Bez reklam už je například plot kolem víceúčelového oválu na Bouchalkách nebo budova Activu – střediska volného času, konkrétně Domu dětí a mládeže na náměstí.
„Radní takto rozhodli, musíme to respektovat, proto jsme reklamy odstranili. Ale není to úplně šťastné rozhodnutí,“ míní ředitel městské příspěvkové organizace Active Luboš Straka.
„Ovlivňuje nás to hodně, reklamy nám vynášely zhruba 100 tisíc korun ročně. Zákaz reklam znamená dost výrazný propad rozpočtu,“ dodává.
Podle Straky se nepovedlo načasování celé akce, protože se organizace poskytující volnočasové aktivity potýká kvůli opakovaným lockdownům s velkým výpadkem příjmů.
„Za první pololetí máme propad příjmů ve srovnání s rokem 2019 téměř 3,5 milionu korun. Co jsme vybrali za kroužky, to jsme rodičům zase vraceli. Jednorázové aktivity, které jsme organizovali (po rozvolnění, pozn. red.) v květnu a červnu, tento výpadek nemůžou nahradit,“ počítá Straka.
Takto vypadá fasáda žďárského Domu dětí a mládeže od července.
Ředitel Activu je zároveň opozičním zastupitelem za uskupení Změna 2018 a předsedá finančnímu výboru zastupitelstva. I když chtěl původně žádat o výjimku pro jím řízenou organizaci, aby mohly reklamy na budově zůstat, nakonec ji ani nepodal. „Bylo mi řečeno, že takovou žádost nemá smysl podávat,“ podotkl Straka.
Do rady města však podal žádost o snížení nájmu za druhé čtvrtletí. Bude také usilovat o opravu sto let staré budovy, která by si podle něj zasloužila další investice.
Výpadek příjmů nahradí lukrativní nájemce
Město s výpadky příjmů svých příspěvkových organizací počítá. „V případě Activu je to kompenzováno novým lukrativním nájemcem v podobě VZP (otevře se v září , pozn. red.). Aby v budově DDM mohla kancelář vzniknout, zainvestovalo město do budovy a patřičně ji upravilo,“ říká mluvčí radnice Matěj Papáček.
V případě Sportisu jde podle mluvčího ztráta pouze do desetitisíců. „Ještě čekáme na přesnější číslo. U Sportisu ale zase pracujeme na úspoře v podobě technologie na čištění vody v Relaxačním centru, která by měla ušetřit 1,4 milionu ročně. V tomto kontextu je tedy ztráta příjmů z reklamy malá,“ porovnává mluvčí.
Podle vedení města platí zákaz reklam pro veškerý městský majetek. Je tu však zatím jedna výjimka. „Budova bývalého městského úřadu (na horním konci náměstí Republiky, pozn. red.) v tomto ohledu vypadá dost nevábně. Komplikovanější je to, že celá budova je pronajatá firmě Primetals, která pronajímá prostory dalším subjektům. Začínáme pracovat na vizuálu celé budovy, označení provozoven či kanceláří by se mělo formátově sjednotit po grafické či rozměrové stránce,“ uvedl v červnu starosta Martin Mrkos.
V tomto případě si však na radnici dali delší termín – do září 2022.
Plakátovací plochy podraží
Vedení města se také zaměřilo například na plakátovací plochy. „Před rokem jsme vstoupili do jednání se společností Rengl, která tyto plakátovací plochy ve městě provozuje. Ve Žďáře jich bylo včetně ploch na soukromých pozemcích celkem 39, což je v republikovém srovnání nadprůměr. A přemíra všeho škodí,“ míní starosta.
S firmou se město dohodlo na snížení počtu plakátovacích ploch i zdražení pronájmu. „Dosud město dostávalo na základě staré smlouvy pouze 100 korun za plochu ročně. Od 1. ledna 2022 budeme dostávat 1 000 korun, od dalšího roku pak částku 1 500 korun,“ uvedl Martin Mrkos.
Podle starosty budou mít plakátovací plochy nový vizuál, na plakátech se nebudou používat fosforové kontrastní barvy.
Město si prosadilo používání Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven, na nějž získalo licenci od městské části Brno-střed a upravilo si ho pro své potřeby.
„Postupné zamoření reklamou není dobré pro město ani pro podnikatele. Ztrácí se kvůli němu osobitý ráz města, samotní prodejci a živnostníci na přemíře reklamy ve finále tratí nejvíce,“ shrnuje svůj postoj starosta Martin Mrkos.
Nezakázat, zkultivovat
Když se loni MF DNES zajímala o to, jak města bojují s vizuálním smogem, mluvčí Žďáru uvedl, že na zhruba 1,5 kilometru dlouhé Brněnské ulici je bezmála sto reklamních poutačů. „Často i starých a nečitelných. Obdobně je zahlcené i náměstí Republiky nebo křižovatka ulic Smetanova, Horní, Novoměstská a Brněnská,“ popsal Matěj Papáček.
Podle starosty není cílem reklamu zakázat, ale zkultivovat, aby byl veřejný prostor kvalitnější.
„Manuál reklamy bude povinný pouze pro ty, kteří chtějí získat peníze z dotačního titulu,“ vysvětlil už dříve Mrkos.
Do dotačního titulu na označování provozoven se mohou zájemci hlásit do 30. září. „V současnosti máme rozjednané čtyři žádosti o dotaci, z toho jedna už byla oficiálně podaná. Jednáme i s řadou dalších nájemců v městských budovách,“ reagoval mluvčí města na dotaz, jaký je o dotaci zájem.
Řada podnikatelů se však například v diskusích na sociálních sítích ohradila. Některým vadí načasování, podle jiných by politici měli začít u sebe. „Schody by se měly zametat shora. A ne aby ve městě visel billboard se starostou ještě několik měsíců po volbách,“ řekl MF DNES živnostník Jan Benc, který přišel už na konci března o reklamu na své zámečnické služby, jež byla na plotu u víceúčelového oválu.
Podle něj i tento typ reklamy na zákazníky stále funguje. „Na druhou stranu chápu, že s tím chce město bojovat, protože některé billboardy jsou opravdu šílené,“ uznává.
