Odpůrci záměru se bojí, že oblast ztratí klid a budování skanzenu naruší zdejší přírodu.
Součástí skanzenu bude totiž i malý rybníček, který má pohánět vodní kolo, budou zde také promývací žlaby a pražicí jámy, pícka a drtiče. Tomu padne za oběť část lesa.
„Lesík tady zůstane, kácet chceme jen minimálně s tím, že se tady upraví cestičky, aby to mělo charakter jako ve středověku. Na otevření štoly máme zpracovaný technologický postup, který je odsouhlasený památkáři a stavebním úřadem a je odkonzultován s báňským úřadem,“ přiblížil Jan Šustr, vedoucí městské správy podzemí, který má záměr na starosti.
Rybníček o ploše 2 000 čtverečních metrů bude napájet voda z potůčku a také z důlních vývěrů, kterých je v místě několik. „V okolí Šacberku je 170 pozůstatků staré důlní činnosti, ten kopec je doslova provrtaný jak ementál,“ podotkl Šustr.
Šachtu chtějí zpřístupnit
Budovatelé skanzenu mají v úmyslu otevřít – odborně řečeno vyvzmáhat – zasuté ústí šachty, pod kterým předpokládají pod několikametrovou zátkou otevřený prostor, a chtějí otevřít také odvodňovací štolu šachty.
„Zasuté ústí každoročně klesá o půl metru, takže pod ním je prostor, předpokládáme, že po čtyřech metrech hloubky se do něj dostaneme. Šachtu chceme zpřístupnit a odspodu nasvětlit. Možná tam narazíme na staré původní pažení, které tam chceme nechat. Návštěvníci se budou moci dovnitř dostat štolou,“ popsal Šustr.
Důl sv. Trojice podle odborníků patřil odhadovanou hloubkou kolem sto metrů k nejhlubším na území jihlavského důlního revíru.
Skanzen zabere plochu asi jednoho hektaru. Celý záměr by měl stát 10 milionů korun, které by měly zčásti pocházet z evropských dotací. Částku 4,5 milionu korun na vznik rybníčku už v květnu schválili jihlavští zastupitelé.
Na podzim by měly začít první přípravné práce na budování rybníčku a také na otevírání šachty sv. Trojice, jíž se říká též šachta sv. Jiří a která je zapsanou kulturní památkou.
Skanzen u Lesnova by měl být podle plánu ohrazen palisádou, doplněn napodobeninami „štajgroven“ – domků hornických předáků, vybaven pokladnou, toaletami a vlastní malou čistírnou odpadních vod.
Kritikům vadí, že prostor ztratí klid
Záměr však má i své oponenty v podobě Spolku Lesnov, který tvoří lidé z přilehlé stejnojmenné části města. Tito lidé kritizují, že budováním rybníčku se zničí v tomto místě mladý perspektivní les. Oblast podle nich také ztratí klid, když sem budou v budoucnu přijíždět návštěvníci skanzenu. Ti by měli primárně parkovat na ploše v lese za krematoriem, která je záložním parkovištěm pro sjezdovku na Šacberku.
„Chceme, aby nám vedení města své plány s tímto místem otevřeně a v úplnosti představilo, a chceme o nich vyvolat diskusi, zda je záměr do této lokality vhodný,“ pověděl místopředseda Spolku Lesnov Oldřich Vlček.
Členové spolku jsou přesvědčeni, že stavební řízení na budování rybníčku nebylo transparentní, a kritizují, že o vyjádření při stavebním řízení nebyl požádán pronájemce, či přesněji pachtýř zdejších lesů, kterým je městská organizace Správa městských lesů.
„Stavba dokonce nebyla uváděna v připravovaných projektech města. Nebyla tudíž umožněna veřejná diskuse o její prospěšnosti,“ napsali členové spolku v letácích rozmístěných poblíž plánovaného skanzenu, kterými o své oponentní iniciativě informovali.
Pachtýře nikdo neoslovil
Náměstek primátorky Martin Laštovička opomenutí při stavebním řízení uznal. „My tady tím rybníčkem nic nepokazíme, ten bude jen zdrojem vody pro stroje, které bude rozpohybovávat. Vodu z rybníčku budou zachytávat mokřady, které jsou níže pod ním. Stavební úřad opomenul oslovit pachtýře, kterým je Správa městských lesů. Bylo to nechtěné opomenutí,“ řekl Martin Laštovička.
V tomto bodu však příprava záměru připomíná jinou letošní podobnou záležitost, kdy při přípravě budování cyklostezky po břehu řeky pod jihlavskou Helenínskou ulicí radnice o záměru opomněla předem informovat místní obyvatele a zeptat se jich na jejich názor, ačkoli se projekt týkal jejich pozemků. Protesty místních obyvatel vzápětí vedly k zastavení příprav a k přepracování projektu.
Ani Spolek Lesnov se nevzdává. „Ještě před prázdninami jsme podali podnět na přezkum stavebního řízení. Krajský úřad ale po přezkoumání řekl, že řízení bylo v pořádku. Rádi bychom nicméně oslovili další zastupitele, chceme se znovu sejít s iniciátory projektu a otevřít o té věci a její prospěšnosti diskusi,“ řekla předsedkyně Spolku Lesnov Petra Kratochvílová.
Myšlenka skanzenu u Rančířova vzala za svéProjekt hornického skanzenu coby první turistům přístupné autentické upomínky slavné etapy jihlavského středověkého dolování stříbra vznikl už před více než dvaceti lety. Tehdy měl mít podobu hornického skanzenu v lokalitě Ráj – tedy ve staré hornické lokalitě u Rančířova jižně od Jihlavy. „Projekt byl tehdy odsouhlasen zastupitelstvem, mělo to celé stát 70 milionů korun. Jenže to rychle skončilo, protože jsme to sice chtěli udělat ve stylu 16. století, ale radniční developeři tam v návaznosti chtěli postavit několikapatrový hotel. Takže jsme hodili zpátečku a vycouvali z toho. Obec Rančířov navíc na záměr odmítla dát potřebných pět hektarů lesa, které k tomu patřily, a tím to skončilo,“ připomněl geolog Zdeněk Laštovička, bývalý jihlavský místostarosta a prorektor jihlavské vysoké školy. Tehdy se vlna aktivit jihlavské politické reprezentace v souvislosti s hornickou minulostí města vzedmula v reakci na rok 1999, kdy uplynulo kulatých 750 let od vzniku tzv. Jihlavského horního práva. V onom roce se také uskutečnil první obnovený havířský průvod, vznikla hornická expozice v muzeu, uskutečnila se mezinárodní konference o jihlavském dolování stříbra a vyšla tematická poštovní známka. „Dnes jinde v Jihlavě než právě na tomto místě pod Šacberkem na vznik skanzenu není šance, protože všechna ostatní stará jihlavská hornická díla už jsou zlikvidovaná, zplanýrovaná, zastavěná, nebo mimo území města,“ podotkl Zdeněk Laštovička, který se jihlavským dolováním celoživotně odborně zabývá. Stříbrné dolování v Jihlavě začalo v první polovině 13. století a bylo příčinou následného vlastního založení Jihlavy coby královského horního města. |
