Podílel se i na scénáři k oblíbenému seriálu Četnické humoresky. Podle jeho syna Jana Makovičky zemřel minulý týden jen sedm dní poté, co dopsal scénář k filmu První dáma. Ten pojednává o manželce prezidenta T. G. Masaryka Charlottě.
„Několikrát ten scénář přepisoval, dělali jsme na tom spolu snad dvanáct let. Týden před smrtí dokončil definitivní verzi, je to hotové,“ popsal Jan Makovička.
Jeho otec náhle zesnul ve věku devadesáti let. Poslední roky tvořil v Panských Dubenkách, kam se přestěhoval z hlavního města.
„Praha už se mu zajídala. Měl rád krajinu Vysočiny, proto tady žil celoročně i přes svůj vyšší věk. V zimě si topil. A hlavně měl klid na psaní, to byla celoživotně jeho priorita,“ přiblížil scenáristův syn.
Už v dětství za první republiky jezdil Drahoslav Makovička s rodiči do Počátek, kde trávili prázdniny na letním bytě. Také tam se upevňoval vztah k jeho rodnému kraji.
Proto když jednou přijeli se synem na houby k Panským Dubenkám – to už mu bylo kolem osmdesátky – zalíbilo se mu tam. Když se v místě naskytla i možnost bydlení, řekl synovi, že už na Vysočině zůstane, aby mu přivezl z Prahy věci.
„Pak se mu odsud vůbec nechtělo. Musel jsem ho přemlouvat i kvůli návštěvám lékaře,“ popisuje Jan Makovička.
Scénář První dámy spolu probírali telefonicky i osobně, když mu přivezl nákup. Někdy až do tří hodin ráno, tak je práce zajímala. Má jít o ambiciózní projekt.
Producent František Formánek mluvil už v roce 2012 o tom, že by Masarykovu choť mohla hrát jedna z amerických filmových hvězd. V té souvislosti zmiňoval třeba Susan Sarandonovou, Jane Fondovou, Glenn Closeovou nebo Diane Keatonovou. To je ale stále jen ve fázi úvah.
„Objevili jsme historické události neznámé dnešnímu divákovi a spojili je s autorskou fabulací, která dotváří toto pozoruhodné dílo prolínající minulost se současností. Bez Charlotty by Masaryk republiku nezaložil,“ doplnil Jan Makovička.
Zároveň prozradil, že nejraději z filmů svého otce má rád Akci Bororo, v níž dostala hlavní roli slovenská herečka Božidara Turzonovová vedle Vlastimila Brodského.
„Táta na tom spolupracoval i s matkou, hecovali se s nápady, kdo dostane lepší. To byl jeho nejlidštější a zároveň nejoriginálnější film,“ doplnil scenáristův syn.
Podle něj byly na osmdesátá léta odvážné i filmy Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla.
Pohřeb Drahoslava Makovičky se bude konat v pátek v Praze jen v kruhu rodiny a nejbližších přátel. V kostele v Panských Dubenkách se chystá v sobotu mše za zesnulého sloužená od osmnácti hodin.
