„Naše setkání a práce s klientem vychází z nemilého chování psa, ale pracuji pak především s člověkem, protože v partnerství vnímá pes velmi citlivě naše emoce a myšlenky, pes si nás umí dokonale přečíst,“ líčí.
Při své práci řeší problémy, kdy si lidé nerozumí se svým psem nebo se pes nechová tak, jak by si majitelé představovali.
„Zabýváme se zpracováním strachu ze psů nebo pomáháme, když chce nový majitel hned od začátku mít se svým psem dobrý vztah, umět s ním komunikovat, a potřebuje se to naučit. Pes přebírá od člověka i věci, které nejsou vidět, přebírá jeho strach, tím více se proti přehnané kontrole brání agresí. To vše lze identifikovat,“ popisuje Drábková.
Stejnému umění empatie a komunikace učí i děti na mateřských školách. Napsala knihu Znaková řeč pro psy, která nyní vychází i na Slovensku a připravuje se její překlad do angličtiny.
„Jsem průvodce člověku a pejskovi, aby se jim dobře dařilo v partnerství. Komunikace je sice přesun informace od jednoho k druhému, ale vůbec nezáleží na tom, kdo v tom partnerství hraje který z těch dvou konců. Aby to člověk dělal správně, potřebuje svou lidskou komunikaci upravit, aby mu ta druhá strana rozuměla. Tam se nám ale vkrádá spousta překážek, ať už si je uvědomujeme nebo ne – různé strachy či třeba potřeba kontrolovat,“ vykládá Drábková.
Rodačka ze slovenského Zvolenu působí v celé České republice, dlouhodobě žila v Třešti na Jihlavsku, v Jihlavě před časem studovala vyšší odbornou školu. Nyní se usadila v Brně.
Původně vystudovala potravinářskou chemii a biotechnologii. „Vždycky mě bavila genetika a příroda, chtěla jsem být veterinářkou, abych pomáhala pejskům, což pokládám za své životní poslání. Pak jsem ale začala mít pochybnosti, zda bych byla dobrý veterinář a začal jsem pracovat jiným způsobem,“ líčí Drábková.
Při řešení konkrétního problému nejprve chování pána a psa pozoruje. „Mohu z toho třeba poznat, že leccos může pramenit z vaší nejistoty. Pak pes přebírá v tom partnerství vedení. Ta nejistota pána se ještě může umocnit uvázáním psa na vodítko. Můžeme zjistit příčinu strachu člověka a jeho pes se zklidní,“ vysvětluje Drábková.
Zkratkou k důležitému objevu
Jako kouč pro komunikaci se psy nedává člověku přímé odpovědi, on si je hledá sám. „Já ho jen v bezpečí provedu zkratkou k tomu, co on potřebuje objevit,“ říká.
Kdo je Michaela DrábkováNarodila se v roce 1978 ve Zvolenu. Na jihlavské vyšší odborné škole vystudovala obor finance a řízení, potom potravinářskou chemii a biotechnologii v Brně. Podstatnou část života strávila v Třešti, nyní se usadila v Brně. Čtyři roky pracuje jako kouč pro komunikaci se psy. Působí po celé republice. Napsala knihu Znaková řeč pro psy, určenou pro děti i dospělé. Provozuje web pespartak.cz. Jejími zálibami jsou genetika, příroda a chov zvířat, zabývala se i parkurem. „Co dělám, jsem se nikde neučila, objevila jsem to sama a vychází to ze mě, z mých prožitků a zkušeností z chovu zvířat,“ říká. |
Svým typem koučinku se profesionálně zabývá čtyři roky.
„Jedna kamarádka mě například kontaktovala s tím, že její soužití s její fenou ani po čtyřech letech nefunguje. Fenka začala být agresivní, nesoustředěná na paničku. Zjistily jsme, že fenka nevnímá její pochvaly, necítí zpětnou vazbu. Paní se sice naučila komunikaci se psem, ale nešlo to z její osobnosti, měla to jenom naučené a ten pes to věděl. Přístup té klientky jsme tedy musely změnit,“ říká Drábková.
Věří, že jejím životním posláním je přispět k tomu, aby se psi měli lépe.
„A toho dosáhnu i tak, když budu přispívat na zlepšení vztahu lidí ke psům. Je třeba, aby byl člověk otevřený tomu, že pes je parťák, že to není sluha pod bičem, tak to nefunguje. Současně člověk může díky této práci zažít i komplexní duševní očistu sebe sama,“ popisuje Michaela Drábková.
