Chotěbořští zastupitelé na svém jednání minulý týden ve středu schválili zadání změny územního plánu. To je druhý krok ze tří nutných k tomu, aby se plocha občanské vybavenosti změnila ve stavební parcely. Podle vedení města může finální rozhodnutí následovat na jaře či v létě.
„Zadáním změny územního plánu jsme celý proces posunuli do další fáze. Projektant začne pracovat na dalším stupni dokumentace, k níž už budou potřeba vyjádření jednotlivých institucí. Bude se muset vypořádat i s případnými námitkami,“ popsal starosta města Tomáš Škaryd.
„Postup do další fáze procesu jsme však schválili tak trochu speciálně. A to tak, že už nyní bude obsahovat určité regulační prvky,“ doplnil místostarosta David Šafránek.
Pořízení regulačního plánu prošlo v zastupitelstvu o jediný hlas.
Bude to znamenat, že už nyní se na lokalitu velice důkladně podívá městský architekt a navrhne určité limity. Ty nebudou spočívat pouze ve výškovém omezení budov a sklonu jejich střech, ale také musí určit, kolik procent plochy může být zastavěno, kolik musí být zeleně nebo jaké bude prostorové uspořádání zástavby.
„Určí, jak může být území zatíženo, aby nepoškozovalo a negativně neovlivňovalo současnou zástavbu,“ upřesnil Škaryd.
O návrhu architekta a regulativech se podle něho budou zastupitelé bavit na mimořádném neveřejném pracovním jednání.
Místostarosta Šafránek právě na něm očekává největší výměnu názorů. Veřejně budou zastupitelé v celém procesu změny územního plánu schvalovat už jen ve finále změnu jak takovou.
„Velice jednoduše si dovedu představit, že pokud se prokáže, že měnit územní plán není ku prospěchu Chotěboře, tak na samotném konci schválen nebude. Případné tvrzení, že se tomu tak dlouho věnovala energie, nebude v tu chvíli žádným argumentem,“ poznamenal.
V to ostatně doufají i odpůrci celého záměru. Ti se se zastavěním Koubku nehodlají smířit. Rozlehlou louku uprostřed vilové čtvrti nedaleko centra města překřtili na Central Park a spontánně na čas vyzdobili lavičkami, stolky a dekoracemi. Požadují, aby zde město zřídilo park či jiné využití pro veřejnost. Své námitky shrnuli do petice, kterou podepsalo osm stovek lidí.
Vůbec nikdo nezměnil názor
V hojném počtu se odpůrci zúčastnili i středečního jednání zastupitelstva. „Pro nás úplně přínosným výsledkem zasedání neskončilo,“ přiznal Pavel Klepetko, jeden z iniciátorů petice.
„Diskuse sice proběhla, ale nepodařilo se přesvědčit žádného ze zastupitelů, aby změnil názor. Žádný ze zastupitelů na podněty v petici nereagoval a žádný posun nenastal. Výsledek je takový, že se vlastně nic převratného neodehrálo,“ dodal Klepetko.
Jednání proběhlo ve velice vyhrocené atmosféře. Do domova dětí Junior, kde chotěbořské zastupitelstvo zasedá, přišlo tolik lidí, že se do sálu všichni ani nevešli. Zpočátku věcná diskuse se ale podle zúčastněných brzy přelila do osobní roviny plné výpadů, emocí a vzájemného napadání.
„Jak to probíhalo, je nesdělitelné. Úsudek si lze udělat ze zvukového záznamu, který je k dispozici,“ naznačil Pavel Klepetko.
„Emoce převládly nad racionálními názory. Odpůrci výstavby logické argumenty neberou, sází spíš na osočování. Používají lživé a manipulativní informace, nepřesnosti a šíří účelové dezinformace,“ podotkl starosta Škaryd.
Vedení města má ale na triku také jeden naschvál, když v radničním zpravodaji o schvalování dalšího kroku při změně územního plánu veřejnost neinformovalo. Bod jednání v pozvánce na jednání označilo stroze úřední formulací, z níž neznalý člověk nemohl pochopit, že se jedná o Koubek. Lidé si pak informace o chystaném projednávání šířili mezi sebou „šeptandou“.
Odpůrci výstavby se nevzdávají
Posledním rozhodnutím zastupitelů pro odpůrce výstavby ale práce zdaleka nekončí. V postupu proti záměru chtějí postupovat dál všemi možnými způsoby, které jim umožňují zákony, vyhlášky i lidská práva. Zaměřit se chtějí na dvě hlavní oblasti.
„Připravovaná výstavba bytových domů je v kolizi s platnou Urbanistickou koncepcí Územního plánu města Chotěboř. Podle ní by se měla bytová zástavba rozvíjet na západním okraji města, v prolukách nebo na bývalých stavebních parcelách, nikoliv na ploše určené pro občanskou vybavenost,“ přiblížil Pavel Klepetko.
Druhé zaměření se týká požadavku na územní studii. Podle zásad Kraje Vysočina jsou daná přirozená panoramata a významné krajinné pohledy. A ty by se měly respektovat.
„Často je bagatelizována ztráta možnosti výhledů z města směrem na panorama Železných hor. Chceme se bránit připomínáním ochrany kvality prostředí, ve kterém bydlíme a žijeme. Malebnost okolí není záležitost jenom prospektu města, ale je to vjem, na který mají právo i občané,“ poukázal Klepetko.
3. června 2020 |
