Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysočina v EU: Miliardy pro kraj. Ale také starosti s mlékem a Asií

  6:58aktualizováno  6:58
Za deset let členství v Evropské unii přitekly na Vysočinu miliardy korun z Bruselu. Vznikly nové silnice, stojí tu zmodernizované nemocnice. Ne všechno je ale na EU pozitivní. Daleko do spokojenosti mají třeba zemědělci a textilky.

Pavilon urgentní a intenzivní péče v Jihlavě čerpal 132,5 milionu korun. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Téměř šest a půl miliardy korun. To je celková suma, která do Kraje Vysočina už přišla za dobu deseti let, kdy je Česká republika členem Evropské unie. A další dvě miliardy se budou ještě rozdělovat v nynějším programovém období.

Nové silnice, železniční soupravy, dětská hřiště, náměstí nebo modernizované nemocnice. To je jen něco z toho, na co všechno evropské peníze na Vysočinu přišly. Bez nich by se těžko kdy mohla infrastruktura v takové míře modernizovat.

Zemědělci nejsou spokojeni. Nechtějí žádné "bokovky"

Zatímco dotace mířící do regionů jsou jedním z velkých plusů Unie, objevují se také negativa. Například mezi zemědělci. Ti nemají po deseti letech ve všech zemích EU rovné podmínky.

Fotogalerie

"Když se do Evropské unie před deseti lety vstupovalo, tak nám politici vykládali, jak se všechno srovná do roku 2014. A ono to vypadá, že podmínky nebudou srovnané ani do roku 2020," uvedl ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal.

"Podívejte se také nyní na masivní dovozy mléčných výrobků k nám, když se projevuje, že Německo nemůže vyvážet v takové míře do Ruska. Začíná klesat cena mléka, zvyšují se zásoby," upozornil na silnou konkurenci pro tuzemské mlékárny.

"Každý zemědělec vám řekne, že nebude brát dotace, ale ať podmínky jsou rovné, bez nějakých bokovek," uzavřel Karel Coufal.

Majitel jihlavské logistické firmy Jipocar Petr Prokop je přesvědčen, že EU je pro Českou republiku obecně přínosem. "Do budoucna by se ale měla zaměřit na jednotný systém, jednotnou politiku. Vytvořit takový celek jako Spojené státy americké," naznačil Prokop.

Pod tlakem asijské konkurence jsou textilky. Podle jednatele společnosti Arcáde Color z Luk nad Jihlavou Rostislava Fischera by si unie měla více hledět místních producentů, a to nejen v textilním průmyslu.

"Každá země v EU nebo i celá unie by měla mít povinnost, aby zboží tamního výrobce bylo v řetězcích zastoupeno přednostně. Až pokud tu něco není možné vyrobit, tak ano, proč to nedovézt," pravil Rostislav Fischer.

"Že je brán místní výrobce až za tím dovozem, co sem jde, to je špatně," upozornil muž z firmy, která vyrábí povlečení, prostěradla a bytový textil v Lukách nad Jihlavou.

Když není deset dolarů jako deset dolarů...

Podle Fischera není problém v tom, že EU stanovuje normy – třeba čističek odpadních vod nebo emisí. "To ale v zemích, které nám konkurují, neznají. Jestli tam teče žlutá řeka nebo fialová, to je jedno. Jsou to absolutně nerovné podmínky," zdůraznil šéf textilní firmy.

Řetězce nebo velké společnosti mají podle něj skoupené firmy například v Bangladéši nebo Číně a všude možně preferují toto zboží.

Nejvyšší dotace z fondů EU pro region

Hodně peněz přiteklo na dopravu, silnice a nemocnice. Zde je výčet největších projektů a sumy v milionech korun:

  • Moderní železniční vozidla pro Kraj Vysočina 274,7
  • Bezbariérová MHD v Jihlavě 210,0
  • Silnice Jihlava, Heroltice 205,7
  • Silnice Brtnice - Zašovice 192,4
  • Napojení Světlé nad Sázavou na dálnici D1 (1. stavba) 163,7
  • Veřejné sportoviště pro lední sporty v Jihlavě 154,4
  • Silnice Příseka – Brtnice 153,8
  • Silnice od hranic kraje do Pelhřimova (1. stavba) 152,3 (3. stavba) 150,7
  • Hlavní lůžková budova v Nemocnici Pelhřimov 141,5
  • Pavilon urgentní a intenzivní péče v Jihlavě 132,5

Zdroj: ROP Jihovýchod

"Všichni se snažíme, abychom trochu srovnali mzdy a posouvali se výš. Pak je ale problém, když někdo dělá za deset dolarů za týden a někdo jiný v podstatě za tři hodiny. To je největší bolest evropského textilního průmyslu," uvedl Fischer. Unie by měla více bránit svůj trh.

