezny nazpaměť. Třeba tuhle, vyřčenou králem Půlnočního království: „Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil!“

Přesto se najde řada zajímavostí z natáčení, o kterých ví jen málokdo. Víte například, kdo hrál Madlenku ze statku? Nebo odkud pocházela medvíďata hrající si u domku uhlíře? A jakou barvu měly šaty princezny Krasomily?

Odpovědi nejen na tyto otázky poodhaluje filmovým fajnšmekrům tematická výstava s názvem Pyšná princezna, která je nyní k vidění v zámecké galerii telčského státního zámku.

Na telčském zámku se natáčela podstatná část pohádky

Letos na podzim uplyne 65 let, kdy měla tato pohádka v režii Bořivoje Zemana v kinech svou premiéru. Na zámku v Telči se přitom natáčela její podstatná část.

Fotogalerie

Například zámecká zahrada s nástěnnou freskou je místem, kde se princ Miroslav těšil ze svých stromků. Nádvořím přicházela delegace z Půlnočního království a po ochozech zámku běžel nedočkavý princ za posly, kteří mu měli oznámit, zda si jej princezna Krasomila vezme za muže.

Výstava, která vznikla ve spolupráci s Barrandov Studio Praha, nabízí návštěvníkům k prohlédnutí originální kostýmy a rekvizity, které byly v pohádce použity.

Nechybí samozřejmě kouzelná květina hrající melodii Rozvíjej se poupátko. Originál se ovšem nedochoval, a tak pracovníci barrandovského studia vytvořili repliku.

Popularitu, i když v jiném filmu, získala rovněž další melodie. Zaznívá přibližně ve 45. minutě pohádky. O tři roky později byla použita ve filmu Anděl na horách coby písnička „Kytička bílá“.

Dochované kostýmy návštěvníky překvapí svou barevností

Na výstavě zaujme také množství dochovaných kostýmů. Návštěvníky, kteří znají jenom černobílý film, překvapí svou barevností, ale i tím, jak byli herci štíhlí.

Součástí expozice jsou například vínové i žluté šaty princezny Krasomily, stejně jako její živůtek z hnědého sukna. Dochovala se i paruka, kterou herečka Alena Vránová jako Krasomila nosila.

„Když si vzpomenu, jak ty šaty tenkrát na mě švadleny na Barrandově špendlily, nenapadlo mě, že se dočkají dnešního dne. Že budou pořád tak hezky držet pohromadě,“ řekla před lety o oděvu herečka.

Obdivovat můžete i vyšívanou kazajku s motivem květů krále Miroslava, kterého si zahrál Vladimír Ráž.

Na výstavě jsou k vidění také tunika ceremoniáře Oldřicha Dědka, přiléhavý kabát v bordó barvě, který nosil strážce pokladu Karel Effa, či tunika kancléře, jehož hrál Miloš Kopecký.

Boty panoše Vítka byly původně určeny pro úplně jiný film

Návštěvníky zřejmě zaujmou i vysoké zdobené šněrovací boty panoše Vítka. Původně byly vyrobeny pro film Kníže Václav. Tento snímek se natáčel za druhé světové války na příkaz německých okupantů.

Film měl vylíčit svatováclavskou legendu podle německého výkladu. Začal se točit, ale českým tvůrcům se tato myšlenka nezamlouvala. Proto natáčení protahovali tak dlouho, dokud válka neskončila.

Film nebyl nikdy dokončen, ale při natáčení Pyšné princezny v roce 1951 tyto boty tvůrci pohádky obuli právě panošovi Vítkovi.

V expozici upoutají pozornost i dva obrazy. Ten první patří princezně Krasomile. V pohádce jej vyslanci doručili králi Miroslavovi, který se do obrazu dívky hned zamiloval. Nechal se proto také vymalovat a obraz poslat princezně. Malíři udělali tři různé portréty. Ten ve zbroji, který se však královi nelíbil, mohou návštěvníci vidět zblízka. Do Půlnočního království nakonec poslal obraz, kde je v jednoduchých šatech a s úsměvem. „Tohle jsem opravdu já. Ty ostatní spalte, nemluví pravdu,“ rozkázal v pohádce.

Jednotlivé momenty z filmu o Pyšné princezně na výstavě dokreslují i stylizované scenérie. Zaujme ševcovská dílna s verpánkem, kladívky a dalším ševcovským materiálem.

Království krále Miroslava je na výstavě zastoupeno prapory Miroslavovy země a nechybí ani trůn, na nějž mohou zájemci usednout a vyfotit se.

V plánu byla dvojka. Kvůli rozvodu Vránové a Ráže ale nevznikla

Na výstavě si mohou návštěvníci prolistovat i kopii scénáře k pokračování pohádky Pyšná princezna.

V letech 1970 až 1977 tvůrčí skupina filmů pro děti a mládež Oty Hofmana pracovala na projektu s původním pracovním názvem „Pyšná princezna po dvaceti letech“, později přejmenovaném na „Pyšná princezna královnou“. Autory scénáře byli Bořivoj Zeman a Oldřich Kautský.

Základním motivem „dvojky“ Pyšné princezny bylo sledovat příběh královské dcery a její lásky ke skutečnému zahradníkovi. Žádané bylo větší napětí i více humoru a také srozumitelnost pro diváka neznalého prvního dílu.

Scénárista Kautský počítal se stejným hereckým obsazením, nicméně rozvod mezi Alenou Vránovou a Vladimírem Rážem v polovině 70. let znamenal, že pokračování pohádky nebylo natočeno a nepodařilo se najít ani žádný kompromis.

Výstavu v zámecké galerii mohou zájemci navštívit až do konce roku. Podle kastelána Bohumila Norka se expozice těší pěkné návštěvnosti. „O víkendových dnech přichází kolem 150 návštěvníků denně,“ řekl.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z některých klavírů a pian mají hodnotu už jen jejich skříně. U jiných je ale...
Největšími nepřáteli klavírů jsou květináče a moli, vypráví ladič pian

Milan Hlouch z Rokytnice nad Rokytnou se původně měl stát mechanikem automatizační techniky. Před maturitou v roce 1994 se ale shodou okolností dostal k opravě...  celý článek

Ředitelka Denního a týdenního stacionáře Jihlava Eva Pohořelá by byla...
Jihlava chce převést na kraj denní stacionář, ten se obává propouštění

Město Jihlava hodlá převést svůj Denní a týdenní stacionář na Kraj Vysočina. Zákonní zástupci klientů se však bojí, že s novým zřizovatelem se zhorší kvalita...  celý článek

Aktuálně zateplovaný dům v Okružní ulici ve Žďáře nad Sázavou o labutě nepřišel.
Labutě na domě v sídlišti Stalingrad zůstanou, jinde je skryl polystyren

Nejstarší sídliště ve Žďáře nad Sázavou, kterému i přes pokusy o přejmenování nikdo neřekne jinak než Stalingrad, v minulosti kvůli zateplování přišlo o kus...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.