„Taková krásná cesta to byla. Na procházky i běhání. Je hrozné, co z toho udělali. Za chvilku bude všude jen asfalt,“ zlobila se na sociální síti například Petra Veselá. „Aneb jak jednoduše, rychle a nenávratně zprznit další kus přirozené krajiny,“ přidala se Míla Vlčková.
Podle místostarosty Zdeňka Jaroše (TOP 09) však vedení města pouze chtělo, aby cesty v okolí Pelhřimova byly upravené. „Viděl jsem reakce typu, že jsme zničili něco, co bylo krásné. Ale z mého pohledu to byla rozježděná cesta s hlubokými kolejemi,“ říká místostarosta.
Starosta Ladislav Med (ODS) dodává, že město reagovalo i na poptávku po zpevnění této cesty.
Trasa dlouhá 1,2 kilometru byla opravena za více než jeden a půl milionu korun. Na povrch byla využita škrabanka z nedaleké vlásenické silnice.
Obyvatelé se také bojí, že nyní po asfaltu začnou v mnohem větší míře jezdit auta nebo zemědělská technika. To však místostarosta Jaroš odmítá.
„Cesta by stále měla mít charakter odpočinkové a vycházkové trasy, která je určena pro pěší, cyklisty, maminky s kočárky nebo v zimě pro běžkaře,“ řekl.
Květináče jako překážka
Přiznává však, že krátce po vyasfaltování si tam někteří řidiči skutečně začali zkracovat cestu z průmyslové zóny. „I z toho důvodu jsme na cestu umístili velké květináče, aby tam nemohli. Jsme domluveni i se zemědělcem, který hospodaří na poli v těsném sousedství, že nám po cestě jezdit nebude,“ dodal.
Lidé namítají, že ani z ekologického hlediska není asfaltová drť to nejlepší. „Polní cesty jsou biologicky cenné jak obnaženou hlínou, tak svým travnatým středem,“ domnívá se Martina Kábelová.
Václav Kos z Českého svazu ochránců přírody však říká, že z hlediska ochrany přírody má smysl to, co roste kolem cesty.
„Cesta samotná hodnotu nemá. Smysl má to, co je kolem – stromy, keře, meze či vodní přítok. Asfaltová cesta má horší vsakování vody než kamenná, ale opět záleží na tom, co je kolem cesty. Asfalt se dá velmi snadno kompenzovat tím, že tam bude třeba alej stromů. A to má mnohonásobně větší přínos než cesta,“ tvrdí.
Místostarosta Jaroš připomíná, že loni město nechalo u cesty vysázet celou alej asi padesáti nových stromů. Pochopení nenašel tento projekt ani u opozice.
„Nebráníme se budování spojovacích komunikací mezi místními částmi, které se dají použít i jako cyklostezka. Ale odmítáme, že kvůli tomu každou polní cestu vylejeme betonem nebo zasypeme škrabankou. Polní cesty by měly zůstat cestami a cyklostezky by měly být plnohodnotné. Na tohle by nám nikdo žádnou dotaci nedal,“ domnívá se opoziční zastupitel Pavel Hájek (Změna pro Pelhřimov).
Nový povrch cesty však nemá jenom odpůrce. Například Hana Mašková, jež touto trasou pravidelně chodí k tamní kapličce, o kterou se stará, je z cesty nadšená. „Výborně se tudy teď chodí. Ráda bych za to poděkovala,“ svěřila se přímo na cestě.
Vedení pelhřimovské radnice chce v budoucnu opravit i další cesty v okolí města. Hned v příštím roce by to měl být úsek do Radotína.
