Chrám má proto před sebou ještě několik let oprav. Restaurátoři už obnovili poškozené kamenné sloupky tzv. Trpasličí galerie. Některé se začínaly rozpadat. Bez opravy by mohly z konstrukce vypadnout.
„Na podzim umístíme do malého lapidária v kryptě originální sloupky z Trpasličí galerie, kde byly některé sloupky zrestaurovány a některé vyjmuty a na jejich místa osazeny kopie. V lapidáriu budou moci návštěvníci baziliky původní sloupky vidět,“ řekl farář od sv. Prokopa Jakub Holík.
Pokrývači letos vyměnili část střešní krytiny z prejzů, používaných v době středověku, kdy byla bazilika v letech 1240 až 1280 vybudována. V dalších letech budou opravy střechy pokračovat.
Současně budou restaurátoři také postupně kontrolovat a případně opravovat kameny venkovních stěn baziliky, které také zvětrávají.
„Kameny a spáry mezi nimi je třeba vyspravit. Přitom by se zároveň kontrolovaly i další prvky, aby nezačaly opadávat, protože kompletní oprava baziliky se dělala naposledy ve třicátých letech minulého století,“ pověděl Holík.
Dědictví benediktinůTřebíčská bazilika sv. Prokopa patří k nejvyhledávanějším památkám Vysočiny, je stavbou románsko-gotického slohu. Byla postavena ve 13. století v místě opatské kaple při benediktinském klášteře. Nástěnné malby v opatské kapli patří k nejstarším v Česku. Bazilika obsahuje unikátní a neobvyklé stavební prvky. Za husitské éry byla poničena, v roce 1704 upravena a v letech 1725 až 1733 renovována. K velké Hilbertově rekonstrukci došlo v letech 1924 až 1935. Roku 1956 byla postavena zničená jižní kaple. Na seznamu UNESCO je areál chrámu a kláštera od roku 2003. |
Poslední opravu baziliky prováděl ve třicátých letech minulého století slavný český architekt Kamil Hilbert proslulý dostavbou pražské Svatovítské katedrály.
Prohlídky bez omezení
Práce na bazilice by se neměly dotknout jejího návštěvnického režimu.
„Prohlídky se nemění, jsou bez omezení. Pokud prohlídky nějak rušíme, či omezujeme, tak je to kvůli obřadům či kulturním akcím,“ pověděla Naďa Dvořáková, která v bazilice návštěvníky provádí.
Letos pokrývači pracovali na opravách střechy lodi baziliky včetně zastřešení apsidy a části střechy na mnišském choru.
„V příštím roce práce budou pokračovat na výměně dalšího pruhu střechy nad hlavní lodí,“ pravil Holík.
Opravy baziliky letos stály 700 tisíc korun, kompletní oprava střechy přijde celkem na osm milionů.
Kameny stěn baziliky jsou jedním z lákadel pro milovníky záhad. Jsou na nich totiž stovky písmen a značek, které byly dlouho pokládány za tajemná znamení. Až do doby, než historici zjistili, že se jedná o „podpisy“ kameníků.
Trpasličí galerie má současnou podobu od roku 1926, kdy bylo pod vedením architekta Hilberta při velké rekonstrukci odstraněno zazdění galerie i jejích stísněných vstupů, podle nichž má galerie svůj název.
„Galerie byla zazděna při úpravách roku 1704, protože byla značně poničena,“ napsal badatel Jiří Joura.