„V trase obchvatu máme velké množství archeologických situací. Nejstarší jsou pravěkého stáří, ale nacházíme průřez celou historií až do novověku,“ shrnul archeolog Jakub Těsnohlídek ze společnosti Archaia Brno.
Spolu s až desítkou kolegů v těchto týdnech provádí průzkum pod budoucím jihovýchodním obchvatem města. Nová silnice spojí výpadovky na Jihlavu a na Pardubice. Jezdit se po ní má za dva a půl roku.
V současné době se po její čtyřkilometrové trase ale více než dělníci pohybují právě archeologové. Ačkoliv tu jejich práce teprve začíná, podařilo se jim už objevit celou řadu zajímavostí.
Mezi ty nejstarší patří důkazy o tom, že se v okolí řeky Sázavy lidé ve zvýšené míře pohybovali už v době kolem deseti tisíc let před naším letopočtem. Našly se tam například desítky pazourků či ozdoby a osobní věci.
„Lidé tento prostor v době konce paleolitu intenzivně využívali. A to pravděpodobně mnohem víc než v pozdější době bronzové nebo slovanské,“ přiblížil Těsnohlídek.
Jehlice z doby bronzové
Do pravěkého období lze datovat i nález, který on sám považuje za jeden z dosud nejhodnotnějších. Jde o kus jehlice z doby bronzové. Laik by si ji mohl splést s úchytem na otevírání šuplíku.
„Z hlavičky pokračoval trn dlouhý deset až dvacet centimetrů. Je to šatní spona. Lidé tenkrát neměli šité kabáty, ale byli zamotaní v jiných svršcích. Ty si právě touto sponou spínali na prsou,“ popisuje.
Další zjištění patří do období středověku, zhruba do třináctého až čtrnáctého století. V údolí Stříbrného potoka se archeologům podařilo odkrýt zatím jen malou část někdejších hutí. Při sondážním průzkumu odkryli struskoviště. Podle množství strusky usuzují, že muselo jít o velký provoz.
„Ruda se sem musela svážet z okolí. A produkce tu byla opravdu velká. Zatím jsme udělali jen malou sondu o dvou desítkách metrů čtverečních, ale objem strusek je obrovský. Mohli bychom to řadit k dlouhodobým velkokapacitním provozům centrálního rázu,“ popsal Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity, jenž se na průzkumu podílí.
Pro odborníky je to nečekaný a cenný objev. Mělo se totiž za to, že lokality těžby a zpracování rudy v okolí města z 13. a 14. století byly už v minulosti dobře zmapované. Takřka všechny se objevovaly v mapách z 18. a 19. století.
„Tato lokalita v mapách evidována nebyla. Pravděpodobně už v dobách mapování zde po původní hutnické činnosti nebylo ani památky a byla tu pastvina. Takže to můžeme považovat za původní objev, který přišel v souvislosti s výstavbou obchvatu,“ konstatoval Hrubý.
Podle něho tento nález naznačuje, že už ve 14. století nemuselo v Brodě existovat pouze měšťanstvo a v jeho okolí jen nehospodařili poddaní na polích, ale existovala tu ještě jedna sociální vrstva - zpracovatelé a výrobci kovů.
„Byla to sociální skupina definovaná profesně a byla placená. Bylo to jejich zaměstnání. To je raně kapitalistický prvek na poměry středověku,“ naznačil Petr Hrubý.
Lokalitě poblíž statku U Pšeničků se archeologové budou dál věnovat, chtějí tam postupně odkrýt tisíce metrů čtverečních půdy. Očekávají, že najdou i pozůstatky po sídlišti.
Velký statek vyhořel, nikdo ho pak už neobnovil
Jen o pár stovek metrů dál směrem k Novotného dvoru skupina archeologů s pomocí lopat, rýčů a zednických lžic odkrývá zbytky statku pocházejícího pravděpodobně ze 17. či počátku 18. století. Ten v mapách byl, nesl název U Prchalů.
„Podařilo se nám zachytit jižní nároží obytných budov. Mimo půdorys statku vybíhá zahloubená stavba velice pečlivě skládaná ze sbíraného kamene, je asi metr a půl pod zemí. Mohl by to být novověký sklep,“ popisuje Jakub Těsnohlídek.
Podle dosavadních zjištění jeho týmu se mělo jednat o rozsáhlý dvoutraktový statek. Jeho obyvatelé se starali o přilehlá pole. Nejspíš v půlce 19. století však statek vyhořel a zanikl.
„To lze identifikovat podle toho, jak jsou zde přepálené kameny i keramika. Jednoznačně prošly žárem. Statek už nikdy nebyl obnoven. Byl cíleně rozebrán a přeměněn v ornou půdu,“ vysvětluje archeolog.
Objev statku podle Těsnohlídka potvrzuje teorii, podle níž byl Brod v minulosti mezi městy jistým unikátem. Zatímco kolem velké většiny jiných měst se zakládaly vesnice, které hlavní sídlo zásobovaly jídlem, u Brodu tuto síť tvořily právě izolované statky či dvory.
Italové stavěli tunel
Teprve do konce první poloviny minulého století sahá nález, který archeologové odkrývají poblíž Termesiv. Nachází se zde studny a pozůstatky po čtyřech velkých ubikacích dělníků, kteří v letech 1941 až 1949 stavěli železniční tunel. Na jeho ražbě pracovalo mnoho pracovníků z ciziny, zejména Italů. Ti přišli i se svými rodinami.
Archeologický průzkum pod budoucím havlíčkobrodským obchvatem je teprve na začátku. Odborníci zde budou nálezy zkoumat ještě několik měsíců.
„Budeme tu určitě do konce roku a na některých místech i v roce příštím,“ vzkázal Těsnohlídek. Samotnou výstavbu by ale archeologové zdržet neměli. Nalezené artefakty by měly skončit ve sbírkách brodského Muzea Vysočiny.
