Přehradní nádrž Vír na Žďársku má hladinu níže o 14 metrů. Vodaři tam už najeli na mimořádný manipulační režim, jehož prioritou je zásobování pitnou vodou, pro které je Vír na Vysočině jedním z klíčových zdrojů.
Na hrázi přehrady jsou v poněkud děsivé výšce nad hladinou vidět pruhy, kam dosahovala hladina před obdobím sucha. „Hladina nádrže Vír je nyní na 49 procentech, Mostiště má 62 procent. Místy spadlo za první pololetí roku jen 50 až 70 procent průměrných srážek,“ konstatoval Petr Chmelař, tiskový mluvčí Povodí Moravy.
Na Víru je dopad několikatýdenního období bez výraznějších dešťů na Vysočině asi nejviditelnější. Zatím ale vodaři uklidňují. „Zásoby se tenčí, ale není důvod k obavám, že by nebyla pitná voda – přes zimu a jaro se nádrž doplní. Na Víru nebyla před suchem doplněna hladina, protože předtím byla přehrada upuštěna kvůli technických úpravám, i proto je tam vody méně,“ tiší emoce Karel Fuchs, ředitel žďárské divize Vodárenské akciové společnosti.
„Lidé si ale začínají uvědomovat hodnotu vody a to je možná dobře. Na vodu se lidé ptají, hlavně ti starší, kteří si pamatují, když jim vyschla studna na dvorku a jaké pak měli problémy,“ řekl Fuchs.
Jeho kolega, šéf třebíčské vodárenské divize Jaroslav Hedbávný, upozorňuje, že klíčová bude pro zásoby pitné vody letošní zima. Pro letošek zásoby vody stačí: „I přes letošní velké sucho jsme z hlediska hladiny na nádrži Vranov na tom dokonce lépe než loni, letošní scénář do konce roku nebude horší než loni.“
Co ale nastane, pokud bude zima bez sněhu a přes zimu se nepodaří Vranov doplnit? „Pak bude pokles v dalším roce daleko dramatičtější,“ upozornil Hedbávný.
Největší podzemní zdroj třebíčské vodárenské divize v lesích u Heraltic je na polovině své vydatnosti. „Na Vranově vodu vlivem tepla a poklesu hladiny čerpáme z velké hloubky, tím pádem se výroba pitné vody prodraží. Její kvalita ale stále není špatná,“ podotkl Hedbávný.
Hlubší vrty bez potíží
Vodaři zatím nemusí měnit kvůli suchu technologii úpravy surové vody. „Největší problémy máme u malých mělkých lokálních zdrojů. Mírné úbytky jsou na hladinách nádrží Hubenov a Nová Říše. U hlubších vrtů zatím nemáme potíže,“ popsala situaci na Jihlavsku mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Šebková.
Problémy se zdroji pitné vody jsou zatím jen lokální. Vodaři musí vodu dovážet například do rekreační osady Bohusoudov u Knínic, do Zborné u Jihlavy či do vodojemu v Olšanech na Telčsku.
V Olšanech mají málo pitné vody každoročně. „Někteří lidé z Olšan mají ve svých studnách vodu pořád, ale hlavní zdroje pitné vody jsou tu opakovaně v létě bez vody,“ pravila starostka Zdeňka Musilová.
Na Žďársku dováží cisterny vodu do Prosatína, Škrdlovic, Vojnova Městce či Hodíškova. „V některých lokalitách jsme omezili spotřebu na sto litrů na osobu a den, což odpovídá běžné denní spotřebě. Problém by způsobilo, kdyby se s touto vodou zalévaly i zahrádky a napouštěly bazény,“ podotkla mluvčí vodařů Šebková.
Na Vysočině se průtoky ve větších tocích pohybují mezi 5 a 30 procenty dlouhodobého měsíčního průtoku. Některé drobné vodní toky jsou skoro vyschlé. Jihlavou ve Dvorcích protéká 8 procent srpnového normálu, stejně je na tom Loučka. Želetavka je na 7 procentech.
Neobvykle dlouhé období bez dešťů se dotklo i oblíbené destinace vodáků, přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě je téměř na suchu.
Už v červnu koryto řeky v Jihlavy v krajském městě Vysočiny téměř zarostlo vegetací. Jenže vyhlížené dlouhodobé období dešťů stále nepřišlo.
