„Sem tam od lidí slyším, že viděli přejetého sysla. Silnice, která je kritickým místem, kam tito hlodavci vbíhají, směřuje od Mohelna k elektrárně pod hráz přehrady a také do rekreačního zařízení pod stepí,“ uvedl starosta Mohelna Jiří Kostelník.
Především nyní v době dovolených tudy jezdí poměrně dost aut. „Nejhustěji tam bylo v červnu, když se vodákům pouštěla voda z přehrady do řeky Jihlavy. Akce se zúčastnilo pět tisíc lidí, byl tam velký šrumec,“ přiblížil starosta.
Správce stepi chce k silnici informační tabule s apelem
Sysel byl dřív škůdce, dnes je rarita. U Mohelna žije v populaci, která čítá přibližně sto jedinců.
„Počet se ustálil, dřív byl o dost nižší. My stav podrobně monitorujeme. Oficiálně víme o dvou třech přejetých zvířatech, samozřejmě jich může být víc,“ uvedl Václav Hlaváč, vedoucí žďárské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny, která má ve své správě i unikátní hadcovou step u Mohelna.
„Požádali jsme Úřad městyse Mohelna, aby propagoval naši výzvu, že je nutné jezdit kolem stepi pomalu a obezřetně. Plánujeme k silnici umístit informační tabule s apelem,“ řekl Hlaváč.
Že se syslům na stepi v posledních letech žilo dobře, souviselo s tím, že se na ní daří udržovat nízkou trávu.
„Jenže ve škarpě u silnice je vyšší, než by měla být. Sysel a řidič na sebe nevidí, když chce zvíře přeběhnout,“ vysvětlil Hlaváč. Proto se ochránci budou snažit udržet správný vzrůst trávy i v příkopu.
Sysli přes silnici začali v poslední době zhusta přebíhat proto, že za ní zemědělci pěstují polní plodiny, které jim chutnají.
Panáčkuje a pískne, když se blíží nebezpečí
Hlaváč přiznává, že existuje ještě jeden důležitý faktor, který může hodně zahýbat s počty vzácných hlodavců na Mohelenské hadcové stepi. Jedná se o kočky.
„Jakmile se některá z nich naučí chodit na step na sysly, nastává velký problém. Takovou šelmu těžko přinutíte, aby neopouštěla domácnost,“ říká.
Sysel obecný je hlodavec velký asi jako veverka. Na rozdíl od ní žije pouze na zemi, kde si hloubí nory. Dříve běžný polní škůdce u nás téměř vyhynul a dnes je zákonem chráněný jako kriticky ohrožený druh.
Sysel váží okolo čtvrt kilogramu a má délku asi dvacet centimetrů. Jeho pohyb v terénu připomíná africké surikaty. Hlídkující panáčkující jedinec dá pronikavým písknutím najevo, že se blíží nebezpečí. Ostatní pak mizí v norách.
Ty si vyhrabávají buď úkrytové, půl metru dlouhé bez odboček, kam rychle mizí v době ohrožení, nebo trvalé, které jsou i deset metrů dlouhé, větví se a je v nich umístěno i hnízdo pro mladé.
Sysel se živí rostlinnou stravou, nepohrdne hmyzem a ptačími vejci. Potravu, kterou si natahá do nory, „nesyslí“ na horší časy, ale hned konzumuje. V zimě totiž hibernuje, tedy usíná hlubokým zimním spánkem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
