Podzemní krypty jsou v klášterním kostele dvě. Jedna se nachází pod presbytářem, druhá pod centrální částí lodi kostela. Co v nich může být, minimálně současná generace archeologů a muzejníků až do úterního odpoledne netušila.
„V archivech se nám nepodařilo objevit známky toho, že by se tu v minulosti nějaké průzkumy dělaly,“ uvedl Milan Málek, ředitel havlíčkobrodského pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Právě státu celý areál kláštera už desítky let patří. Kostel byl dostavěn roku 1696, nechal ho zde zřídit řád Augustiniánů. Reformy císaře Josefa II. ale tento řád po zhruba sto letech rozpustily. Klášter poté sloužil jako gymnázium a od počátků republiky jako sídlo úřadů.
„Jsem tu od začátku působení Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, tedy téměř dvacet let. Vždycky ve mně byla jakási touha se do krypt podívat a zjistit, co tam je. Zda se tam neukrývá třeba něco důležitého z historie,“ vysvětloval Málek.
Ten pravý čas podle něj nastal nyní, kdy se úřadu podařilo sehnat veškerá potřebná povolení. Prozatím jen k průzkumu sondou s kamerou, kterou do vzniklých otvorů prostrčili po navrtání podlahy hasiči.
„Ideální stav by byl, kdybychom tam nalezli hroby s určitým počtem mrtvých. Ukázalo se ale, že tam buď nic není, nebo jsou příliš daleko od místa, kde jsme sondu dělali a nedostali jsme se s její pomocí až k okrajům místností,“ trochu zklamaně dopoledne konstatoval ředitel havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michal Kamp.
Situace se však zcela otočila odpoledne. Hasiči přivezli lepší světelný zdroj a podařilo se lépe nasvítit vnitřek krypty. Hrobka pod podlahou hlavní lodi kostela byla prázdná, ale na čestném místě přímo pod oltářem ze tmy vystoupilo šest rakví s ostatky.
„S vysokou pravděpodobností byla hrobka odkryta již v minulosti. I z kamerového průzkumu se dalo poznat, že s rakvemi někdo hýbal, některé byly na sobě. Ovšem bližší zjištění, co je to za ostatky, vyžaduje vstup do krypty,“ oznámil odpoledne Kamp.
S největší pravděpodobností to budou ostatky mnichů a představených kláštera. Podle archeologa Aleše Knápka se totiž právě oni pohřbívali pod presbytář. „Hrobka pod hlavní lodí kostela byla obvykle určena mecenášům a světským lidem svázaným s chodem kláštera,“ podotkl.
Průzkum zároveň zjistil, že stav krypt je poměrně dobrý. Na zemi zůstalo několik drobností, z kamery ale nebylo přesně poznat, o jaké předměty šlo. Pravděpodobně na místě zůstaly po vyklizení či pozdějších úpravách krypt.
„Prostor ale není nijak vzhledný. Podlaha je pouze hliněná, stěny neomítnuté a pravděpodobně – podle zápachu, který se u otvorů šířil – tam bude i hodně nevlídné ovzduší. Přeci jen, je to pro mrtvé, nikoliv pro živé,“ dodal ředitel muzea.
Průzkum podzemních prostor pod klášterním kostelem by měl pokračovat i v budoucnu, nejspíš v příštím roce. „Rádi bychom sejmuli vstupní kamenné desky, obě krypty otevřeli a podívali se dovnitř,“ vzkázal Milan Málek.
„Musíme ale nejprve zjistit, jaké musíme splnit podmínky, kolik by to stálo a mnoho dalších detailů. Vyžaduje to souhlas několika složek včetně památkové péče. Ale určitě o tom budeme vážně uvažovat,“ dodal ředitel havlíčkobrodského pracoviště ÚZSVM.
