Umístění tohoto uměleckého díla v krajském městě Vysočiny iniciovala dcera jihlavského podnikatele Eva Pospíšilová.
Její otec lavičku za 300 tisíc korun zakoupil a městu daroval. Darovací smlouva je již podepsána. Magistrát se zavázal o lavičku v následujících letech pravidelně pečovat.
„Vysočina je jedním z posledních krajů, kde lavička ještě není. A to jsem chtěla změnit. Nemá to být kult oslavování osoby Václava Havla, ale spíše jeho jako symbolu jisté doby a všeho, co tento revoluční čas přinesl. Pro mě osobně je Václav Havel jeden z mnoha vzorů a vnímám ho jako symbol změny a určitých hodnot, které dnes platí,“ říká čtyřiadvacetiletá studentka vysoké školy Eva Pospíšilová.
Zalíbil se jí také fakt, že zakoupením lavičky se přispěje rovněž na různé projekty ať už v kultuře, zdravotnictví nebo vzdělávání. „To podle mě má velký smysl,“ dodává Pospíšilová. Z celkové ceny, která je za lavičku zaplacena, získá Nadace VIZE 97 zhruba dvacet procent částky, což činí 60 tisíc korun. Zbytek je určen na samotnou výrobu a instalaci lavičky.
Středem prorůstá lípa
Iniciativu uvítala i jihlavská radní pro kulturu Silvie Čermáková (Žijeme Jihlavou). „Na mé straně byl zájem o umístění lavičky už před šesti lety. Zjišťovala jsem tehdy, jaké jsou podmínky. Nutná by byla vysoká spoluúčast a spolupráce města. V tehdejší politické konstelaci nebylo možné tento záměr realizovat. Byla jsem proto ráda, když jsem dostala tento podnět,“ uvedla radní.
Lavička Václava Havla není úplně typická. Tvoří ji dvě křesla spojená kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa – český národní strom.
Budování těchto laviček je celosvětovým projektem, který inicioval velvyslanec České republiky v USA Petr Gandalovič spolu s dnes již zesnulým architektem a designérem Bořkem Šípkem, jenž je autorem výtvarného řešení.
Záměrem tohoto projektu je vytvoření sítě míst ve veřejném prostoru, jež mohou přispět k setkávání a vedení dialogu – míst, kde bude možné diskutovat a přemýšlet v duchu ideálů a životních postojů Václava Havla.
První lavička byla umístěna ve Washingtonu v roce 2013. Další lavičky v rámci projektu pamětních míst věnovaných zesnulému prezidentovi jsou například v Dublinu, Barceloně, Tel Avivu či v Praze. Do konce loňského roku bylo usazeno na veřejná prostranství ve světě celkem 35 těchto laviček.
Hledali kontaktní místo. Nechtěli budovat pomník
V Jihlavě své místo najde v areálu před kinem Dukla. Souhlas s umístěním lavičky už nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 poskytla.
„Chtěli jsme, aby to místo bylo kontaktní, živé. Rozhodně jsme nechtěli budovat nějaký pomník. Je to lavička, na které se má sedět a diskutovat. Umístění před kinem Dukla je vhodné z mnoha hledisek. Je v blízkosti několika středních škol, může to být doplněk k letní kavárně, která v kině funguje. Je to místo velmi čilého ruchu a k posezení přímo vybízí. A také je to jedno z center dění podzimního Mezinárodní festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava,“ řekla k výběru místa radní Čermáková.
Podle Petra Madera, jenž má realizaci lavičky na starosti, je nyní dílo ve fázi výroby. O její zhotovení se stará specializovaná firma. „Na její dodání máme šest až osm týdnů. Jde o specifickou práci, která zahrnuje zpracování kovu, dřeva a skla,“ poznamenal Mader.
Slavnostní odhalení jihlavské Lavičky Václava Havla je naplánováno na 22. dubna. V ten den bude mít ve městě autogramiádu a čtení ze své knihy o Václavu Havlovi spisovatel Pavel Kosatík.
