Fascinuje ho svit lamp a staré hammondky, o kterých napsal i knihu

  16:38aktualizováno  16:38
V době, kdy lze jakékoli elektronické zařízení vtěsnat díky digitalizaci do miniaturních rozměrů, jde Roman Šula opačným směrem. Už před lety ho uhranuly hudební nástroje a aparatury fungující na elektromechanickém principu nebo užívající tradiční elektronky – lampy.

Hammondovými varhanami, které se vyráběly v USA od roku 1935 a po kterých na přelomu šedesátých a sedmdesátých let toužila snad každá tuzemská rocková kapela, se Roman Šula zabýval už za socialismu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Je jedním z mála lidí v republice, kdo umí opravit stařičké Hammondovy varhany, o kterých napsal i knihu, první dílo toho druhu v češtině. Opravuje a vyrábí také lampové zesilovače.

Fotogalerie

Fascinují ho i proto, že každý zní trochu jinak a neobejdou se bez ruční práce.

„Některé fáze výroby lampových aparátů nemůže dělat robot, musí je sestavovat člověk. Elektronky a trafa navíc mají už výrobou daný určitý rozptyl parametrů, díky kterému každý zesilovač hraje trochu jinak – na rozdíl od digitálních krabiček, které hrají všechny úplně stejně,“ říká Šula, který žije v Třebíči a v Klatovci na Telčsku.

Hammondovými varhanami, které se vyráběly v USA od roku 1935 a po kterých na přelomu šedesátých a sedmdesátých let toužila snad každá tuzemská rocková kapela, se Šula zabýval už za socialismu.

„Fungují na elektromechanickém principu, kde vzniká kmitání na ozubených kolečkách roztáčených elektromotorem. Zoubky se pak snímají elektromagneticky – podobně jako snímač na kytaře snímá kmitání struny. Na podobném principu fungovaly i clavinety nebo fender piana. Ty se ale už dnes nepoužívají. Na rozdíl od hammondek, které mají nadčasový zvuk, jemuž navíc dovolují dávat až neskutečné množství barev,“ líčí padesátiletý Šula.

Nevýhodou Hammondových varhan je jejich váha a omezené možnosti transportu, na který je nástroj citlivý.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Dnes si originální elektromechanické hammondky z bazaru – výroba skončila v roce 1975 – pořídí jen ten, kdo má nejen stovky tisíc korun na jejich koupi, ale i peníze na lidi, kteří mu je pak budou stěhovat po koncertech.

Váha hammondek kolem dvou set kilogramů některé hudebníky nutila ke svérázným úpravám.

„Jeden kamarád měl jazzovou kapelu a kvůli stěhování z hammondek vyjmul generátor, který měl v jakési bedně s madly na přenášení. Se zbytkem nástroje měl generátor propojený přes obrovské konektory třemi multikabely ze stíhačky MiG, které někde sehnal, když je vyřazovala armáda,“ směje se při vzpomínce Šula.

Elektrikář samouk

Hammondovy varhany se vyráběly v odlišných verzích pro evropský a  merický trh. Ty odlišnosti se odvíjely od rozdílných frekvencí rozvodných sítí elektřiny.

„Problém u nás byl i v tom, že frekvence sítě byla nejen jiná, ale i rozkolísaná, takže hammondky hrály rozladěně. Podobné potíže dělala tahle vlastnost tuzemské sítě u jinak přesných digitálních hodin, kde se jejich měření času odvozovalo od měření frekvence sítě. A protože u nás byla frekvence jiná než v místě výroby hodin, tak se ty hodiny u nás zpožďovaly o pět i sedm minut denně,“ vzpomínal Šula.

Je elektrikář samouk. Po gymnáziu se sice hlásil na elektrofakultu, ale pro špatný kádrový posudek nebyl přijat.

