Západomoravský vysoká škola v Třebíči zatím sídlí v bývalé základní škole. Budova pro její potřeby příliš nevyhovuje a její provoz je drahý.

Západomoravský vysoká škola v Třebíči zatím sídlí v bývalé základní škole. Budova pro její potřeby příliš nevyhovuje a její provoz je drahý. | foto: ČTK

Vysoká škola se chce stěhovat do Baťovy továrny a otevřít nový obor

  • 3
Západomoravská vysoká škola v Třebíči se chystá opouštět budovu základní školy na okraji města, kde od svého založení sídlí. Nový prostor by měla najít v soukromém areálu bývalé firmy BOPO. A taky dělá vše pro to, aby v něm otevřela nový studijní obor Kulturněhistorická studia.

Studenti soukromé školy usednou do učeben v hale zaniklého podniku, kde stroje desítky let šily boty, už za tři čtvrtě roku.

ZMVŠ Třebíč

Škola je soukromá, platí se tu školné 19 tisíc korun za jeden semestr. ZMVŠ vznikla v roce 2003. Zřizovatelem jsou Hospodářská komora Třebíč, firma Vivat Academia a město Třebíč. Momentálně ji navštěvuje zhruba 240 studentů. Třebíčští zastupitelé vzdělávacímu zařízení minulý týden přiklepli příspěvek dva miliony korun.

"Osobně jsem z té možnosti nadšený. Dosud působíme v objektu bývalé základní školy v Okružní ulici. Je to prostředí, které nám na sebejistotě nepřidává. A hlavně jsou tu velké provozní náklady na vytápění, nemluvě o potřebě drahé rekonstrukce objektu. Industriální architektura továrny, které dal podobu Baťa, je pro nás ideální," uvedl rektor ZMVŠ Marek Matějek.

Nejde jen o genia loci, jež místo bývalé fabriky podle jeho slov má. "Důležitá je pro nás taky variabilita prostoru. A nosnost," naznačil. Volná dispozice se dá zmenšovat či zvětšovat podle toho, jaký bude vývoj počtu studentů.

"Hala byla stavěná na těžké průmyslové stroje a vysoký pohyb lidí. Bez problémů tedy unese školní knihovnu se šestnácti tisíci svazky," vysvětlil rektor.

Podle jeho slov tovární prostory nabídl škole majitel objektu, Třebíčská tepelná společnost (TTS) s tím, že provede rekonstrukci na vlastní náklady a škole učebny v celém jednom patře pronajme. "Vyjde to levněji, než platit provoz v bývalé základní škole," podotkl Matějek.

O kulturněhistorickém studiu rozhodne komise do půl roku

Vedení vysoké školy, kterou v současnosti navštěvuje 240 studentů, má plné ruce práce nejen s přípravou na stěhování o pár ulic dál. Chystá taky akreditaci nového tříletého bakalářského oboru Kulturněhistorická studia. Je těsně před podáním návrhu Akreditační komisi.

Pokud vše půjde dobře, komise a ministerstvo školství se vyjádří pozitivně, je šance, že nové studenty ZMVŠ nabere už do příštího akademického roku.

"Akreditační komise má šest měsíců na to posoudit žádost. Ve většině případů posuzuje dříve, ale ten půlrok je nejzazší termín," sdělila předsedkyně komise Vladimíra Dvořáková.

"Jakmile dostaneme žádost, vyžádáme si posudky a názory expertů. Prodiskutujeme vše a vydáme rozhodnutí. To předáme ministerstvu školství. Ministerstvo zpravidla postupuje podle našeho doporučení. Ale někdy se rozhodne jinak, může vzít v potaz ještě věci, kterými se my nezabýváme. Například materiální zabezpečení školy a podobně," doplnila Dvořáková.

Komise zasedá v dubnu a v červnu. Podle Matějka by mohla rozhodnout už v dubnovém termínu, ale uvidí se. A ministerstvo vydá definitivní stanovisko zřejmě někdy v první polovině července.

Studium pro spisovou službu nebo kulturní management

Kde najdou uplatnění absolventi nového oboru? Matějek říká, že studium bude takzvaně modulární. To znamená, že si student bude moci zvolit ze dvou variant konečného zaměření.

"Jedna větev oboru bude zaměřená spíše na péči a nakládání s dokumenty a záznamy obecně, což je dnes velmi progresivní oblast. Absolventi se uplatní v archivech, ve spisové službě, ve státní správě, samosprávě i soukromém sektoru, budou umět zakládat spisy v rámci elektronické spisové služby," řekl rektor.

Problémy třebíčské školy

Přesně před rokem stála ZMVŠ doslova nad propastí. Akreditační komisi vadila úroveň pedagogů, jejich publikační činnost. Podle komise pak ze školy nevycházeli kvalitní absolventi. ZMVŠ se nakonec podařilo "zakreditovat" tříletý bakalářský obor Udržitelný rozvoj regionu a krajiny a zahájit výuku. Nyní jej studuje 14 studentů. Ti zbývající si dodělávají vzdělání ve třech oborech, které jim ministerstvo dovolilo do podzimu roku 2017 dostudovat.

Absolventi druhé varianty oboru se uplatní v kulturním managementu. Získají takový přehled, že budou moci bez problémů pracovat v různých "neziskovkách", městských kulturních střediscích, v mediálním prostředí, jako organizátoři festivalů, výstav, koncertů a podobně.

"Obor Kulturněhistorická studia je pro zdejší region logický. Máme tu památky zapsané na seznamu UNESCO, kulturní instituce. Koncepci tvoříme tak, aby nekopírovala nabídku jiných vysokých škol. Jdeme vlastní cestou. Studium bude mít přesah i do etnologie a antropologie," přiblížil rektor.

Celý obor bude "zastřešovat" František Čapka z brněnské Masarykovy univerzity. "Velkou část své dosavadní kariéry spojil s katedrou historie pedagogické fakulty. V tomto případě si troufám říct, že máme štěstí. Docent Čapka má rozsáhlou publikační činnost i velké zkušenosti. Bude kvalitním garantem oboru. Předpokládám, že Akreditační komise k němu nebude mít výhrady," domnívá se rektor ZMVŠ Matějek.

Pokud nový obor získá akreditaci, bude možné přes prázdniny přijmout desítky studentů. "Doby, kdy jeden obor studovaly stovky lidí, jsou pryč," řekl rektor.