Před pár dny se parta sešla – jak jinak než u pravobřežní vyhlídky na borovici – aby s odstupem udělali tečku za svým snažením.
„Nejvíc bych ocenil, jaká přátelství se během ankety zformovala. Nejdřív v národním kole ankety, pak v tom evropském. Přitom to nebylo jednoduché, těch překážek a nezdarů bylo nepočítaně. Kolikrát jsme si říkali, jestli jsme do toho vůbec měli jít,“ vypráví Milan Peňáz, který s přáteli Chudobínskou borovici do ankety přihlásil.
„První nezdar byl ten, že jsme přihlášku podali v jubilejním roce 2018, kdy nám organizátoři hned řekli, že ten rok (slavilo se 100. výročí vzniku Československa – pozn. red.) je vyhrazený pro stromy republiky – lípy. Počkejte rok, řekli nám. To víte, když šestaosmdesátiletému chlapovi řeknou, ať počká, tak je to trošku drsné. Ale vydrželi jsme,“ glosuje s úsměvem stále vitální muž.
Uznávaný ichtyolog, jehož matka pocházela z Chudobína, má k místu silné pouto. Pod borovicí trávil dětství u babičky do doby, než vesnice v padesátých letech ustoupila vodnímu dílu Vír.
Přesvědčoval i v Chorvatsku
Když patrioti z Bystřicka tlačili Chudobínskou borovici k úspěchu v anketě, neváhali přesvědčovat lidi k hlasování třeba během své dovolené. V tom vynikal Miloš Sedler z Dalečína, který za borovici lobboval i mezi rekreanty v chorvatském Biogradu na Moru. „Narazil jsem i na krajany, kteří už pro borovici hlasovali,“ vybavuje si.
Pochopitelně nemohl získat tolik lidí jako moderátor Leoš Mareš, který pak borovici v evropském finále podpořil videem na Instagramu, kde má přes milion sledujících.
Po vítězství, které bylo historicky prvním úspěchem českého stromu v evropském finále, se fanoušci divili, kam až se královna nebo také strážkyně zatopeného údolí, jak se stromu přezdívá, dostane. „O Chudobínské borovici psal i módní magazín Vogue nebo National Geographic,“ vyzdvihl Milan Peňáz.
Fanoušky borovice rostoucí na skalnatém výběžku těší, že se jí daří. A to i přesto, že okolní strmé svahy vodního díla decimuje kůrovec a porosty výrazně řídnou.
Přežije kalamitu Chudobínská borovice? „Těžká otázka, ale jsem optimista. Nejen můj dojem je, že naše borovička mohutní a krásní. Dendrologové konstatují, že její zdravotní stav je velmi dobrý,“ přesvědčuje Peňáz. „Věřím tomu, že strom, který má podle nejnižšího odhadu 350 let, podle toho vyššího dokonce už 500 let, ještě několik staletí vydrží. Přál bych to hlavně těm generacím, co přijdou po nás. Aby se i ony mohly těšit z té její krásy a pohledem na ni si dobíjely baterky,“ svěřuje se Milan Peňáz.
I když žije dlouhá léta v Brně, hodně času tráví s manželkou na chalupě v Dalečíně, což je obec nad přehradou. I ve svých 89 letech míří k borovici, která je zhruba v půli cesty mezi Dalečínem a hrází přehrady, na výlety. „Jsem tady skoro denně, využívám elektrokolo,“ líčí. Pohled na strom, který zná už od dětství, podle něj nezevšední. „Mění se každou chvíli: když vysvitne sluníčko, jak je nasvícené pozadí, jaký je stav hladiny…“
Nevšední strom se objevil na tričkách, turistických známkách, magnetkách a dalších suvenýrech. Také vyšlo druhé vydání knihy o Chudobínu, doplněné kapitolou právě o borovici.
Zpívající lípa má podporu
Zda populární borovice přitáhla k přehradě více lidí, nejde podle vírského starosty Ladislava Stalmacha změřit. „Nicméně je pravda, že ve Víru vidíme daleko více turistů. Ale je tady řada lákadel: ferraty, traily, nový hotel. Každému turistovi však nabízíme i Chudobínskou borovici.“
Parta kolem ní se teď snaží, aby letos v anketě uspěl další strom z regionu – i když roste už za hranicemi Vysočiny – Zpívající lípa v Telecím na Svitavsku. „Bylo by fajn, kdyby se stala českým Stromem roku,“ má jasno Stalmach. Hlasuje se do 12. září.
I když přátelé Chudobínské borovice při zmiňovaném setkání mluvili o tečce, bude jich zřejmě ještě několik. Česká pošta připravuje známku s borovicí, což pak místní s filatelisty oslaví.