„Elektrikařinu jsem se naučil díky otci, který celý život opravoval televize a opravoval je i doma. Značná část těch televizí v době mého dospívání byla ještě lampových, takže jsem hodně o lampách odkoukal. Díky tomu jsem třeba mohl pro kamarády z kapel leccos vyrobit, koupit nějakou část aparatury bylo za socialismu problém. Leda si to nechat dovézt za marky od veksláků, a to byly obrovské peníze. Tak se člověk postupně naučil leccos si ‚zbastlit‘ sám.“

V noci sledoval meteory

Mnohé se naučil také od kamaráda Daniela Forró, brněnského hudebníka žijícího v Japonsku. „Měl doma obrovskou sbírku elektronických nástrojů, měl hammondky i starý syntezátor minimoog. Hodně toho měl ve sklepě, nebylo tam k hnutí,“ vzpomíná Šula.

Nebyl jenom elektrikářem, měl také nahrávací studio, byl vedoucím třebíčské hvězdárny a několik let pracoval také v Astronomickém ústavu v Ondřejově.

„Byl jsem sběračem dat pro oddělení meziplanetární hmoty. Dělal jsem snímkování oblohy pro evropskou bolidovou síť, čili sledování meteorů. Šest let jsem pracoval jen v noci,“ vypráví Šula.

Miluje klasický rock, a až do autonehody, která ho připravila o citlivost v jedné ruce, hrál na klávesy.

Věří, že lampové elektronky, z nichž staví zesilovače, nikdy nebudou opuštěnou technologií. „Jsou drahé, křehké, mají omezenou životnost. Ale oproti digitální technice dávají lepší zvuk. A magicky svítí ve tmě,“ těší Romana Šulu.

Nejčtenější

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Hokejista, co si koupil sám sebe: Jsem hrozně rád, že jsem to udělal

Petr Šidlík (uprostřed) v dresu Vítkovic.

Nedávno rozvířil hokejové hladiny v Česku prohlášením, že se musel z Jihlavy vykoupit, přičemž Dukle zaplatil tolik,...

Farmář, který blokuje brodský obchvat, může zarazit lyžování na Vysoké

Správce sjezdovky na Vysoké Zdeněk Novotný může, pokud tomu počasí dovolí,...

Jako na veletoči je lyžařský areál Vysoká u Havlíčkova Brodu. Před pár lety byly myšlenky na obří modernizaci areálu,...

KVÍZ: Iglau, Gablonz, Dux... Znáte německé názvy českých měst?

Na historické pohlednici je morový sloup na jihlavském Masarykově náměstí ještě...

Je tu další vlastivědný kvíz Regionů iDNES.cz. Od středověku Němci postupně osidlovali pohraničí českých zemí a...

Jeden z mužů, kteří napadli trenéra Melenovského, dostal pět a půl let

Kvůli napadení a zranění hokejového trenéra Marka Melenovského stanul před...

V případu červnového napadení bývalého hokejisty Marka Melenovského na jihlavském náměstí padl první trest. Jeden ze...

Další z rubriky

Nejvyšší most na D1 oslavil čtyřicetiny, testovali ho i odpálením raket

Letecký snímek ukazuje rozestavěný most v plné parádě. Stavba nad údolím Oslavy...

Už čtyřicet let jezdí auta po dálničním mostu, který spojil dva břehy hlubokého údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí....

Ve výchově nejsem liberál, říká šéf dětského domova a expolitik Vovsík

Ředitel jihlavského dětského domova a bývalý komunální politik Radek Vovsík

Býval náměstkem primátora a dělal si zálusk i na pozici v Jihlavě nejvyšší. Aféra s přestupkem při řízení a následnými...

Zákaz stání zůstal v Jihlavě i po opravě mostu, lidé v ulici nezaparkují

Po obou stranách ulice Dlouhá stezka se od rekonstrukce Brněnského mostu nedá...

Po rekonstrukci Brněnského mostu v Jihlavě zůstala lidem z ulice Dlouhá stezka nepříjemná „památka“ - značky zakazující...

Najdete na iDNES.cz