Vysočina se dělí o unijní dotace s Jihomoravským krajem. Jen za období let 2007-2013 měly tyto dva regiony k dispozici dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 720 milionů eur, což je přibližně 18,3 miliardy korun.

"Z toho 8,4 miliardy korun připadá pro Vysočinu. Je to velice pěkné číslo, navíc se jedná o kvalitní a potřebné projekty," uvedla za ROP Jihovýchod, který dohlíží na tok dotací, mluvčí Kateřina Dobešová.

Doplnila, že příjemci dotací z Vysočiny jsou velmi šikovní, pečliví a s projekty umí pracovat. "I když administrace dotovaných projektů je velmi náročná," doplnila Dobešová.

Nejvíce podpory šlo na investice do dopravy a zdravotnictví. Vůbec nejvyšší částkou Evropská unie dosud podpořila pořízení nových motorových vlaků pro České dráhy.

Díky bezmála 275 milionům korun Vysočinu brázdí třináct nových motoráků RegioShuttle švýcarsko-německé firmy Stadler. Další dva největší balíky peněz, oba přes 200 milionů korun, zamířily do Jihlavy.

Jeden pomáhá (nejen) zdravotně postiženým v městské dopravě. Za evropský příspěvek nakoupil Dopravní podnik města Jihlavy nízkopodlažní autobusy a trolejbusy. Druhým velkým projektem pak bylo vybudování nové silnice od dálničního přivaděče k Herolticím.

Zimáček a nemocnice

I další nejnákladnější projekty patřily do oblasti doprava. Jednalo se třeba o opravy silnic ze Světlé nad Sázavou k dálnici, spojnice Jihlavy s Třebíčí nebo o rekonstrukci tahu od západních hranic kraje přes Pelhřimov na Jihlavu.

Přes 150 milionů korun dostal i nový zimáček v Jihlavě, jen o něco méně pak přestavby nemocnic v Pelhřimově a v Jihlavě.

"Na Vysočině máme celkem 307 projektů a všechny jsou důležité a potřebné. Jsou to třeba projekty školek, dětských hřišť, školních sportovišť, oprav památek, hradů, muzeí a v nich nové expozice, naučné stezky, projekty sociální péče a další," upozorňuje Dobešová.

Jisté ale je, že nejvíce peněz šlo do oprav krajských silnic – téměř tři miliardy korun. Přes půl miliardy získaly oblasti jako je cestovní ruch nebo veřejné služby regionálního významu. Právě tam patří třeba již zmíněné nemocnice.

Více než tři a půl miliardy dokázal vyčerpat na své projekty jen samotný krajský úřad. Na města a obce zbylo asi jeden a půl miliardy, zbytek získaly nejrůznější organizace veřejného sektoru, ale 400 milionů korun třeba i soukromé firmy.

Na rozdíl od některých jiných regionů České republiky se může Vysočina pochlubit tím, že ROP Jihovýchod na ní nenašel jediný hrubě nevydařený projekt, kvůli kterému by požadoval vrácení dotace či jiné vysoké sankce.

"V řádech jednotek žadatelé o dotaci nepřistoupili k podepsání Smlouvy o poskytnutí dotace, případně od ní odstoupili, ještě než dotaci čerpali, a to většinou z vlastních důvodů a překážek v projektu," poznamenala Dobešová.

Některé projekty se musely zkorigovat v řádu několika málo procent kvůli drobnějším pochybením například při výběrovém řízení či špatnému zaúčtování způsobilých a nezpůsobilých položek.

"Toto jsou ale naprosto běžné věci, se kterými příjemci dotací musí počítat," upozornila mluvčí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na zlaté slunce na fasádě Staré radnice se obyvatelé Brodu dívají se smíšenými...
Na radnici září „zlaté slunce Inků“. Brod nová malba rozděluje i baví

Říší, nad níž slunce nezapadá, bývalo svého času Španělsko, které ovládlo i říši Inků. Městem, nad nímž se slunce už ani na chvilku neschová, je nově Havlíčkův...  celý článek

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.