Žádné oslavy se sice k tomuto výročí v Golčově Jeníkově nechystají, přesto si tam železnice stále váží. Vedení radnice ve dvou a půl tisícovém městě to dokazuje i tím, že chce nyní u místní rychlíkové zastávky vybudovat veřejné toalety a parkoviště pro cestující.
„Vlakem tady jezdí spousta lidí, staví zde všechny rychlíky,“ popsal Pavel Kopecký, starosta Golčova Jeníkova.
Jenže zmíněné rychlíky nenabírají cestující na stanici z 19. století, kam před 150 lety přijela první lokomotiva. Tam zastavují pouze osobní vlaky. Mnohem více využívaná je nyní zastávka Golčův Jeníkov-město. Ta ale na rozdíl od historické stanice postrádá veřejné toalety.
„Chceme je tam postavit, stejně tak i záchytné parkoviště,“ doplnil starosta s dodatkem, že v současnosti je jen minimum rychlíkových zastávek bez WC.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se plánu nebrání. „Záměr obce konzultujeme s panem starostou. Poskytujeme plnou součinnost a předpokládáme, že pro zřízení obou staveb obci poskytneme části pozemku v naší správě,“ sdělil Marek Illiaš, mluvčí SŽDC.
Příští rok by se mělo podle plánu s tímto záměrem výrazně pokročit.
Rakouská severozápadní dráha
Zpátky ale do prosince před 150 lety. První trať protínající dnešní území Vysočiny vytvořila společnost Rakouská severozápadní dráha – Österreichische Nordwestbahn. Koncesi získala v září roku 1868 s ní propojená společnost Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Ta již tehdy provozovala tratě do uhelných revírů na severovýchodě Čech.
Po Golčově Jeníkově přijel hned v následujícím roce první vlak do dnešního Havlíčkova Brodu. Tam si budou připomínat 150. výročí příští rok. Brzy poté v roce 1871 dorazila první lokomotiva do Jihlavy. Kulaté výročí připadne v krajském městě na 25. ledna roku 2021. Ve stejném roce byly otevřeny úseky Jihlava – Znojmo a Havlíčkův Brod – Pardubice.
Vedení kraje uvažuje o tom, že výročí nějak připomene. „Se zástupci Českých drah jsme o tom mluvili, něco určitě připravíme,“ uvedl krajský radní Jan Hyliš.
Ve výročním roce vyšla nedávno kniha Nostalgická železnice na Vysočině, která obsahuje spoustu historických fotografií. Jsou na nich zachyceny i nádražní budovy, které se již nedochovaly a nahradily je modernější stavby.
To se týká například Pelhřimova, kam přijel první vlak před Vánocemi roku 1888. „Také v Rožné se nedochovala původní budova, ale vodárenská věž je tam dodnes,“ uvedl Karel Černý, spoluautor knihy. Některé stanice také měly jiné názvy. Třeba Jihlávka nesla i jméno Kateřinské Lázně.
Rozvoj kolejové sítě v kraji nasadil před 150 lety ostré tempo. K výstavbě celé páteřní sítě stačily ani ne tři roky od udělení koncese. Za tu dobu se stihlo všechno od vyprojektování až po nákup lokomotiv a přijetí personálu. Z dnešního pohledu je to téměř neuvěřitelné tempo. Vlakové stanice se stavěly prakticky současně po celé délce tratí.
Dnes je 536 kilometrů tratí
„Málokdo si uvědomuje, že se železniční tratě na území Vysočiny od své výstavby téměř nezměnily. Zato společnost doznala řady změn,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek. Není proto podle něj lehké přizpůsobit historicky tvořenou síť dnešním potřebám. Přesto stále železnice zastává významné místo v dopravní obslužnosti na Vysočině.
U celkem 536 kilometrů tratí v kraji je 142 stanic a zastávek. České dráhy vypraví v průměru 382 regionálních spojů v pracovních dnech. O sobotách je to 244 spojů a o nedělích 238. Za rok tyto vlaky ujedou téměř čtyři miliony kilometrů.
„Při aktuálně zaváděných změnách v celém systému veřejné dopravy na Vysočině se snažíme maximálně využít potenciálu železniční dopravy,“ doplnil hejtman.
Dopravě po kolejích podle něj nemůže nic konkurovat minimálně na krátké a střední vzdálenosti. A to v ohledech na pohodlí cestujících, bezpečnost i šetrnost k životnímu prostředí.
